Letadla Boeing 737 MAX mohou podle amerických regulátorů opět do vzduchu

Nahrávám video

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) povolil obnovit provoz letadel Boeing 737 MAX, který byl v březnu loňského roku zastaven po dvou tragických nehodách. Úřad ve středu ale zároveň oznámil, že obnovení provozu je podmíněno úpravami letadel a novým školením pilotů. Očekává se, že návrat letadel do provozu nyní bez průtahů schválí i další úřady, včetně evropských.

Nařízení, které umožňuje návrat letadel 737 MAX do provozu, podepsal šéf FAA Steve Dickson. Uvedl mimo jiné, že má teď v bezpečnost letadel Boeing 737 MAX stoprocentní důvěru.

Rozhodnutí úřadu tak otevírá cestu k obnovení dodávek letounů a k zahájení jejich komerčního provozu do konce letošního roku.

Nahrávám video

Boeing byl nucen provoz svých nejprodávanějších letadel 737 MAX v celém světě přerušit po nehodách v Indonésii a v Etiopii. Při nich zahynulo celkem 346 lidí.

Jako problém se ukázal systém řízení letu, kvůli kterému byl výrobce nucen provést úpravy. Stroj nemohl do vzduchu po 20 měsíců, což je nejdelší taková pauza v dějinách komerčního letectví. Podle Dicksona udělal úřad vše, co je v lidských silách, aby zajistil, že se takové nehody už nebudou opakovat.

Akcie Boeingu  v reakci na zprávu FAA posílily – v obchodování před otevřením trhů – o 5,4 procenta, uvedl server americké byznysové televize CNBC. 

Kolem 16:40 SEČ si na burze v New Yorku připisovaly kolem dvou procent, před devátou hodinou však již ztrácely kolem jednoho procenta. 

„Pro Boeing je rozhodnutí amerického regulátora, na něž dříve či později naváží příslušné regulační orgány také v dalších jurisdikcích světa, další příznivou zprávou. Akciím firmy svědčí také výsledek amerických voleb a i to, že se daří testovat stále účinnější látky proti koronaviru,“ uvedl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. 

Dodal, že tak stoupá naděje, že plnohodnotná koronavirová vakcína se objeví již poměrně záhy, což by znamenalo přelomovou vzpruhu jak pro globální ekonomiku, tak i pro letecký průmysl a leteckou dopravu, která kvůli koronavirové krizi prochází svým nejtěžším obdobím v historii.

 „(Designové změny) odstraňují příčiny těchto nehod,“ uvedl šéf FAA v rozhovoru s agenturou Reuters. Dickson je bývalý armádní i komerční pilot. Koncem září letoun 737 MAX osobně otestoval v doprovodu dalších pilotů ze svého úřadu.

Změny v konstrukci a výcviku provedené po haváriích znemožňují, aby letadla měla stejný druh nehod, jako v říjnu 2018 a v březnu 2019.  „Takové podmínky se už nemohou opakovat,“ zdůraznil Dicskon.

Jsem si nyní stoprocentně jistý Boeingem 737 MAX. Je to nejkontrolovanější dopravní letadlo v historii a je připraveno k letu.
Steve Dickson
šéf FAA

V Evropě o zastavení provozu letadel 737 MAX loni rozhodla Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

Ta ale už minulý měsíc uvedla, že letadlo považuje po nařízených úpravách za bezpečné, čímž dala najevo, že se schválením k provozu nebude otálet, poznamenala agentura DPA.

„Letadlo 737 MAX bude teď bude mít problém s poptávkou. Boeing bude muset najít aerolinky ochotné stroje odebírat,“ řekl analytik Jonathan Raviv ze společnosti Citigroup. U výroby čeká návrat k normálnímu stavu nejdříve v roce 2023.

Agentura Reuters nicméně připomíná , že nehody letadel řady MAX znamenají konec americké dominance v oblasti letecké bezpečnosti. Zatímco dříve po desetiletí velké i malé státy kopírovaly rozhodnutí FAA, nyní o uvedení do provozu v Evropě, Kanadě, Brazílii, Číně a jinde rozhodnou tamní regulační úřady.

Jakmile se letadlo vrátí do provozu, Boeing spustí středisko, které bude nonstop monitorovat u všech letů strojů MAX cokoli, co by mohlo zkomplikovat let - od zaseknutého přistávacího zařízení po zdravotní komplikace, sdělily agentuře Reuters tři obeznámené zdroje.

Odstavení letadel 737 MAX z provozu stálo jejich výrobce miliardy dolarů, zasáhlo dodavatele podniku a vyvolalo vyšetřování Boeingu a FAA, mimo jiné kvůli nedostatečné transparentnosti a slabému dohledu při vývoji letadel. Akcie Boeingu ztratily více než polovinu hodnoty, postupně se ale zotavují.

Bezpečnost letadla však zpochybňují někteří pozůstalí. „Kvůli agresivnímu tajnůstkářství FAA nemůžeme věřit, že Boeing 737 MAX je bezpečný,“ konstatoval Američan Michael Stumo, který přišel v loňské havárii v Etiopii o 24letou dceru. Některé rodiny pozůstalých se s Boeingem soudí.

  • První verze Boeingu 737 se do vzduchu poprvé vznesla 9. dubna 1967 a právě díky tomuto relativně malému stroji se továrna ze Seattlu stala největším výrobcem letadel na světě. Během půlstoletí dodala na 10 500 letadel všech verzí. Proti dobové konkurenci v podobě Douglasu DC-9 nebo britského BAC-111 nabídl Boeing 737 nejen širší trup, ale díky motorům umístěným pod křídlem i méně hluku na palubě.
  • Boeing 737 MAX je nejnovější verzí letounu na krátké a střední tratě. První zkušební let absolvovala verze MAX v lednu 2016, v komerčním provozu slouží od května 2017. Dosud jich bylo vyrobeno přes 390, většinou jde o verzi MAX 8 pro 178 až 200 pasažérů, v závislosti na uspořádání kabiny. Dalších asi 300 letadel bylo vyrobeno a zaparkováno. Vyráběly se čtyři verze: MAX 7, 8, 9 a 10.
  • Proti svému předchůdci, Boeingu 737 Next Generation, je MAX úspornější, a to jak díky použitým motorům, tak díky vyššímu využití lehčích kompozitních materiálů či novinkám v konstrukci křídla. Loni v lednu byl počet objednaných letounů téměř pět tisíc, mezi uživatele Boeingu 737 MAX 8 patřil i český dopravce Smartwings.
  • První vážnou nehodu měl Boeing 737 MAX 29. října 2018, kdy se tři měsíce starý stroj Boeing 737 MAX 8 společnosti Lion Air zřítil během letu u Indonésie do Jávského moře. Zemřelo 189 lidí. Podle vyšetřovací zprávy z letošního října letoun spadl proto, že piloti nebyli informováni o softwarovém problému stabilizačního systému MCAS v letounech MAX a nevěděli, jak mají reagovat. Kvůli vadnému senzoru automatický bezpečnostní systém opakovaně poslal stroj do střemhlavého letu a posádka nedokázala nad letadlem udržet kontrolu. Vyšetřování odhalilo i sérii dalších pochybení.
  • Druhé neštěstí se stalo 10. března 2019 nedaleko etiopského města Bišoftu, kdy Boeing 737 MAX 8 společnosti Ethiopian Airlines havaroval na lince z etiopské metropole Addis Abeba do keňského hlavního města Nairobi. Zemřelo 157 lidí. Podle zjištění úřadů byl příčinou neštěstí vadný software. Po této nehodě byly všechny letouny řady 737 MAX celosvětově odstaveny z provozu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 4 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 11 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...