Letecké společnosti jsou pandemií tvrdě zasaženy. Osekávají náklady a žádají pomoc od vlád

3 minuty
Události: Ochromená letecká doprava
Zdroj: ČT24

Letecké společnosti budou pro přežití následků krize kolem nového koronaviru potřebovat od vlád pomoc až 200 miliard dolarů (4,9 bilionu korun). Uvedlo to Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Samotné aerolinie již přistupují k úsporným opatřením, často velmi tvrdým.

Některým aerolinkám, po jejichž službách je teď z obav před nákazou mizivá poptávka, dochází hotovost. Ruší proto lety, odstavují letadla a zaměstnance propouštějí nebo posílají na nucenou dovolenou. 

IATA si představuje, že 150 miliard až 200 miliard dolarů zahrne i nepřímá podpora, jako jsou úvěrové záruky. 

Pokud chceme zachovat silný letecký sektor schopný zvládnout tuto obtížnou krizi a mít zdroje, abychom zajistili, že zotavení nastane včas, potřebujeme, aby vlády jednaly důrazně a rychle.
Alexandre de Juniac
šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA)

Mnoha leteckým společnostem podle hlavního ekonoma IATA Briana Pearce dochází hotovost. Zhruba 75 procent z nich mělo peníze na pokrytí fixních nákladů na období kratší než tři měsíce.

Švédská a dánská vláda se rozhodly poskytnout záruky až do výše tří miliard švédských korun (7,5 miliardy korun) společnosti SAS. To by firmě, která v neděli oznámila, že ruší většinu letů a propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí, mělo umožnit získat hotovost od bank. Stockholm a Kodaň vlastní v SAS 14,82, respektive 14,24 procenta.

Italská vláda se chystá převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie způsobené novým koronavirem. Zestátňování při pomoci velkým podnikům ale nevylučují ani Francie a Německo.

Stahování letadel z provozu, snižování kapacity

Úsporné kroky už v minulých dnech oznámily také další evropské aerolinie. Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že z provozu stáhne většinu letadel a v následujících dvou měsících sníží kapacitu o 80 procent. Letecká společnost Austrian, která spadá pod Lufthansu, počínaje čtvrtkem zcela zastaví provoz.

Ryanair většinu strojů z provozu stáhne v následujících sedmi až deseti dnech. Největší letecký dopravce v Evropě podle počtu cestujících nevylučuje, že na zemi kvůli cestovním omezením skončí všechna jeho letadla. „V uplynulých dvou týdnech jsme pozorovali podstatný úbytek rezervací a očekáváme, že v dohledné době to bude pokračovat,“ informoval Ryanair.

Společnost Austrian dočasně zastaví pravidelné lety kvůli prudkému poklesu poptávky. Opatření potrvá do 28. března. Společnost bude ale dál repatriovat Rakušany ze zahraničí. Samotná skupina Lufthansa omezí kapacitu dálkových letů na 90 procent.

Evropské (ne)propouštění

Britská letecká společnost Virgin Atlantic do 26. března ponechá na zemi 75 procent letky, následující měsíc až 85 procent. Zaměstnance požádá, aby si v následujících třech měsících vybrali osm týdnů neplacené dovolené, aby nemusela přistoupit ke snižování počtu pracovních míst.

O nezbytném snížení kapacity informovala i letecká skupina IAG, která je vlastníkem British Airways. Má to být až o 75 procent v březnu a dubnu. Podobný krok chystá rovněž nízkorozpočtová letecká společnost easyJet. British Airlines a easyJet jsou, co se týče počtu přepravených pasažérů, trojkou a čtyřkou v Evropě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skandinávské aerolinky Norwegian Air kvůli přetrvávající krizi kolem koronaviru zruší 85 procent letů a přechodně propustí 7300 zaměstnanců. „To, čemu teď naše odvětví čelí, je bezprecedentní a kritické, protože se blížíme scénáři, kdy bude většina našich letadel přechodně vyřazena z provozu,“ uvedla společnost, která začala v roce 2013 jako první nabízet nízkonákladové zaoceánské lety do Spojených států. Lety do USA jsou nyní zrušeny všechny. Zadlužená firma, která nutně potřebuje hotovost „v horizontu týdnů“, nabízí ještě lety mezi severskými metropolemi a vnitrostátní lety v Norsku.

Už v neděli oznámily jiné severské aerolinky – SAS – že kvůli masivnímu poklesu poptávky způsobenému novým koronavirem zruší většinu letů. Přechodně také propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí.

Úspory hledají také v Austrálii a v Asii

Australský dopravce Qantas oznámil plány na snížení své mezinárodní kapacity o 90 procent a domácí o 60 procent až do – nejméně – konce května. „Naším cílem je ochránit co možná nejvyšší počet pracovních míst a zajistit, abychom zůstali dostatečně silní k překonání této krize,“ napsal 30 tisícům zaměstnanců šéf aerolinek Alan Joyce.

Novozélandské aerolinie Air New Zealand oznámily, že svou přepravní kapacitu do Austrálie sníží o 80 procent, a to od 30. března do 30. června. Stalo se tak poté, co obě země oznámily, že všichni cestující musí jít po příletu na 14 dnů do karantény.

Qantas Airways
Zdroj: ČT24

Hongkongské aerolinie Cathay Pacific Airway pak vyjednaly změnu v leasingových plánech a vrátily šest boeingů 777-300, aby si zvýšily potřebnou hotovost. V dubnu pak firma škrtne až 90 procent své kapacity. Ještě nedávno přitom počítala „jen“ s 65procentní redukcí.
Jak tato firma, tak Cathay Dragon oznámily v únoru značné ztráty vzhledem k propuknutí epidemie korononaviru v pevninské Číně.

Jediným příznivým momentem pro aerolinie je, že zvyšují nákladní přepravu. Zvýšený zájem o tyto služby se zároveň projevuje růstem cen na všech asijsko-pacifických linkách, uvedla agentura Reuters.

Potíže mají také americké aerolinie. Od vlády požadují pomoc více než 50 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...