Letadla Boeing 737 MAX mohou podle amerických regulátorů opět do vzduchu

Nahrávám video

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) povolil obnovit provoz letadel Boeing 737 MAX, který byl v březnu loňského roku zastaven po dvou tragických nehodách. Úřad ve středu ale zároveň oznámil, že obnovení provozu je podmíněno úpravami letadel a novým školením pilotů. Očekává se, že návrat letadel do provozu nyní bez průtahů schválí i další úřady, včetně evropských.

Nařízení, které umožňuje návrat letadel 737 MAX do provozu, podepsal šéf FAA Steve Dickson. Uvedl mimo jiné, že má teď v bezpečnost letadel Boeing 737 MAX stoprocentní důvěru.

Rozhodnutí úřadu tak otevírá cestu k obnovení dodávek letounů a k zahájení jejich komerčního provozu do konce letošního roku.

Nahrávám video

Boeing byl nucen provoz svých nejprodávanějších letadel 737 MAX v celém světě přerušit po nehodách v Indonésii a v Etiopii. Při nich zahynulo celkem 346 lidí.

Jako problém se ukázal systém řízení letu, kvůli kterému byl výrobce nucen provést úpravy. Stroj nemohl do vzduchu po 20 měsíců, což je nejdelší taková pauza v dějinách komerčního letectví. Podle Dicksona udělal úřad vše, co je v lidských silách, aby zajistil, že se takové nehody už nebudou opakovat.

Akcie Boeingu  v reakci na zprávu FAA posílily – v obchodování před otevřením trhů – o 5,4 procenta, uvedl server americké byznysové televize CNBC. 

Kolem 16:40 SEČ si na burze v New Yorku připisovaly kolem dvou procent, před devátou hodinou však již ztrácely kolem jednoho procenta. 

„Pro Boeing je rozhodnutí amerického regulátora, na něž dříve či později naváží příslušné regulační orgány také v dalších jurisdikcích světa, další příznivou zprávou. Akciím firmy svědčí také výsledek amerických voleb a i to, že se daří testovat stále účinnější látky proti koronaviru,“ uvedl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 

Dodal, že tak stoupá naděje, že plnohodnotná koronavirová vakcína se objeví již poměrně záhy, což by znamenalo přelomovou vzpruhu jak pro globální ekonomiku, tak i pro letecký průmysl a leteckou dopravu, která kvůli koronavirové krizi prochází svým nejtěžším obdobím v historii.

 „(Designové změny) odstraňují příčiny těchto nehod,“ uvedl šéf FAA v rozhovoru s agenturou Reuters. Dickson je bývalý armádní i komerční pilot. Koncem září letoun 737 MAX osobně otestoval v doprovodu dalších pilotů ze svého úřadu.

Změny v konstrukci a výcviku provedené po haváriích znemožňují, aby letadla měla stejný druh nehod, jako v říjnu 2018 a v březnu 2019.  „Takové podmínky se už nemohou opakovat,“ zdůraznil Dicskon.

Jsem si nyní stoprocentně jistý Boeingem 737 MAX. Je to nejkontrolovanější dopravní letadlo v historii a je připraveno k letu.
Steve Dickson
šéf FAA

V Evropě o zastavení provozu letadel 737 MAX loni rozhodla Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

Ta ale už minulý měsíc uvedla, že letadlo považuje po nařízených úpravách za bezpečné, čímž dala najevo, že se schválením k provozu nebude otálet, poznamenala agentura DPA.

„Letadlo 737 MAX bude teď bude mít problém s poptávkou. Boeing bude muset najít aerolinky ochotné stroje odebírat,“ řekl analytik Jonathan Raviv ze společnosti Citigroup. U výroby čeká návrat k normálnímu stavu nejdříve v roce 2023.

Agentura Reuters nicméně připomíná , že nehody letadel řady MAX znamenají konec americké dominance v oblasti letecké bezpečnosti. Zatímco dříve po desetiletí velké i malé státy kopírovaly rozhodnutí FAA, nyní o uvedení do provozu v Evropě, Kanadě, Brazílii, Číně a jinde rozhodnou tamní regulační úřady.

Jakmile se letadlo vrátí do provozu, Boeing spustí středisko, které bude nonstop monitorovat u všech letů strojů MAX cokoli, co by mohlo zkomplikovat let - od zaseknutého přistávacího zařízení po zdravotní komplikace, sdělily agentuře Reuters tři obeznámené zdroje.

Odstavení letadel 737 MAX z provozu stálo jejich výrobce miliardy dolarů, zasáhlo dodavatele podniku a vyvolalo vyšetřování Boeingu a FAA, mimo jiné kvůli nedostatečné transparentnosti a slabému dohledu při vývoji letadel. Akcie Boeingu ztratily více než polovinu hodnoty, postupně se ale zotavují.

Bezpečnost letadla však zpochybňují někteří pozůstalí. „Kvůli agresivnímu tajnůstkářství FAA nemůžeme věřit, že Boeing 737 MAX je bezpečný,“ konstatoval Američan Michael Stumo, který přišel v loňské havárii v Etiopii o 24letou dceru. Některé rodiny pozůstalých se s Boeingem soudí.

  • První verze Boeingu 737 se do vzduchu poprvé vznesla 9. dubna 1967 a právě díky tomuto relativně malému stroji se továrna ze Seattlu stala největším výrobcem letadel na světě. Během půlstoletí dodala na 10 500 letadel všech verzí. Proti dobové konkurenci v podobě Douglasu DC-9 nebo britského BAC-111 nabídl Boeing 737 nejen širší trup, ale díky motorům umístěným pod křídlem i méně hluku na palubě.
  • Boeing 737 MAX je nejnovější verzí letounu na krátké a střední tratě. První zkušební let absolvovala verze MAX v lednu 2016, v komerčním provozu slouží od května 2017. Dosud jich bylo vyrobeno přes 390, většinou jde o verzi MAX 8 pro 178 až 200 pasažérů, v závislosti na uspořádání kabiny. Dalších asi 300 letadel bylo vyrobeno a zaparkováno. Vyráběly se čtyři verze: MAX 7, 8, 9 a 10.
  • Proti svému předchůdci, Boeingu 737 Next Generation, je MAX úspornější, a to jak díky použitým motorům, tak díky vyššímu využití lehčích kompozitních materiálů či novinkám v konstrukci křídla. Loni v lednu byl počet objednaných letounů téměř pět tisíc, mezi uživatele Boeingu 737 MAX 8 patřil i český dopravce Smartwings.
  • První vážnou nehodu měl Boeing 737 MAX 29. října 2018, kdy se tři měsíce starý stroj Boeing 737 MAX 8 společnosti Lion Air zřítil během letu u Indonésie do Jávského moře. Zemřelo 189 lidí. Podle vyšetřovací zprávy z letošního října letoun spadl proto, že piloti nebyli informováni o softwarovém problému stabilizačního systému MCAS v letounech MAX a nevěděli, jak mají reagovat. Kvůli vadnému senzoru automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal stroj do střemhlavého letu a posádka nedokázala nad letadlem udržet kontrolu. Vyšetřování odhalilo i sérii dalších pochybení.
  • Druhé neštěstí se stalo 10. března 2019 nedaleko etiopského města Bišoftu, kdy Boeing 737 MAX 8 společnosti Ethiopian Airlines havaroval na lince z etiopské metropole Addis Abeba do keňského hlavního města Nairobi. Zemřelo 157 lidí. Podle zjištění úřadů byl příčinou neštěstí vadný software. Po této nehodě byly všechny letouny řady 737 MAX celosvětově odstaveny z provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 5 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
včera v 20:04‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:22‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.