Letecké společnosti jsou pandemií tvrdě zasaženy. Osekávají náklady a žádají pomoc od vlád

Nahrávám video
Události: Ochromená letecká doprava
Zdroj: ČT24

Letecké společnosti budou pro přežití následků krize kolem nového koronaviru potřebovat od vlád pomoc až 200 miliard dolarů (4,9 bilionu korun). Uvedlo to Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Samotné aerolinie již přistupují k úsporným opatřením, často velmi tvrdým.

Některým aerolinkám, po jejichž službách je teď z obav před nákazou mizivá poptávka, dochází hotovost. Ruší proto lety, odstavují letadla a zaměstnance propouštějí nebo posílají na nucenou dovolenou. 

IATA si představuje, že 150 miliard až 200 miliard dolarů zahrne i nepřímá podpora, jako jsou úvěrové záruky. 

Pokud chceme zachovat silný letecký sektor schopný zvládnout tuto obtížnou krizi a mít zdroje, abychom zajistili, že zotavení nastane včas, potřebujeme, aby vlády jednaly důrazně a rychle.
Alexandre de Juniac
šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA)

Mnoha leteckým společnostem podle hlavního ekonoma IATA Briana Pearce dochází hotovost. Zhruba 75 procent z nich mělo peníze na pokrytí fixních nákladů na období kratší než tři měsíce.

Švédská a dánská vláda se rozhodly poskytnout záruky až do výše tří miliard švédských korun (7,5 miliardy korun) společnosti SAS. To by firmě, která v neděli oznámila, že ruší většinu letů a propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí, mělo umožnit získat hotovost od bank. Stockholm a Kodaň vlastní v SAS 14,82, respektive 14,24 procenta.

Italská vláda se chystá převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie způsobené novým koronavirem. Zestátňování při pomoci velkým podnikům ale nevylučují ani Francie a Německo.

Stahování letadel z provozu, snižování kapacity

Úsporné kroky už v minulých dnech oznámily také další evropské aerolinie. Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že z provozu stáhne většinu letadel a v následujících dvou měsících sníží kapacitu o 80 procent. Letecká společnost Austrian, která spadá pod Lufthansu, počínaje čtvrtkem zcela zastaví provoz.

Ryanair většinu strojů z provozu stáhne v následujících sedmi až deseti dnech. Největší letecký dopravce v Evropě podle počtu cestujících nevylučuje, že na zemi kvůli cestovním omezením skončí všechna jeho letadla. „V uplynulých dvou týdnech jsme pozorovali podstatný úbytek rezervací a očekáváme, že v dohledné době to bude pokračovat,“ informoval Ryanair.

Společnost Austrian dočasně zastaví pravidelné lety kvůli prudkému poklesu poptávky. Opatření potrvá do 28. března. Společnost bude ale dál repatriovat Rakušany ze zahraničí. Samotná skupina Lufthansa omezí kapacitu dálkových letů na 90 procent.

Evropské (ne)propouštění

Britská letecká společnost Virgin Atlantic do 26. března ponechá na zemi 75 procent letky, následující měsíc až 85 procent. Zaměstnance požádá, aby si v následujících třech měsících vybrali osm týdnů neplacené dovolené, aby nemusela přistoupit ke snižování počtu pracovních míst.

O nezbytném snížení kapacity informovala i letecká skupina IAG, která je vlastníkem British Airways. Má to být až o 75 procent v březnu a dubnu. Podobný krok chystá rovněž nízkorozpočtová letecká společnost easyJet. British Airlines a easyJet jsou, co se týče počtu přepravených pasažérů, trojkou a čtyřkou v Evropě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skandinávské aerolinky Norwegian Air kvůli přetrvávající krizi kolem koronaviru zruší 85 procent letů a přechodně propustí 7300 zaměstnanců. „To, čemu teď naše odvětví čelí, je bezprecedentní a kritické, protože se blížíme scénáři, kdy bude většina našich letadel přechodně vyřazena z provozu,“ uvedla společnost, která začala v roce 2013 jako první nabízet nízkonákladové zaoceánské lety do Spojených států. Lety do USA jsou nyní zrušeny všechny. Zadlužená firma, která nutně potřebuje hotovost „v horizontu týdnů“, nabízí ještě lety mezi severskými metropolemi a vnitrostátní lety v Norsku.

Už v neděli oznámily jiné severské aerolinky – SAS – že kvůli masivnímu poklesu poptávky způsobenému novým koronavirem zruší většinu letů. Přechodně také propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí.

Úspory hledají také v Austrálii a v Asii

Australský dopravce Qantas oznámil plány na snížení své mezinárodní kapacity o 90 procent a domácí o 60 procent až do – nejméně – konce května. „Naším cílem je ochránit co možná nejvyšší počet pracovních míst a zajistit, abychom zůstali dostatečně silní k překonání této krize,“ napsal 30 tisícům zaměstnanců šéf aerolinek Alan Joyce.

Novozélandské aerolinie Air New Zealand oznámily, že svou přepravní kapacitu do Austrálie sníží o 80 procent, a to od 30. března do 30. června. Stalo se tak poté, co obě země oznámily, že všichni cestující musí jít po příletu na 14 dnů do karantény.

Qantas Airways
Zdroj: ČT24

Hongkongské aerolinie Cathay Pacific Airway pak vyjednaly změnu v leasingových plánech a vrátily šest boeingů 777-300, aby si zvýšily potřebnou hotovost. V dubnu pak firma škrtne až 90 procent své kapacity. Ještě nedávno přitom počítala „jen“ s 65procentní redukcí.
Jak tato firma, tak Cathay Dragon oznámily v únoru značné ztráty vzhledem k propuknutí epidemie korononaviru v pevninské Číně.

Jediným příznivým momentem pro aerolinie je, že zvyšují nákladní přepravu. Zvýšený zájem o tyto služby se zároveň projevuje růstem cen na všech asijsko-pacifických linkách, uvedla agentura Reuters.

Potíže mají také americké aerolinie. Od vlády požadují pomoc více než 50 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 20 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...