Letecké společnosti jsou pandemií tvrdě zasaženy. Osekávají náklady a žádají pomoc od vlád

3 minuty
Události: Ochromená letecká doprava
Zdroj: ČT24

Letecké společnosti budou pro přežití následků krize kolem nového koronaviru potřebovat od vlád pomoc až 200 miliard dolarů (4,9 bilionu korun). Uvedlo to Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Samotné aerolinie již přistupují k úsporným opatřením, často velmi tvrdým.

Některým aerolinkám, po jejichž službách je teď z obav před nákazou mizivá poptávka, dochází hotovost. Ruší proto lety, odstavují letadla a zaměstnance propouštějí nebo posílají na nucenou dovolenou. 

IATA si představuje, že 150 miliard až 200 miliard dolarů zahrne i nepřímá podpora, jako jsou úvěrové záruky. 

Pokud chceme zachovat silný letecký sektor schopný zvládnout tuto obtížnou krizi a mít zdroje, abychom zajistili, že zotavení nastane včas, potřebujeme, aby vlády jednaly důrazně a rychle.
Alexandre de Juniac
šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA)

Mnoha leteckým společnostem podle hlavního ekonoma IATA Briana Pearce dochází hotovost. Zhruba 75 procent z nich mělo peníze na pokrytí fixních nákladů na období kratší než tři měsíce.

Švédská a dánská vláda se rozhodly poskytnout záruky až do výše tří miliard švédských korun (7,5 miliardy korun) společnosti SAS. To by firmě, která v neděli oznámila, že ruší většinu letů a propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí, mělo umožnit získat hotovost od bank. Stockholm a Kodaň vlastní v SAS 14,82, respektive 14,24 procenta.

Italská vláda se chystá převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie způsobené novým koronavirem. Zestátňování při pomoci velkým podnikům ale nevylučují ani Francie a Německo.

Stahování letadel z provozu, snižování kapacity

Úsporné kroky už v minulých dnech oznámily také další evropské aerolinie. Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že z provozu stáhne většinu letadel a v následujících dvou měsících sníží kapacitu o 80 procent. Letecká společnost Austrian, která spadá pod Lufthansu, počínaje čtvrtkem zcela zastaví provoz.

Ryanair většinu strojů z provozu stáhne v následujících sedmi až deseti dnech. Největší letecký dopravce v Evropě podle počtu cestujících nevylučuje, že na zemi kvůli cestovním omezením skončí všechna jeho letadla. „V uplynulých dvou týdnech jsme pozorovali podstatný úbytek rezervací a očekáváme, že v dohledné době to bude pokračovat,“ informoval Ryanair.

Společnost Austrian dočasně zastaví pravidelné lety kvůli prudkému poklesu poptávky. Opatření potrvá do 28. března. Společnost bude ale dál repatriovat Rakušany ze zahraničí. Samotná skupina Lufthansa omezí kapacitu dálkových letů na 90 procent.

Evropské (ne)propouštění

Britská letecká společnost Virgin Atlantic do 26. března ponechá na zemi 75 procent letky, následující měsíc až 85 procent. Zaměstnance požádá, aby si v následujících třech měsících vybrali osm týdnů neplacené dovolené, aby nemusela přistoupit ke snižování počtu pracovních míst.

O nezbytném snížení kapacity informovala i letecká skupina IAG, která je vlastníkem British Airways. Má to být až o 75 procent v březnu a dubnu. Podobný krok chystá rovněž nízkorozpočtová letecká společnost easyJet. British Airlines a easyJet jsou, co se týče počtu přepravených pasažérů, trojkou a čtyřkou v Evropě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skandinávské aerolinky Norwegian Air kvůli přetrvávající krizi kolem koronaviru zruší 85 procent letů a přechodně propustí 7300 zaměstnanců. „To, čemu teď naše odvětví čelí, je bezprecedentní a kritické, protože se blížíme scénáři, kdy bude většina našich letadel přechodně vyřazena z provozu,“ uvedla společnost, která začala v roce 2013 jako první nabízet nízkonákladové zaoceánské lety do Spojených států. Lety do USA jsou nyní zrušeny všechny. Zadlužená firma, která nutně potřebuje hotovost „v horizontu týdnů“, nabízí ještě lety mezi severskými metropolemi a vnitrostátní lety v Norsku.

Už v neděli oznámily jiné severské aerolinky – SAS – že kvůli masivnímu poklesu poptávky způsobenému novým koronavirem zruší většinu letů. Přechodně také propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí.

Úspory hledají také v Austrálii a v Asii

Australský dopravce Qantas oznámil plány na snížení své mezinárodní kapacity o 90 procent a domácí o 60 procent až do – nejméně – konce května. „Naším cílem je ochránit co možná nejvyšší počet pracovních míst a zajistit, abychom zůstali dostatečně silní k překonání této krize,“ napsal 30 tisícům zaměstnanců šéf aerolinek Alan Joyce.

Novozélandské aerolinie Air New Zealand oznámily, že svou přepravní kapacitu do Austrálie sníží o 80 procent, a to od 30. března do 30. června. Stalo se tak poté, co obě země oznámily, že všichni cestující musí jít po příletu na 14 dnů do karantény.

Qantas Airways
Zdroj: ČT24

Hongkongské aerolinie Cathay Pacific Airway pak vyjednaly změnu v leasingových plánech a vrátily šest boeingů 777-300, aby si zvýšily potřebnou hotovost. V dubnu pak firma škrtne až 90 procent své kapacity. Ještě nedávno přitom počítala „jen“ s 65procentní redukcí.
Jak tato firma, tak Cathay Dragon oznámily v únoru značné ztráty vzhledem k propuknutí epidemie korononaviru v pevninské Číně.

Jediným příznivým momentem pro aerolinie je, že zvyšují nákladní přepravu. Zvýšený zájem o tyto služby se zároveň projevuje růstem cen na všech asijsko-pacifických linkách, uvedla agentura Reuters.

Potíže mají také americké aerolinie. Od vlády požadují pomoc více než 50 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 10 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...