Smartwings získaly úvěr za dvě miliardy korun

Letecká společnost Smartwings získala úvěr za dvě miliardy korun, 80 procent z něj bude garantovat státní záruka. Úvěr poskytnou čtyři tuzemské banky. Celkově financování dopravce přesáhne sedm miliard korun, další peníze zajistí čeští akcionáři, podpora leasingových firem a restrukturalizace. Uvedla to v pátek společnost Smartwings. Celkové financování by tak mělo převýšit závazky společnosti, které jsou kolem 6,6 miliardy korun.

Další tuzemská letecká společnost ČSA, která je dceřinou firmou Smartwings, v minulých týdnech naopak kvůli dluhům skončila v úpadku.

Podle mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové je úvěr přesně dvě miliardy korun. Upřesnila tak původní informaci serveru zdopravy.cz o částce 1,92 miliardy korun. Splatnost úvěru je šest let. Největší část poskytla UniCredit Bank, zapojily se také Komerční banka, ČSOB a Česká spořitelna. Většinu úvěru ovšem bude garantovat státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP). Smartwings za to státnímu podniku zaplatí 200 milionů korun.

Součástí transakce je podle Smartwings také dohodnutá podpora od českých akcionářů, zejména firmy Unimex Group. Společnost dále počítá s pomocí od leasingových společností a s postupující restrukturalizací podniku. To vše by mělo aerolinkám zajistit dalších pět miliard korun. Tyto zdroje by spolu s úvěrem měly převyšovat všechny závazky společnosti a zároveň vytvořit rezervu pro obnovování provozu.

  • Smartwings deklarovaly, že jsou plně připraveny obnovit provoz nadcházející letní sezony. Lety chce skupina během léta provozovat nejen z letišť v ČR, ale také ze svých základen v Polsku, Francii, Maďarsku, na Slovensku a Kanárských ostrovech. Flotila Smartwings nyní čítá 42 letadel. Provoz chtějí postupně obnovovat i ČSA.


„Jedná se o klíčový milník pro společnost Smartwings po ročním boji s dopady pandemie koronaviru. Čerpání půjčky završuje proces moratoria a umožňuje Smartwings pokračovat v provozu v následujícím období. Vážíme si důvěry, kterou v této složité době v nás mají tuzemské banky ve spolupráci s EGAP,“ řekl předseda představenstva Smartwings Jiří Šimáně.

Krize donutila Smartwings už vloni k propouštění. Firmu opustilo 481 pracovníků, další odešli na neplacené volno. Dosud byla firma pod ochranným moratoriem, to v pátek vypršelo.

Stát speciální pomoc pro leteckého dopravce odmítl

Na státní záruky naopak nedosáhly ČSA. Společnost tak na rozdíl od mateřské firmy nedosáhla na komerční úvěr a soud na její vlastní návrh v závěru února zahájil insolvenční řízení. ČSA jsou nyní v úpadku, jejím insolvenčním správcem je společnost INSKOL z Karviné. Aerolinky dluží 1,8 miliardy korun, její vlastníci deklarovali snahu o její reorganizaci a záchranu.

Skupina Smartwings, do které patří i ČSA, v minulých týdnech a měsících žádala o pomoc stát, poukazuje přitom na pomoc aerolinkám v zahraničí. Letos navrhovala například zřízení kompenzačního programu v hodnotě půl miliardy korun za zrušené lety z loňského jara. Stát však speciální pomoc pro leteckého dopravce odmítl.

Smartwings a ČSA patří do skupiny Smartwings Group. Ta patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Téměř poloviční podíl ve skupině drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Vysoký úvěr získala i Liberty Ostrava

Nejvyšší možný úvěr ze záručního programu Covid plus dvě miliardy korun získaly podle informací ČTK dosud jen dvě firmy. Kromě letecké společnosti Smartwings byla loni půjčka v této výši schválena hutnickému podniku Liberty Ostrava. Za úvěry ručí stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Program je otevřen do 30. června, peníze nejsou zdaleka vyčerpány.

EGAP zatím od vlády na záruky získal čtyři miliardy korun, ze kterých může poskytnout krytí za 50 miliard korun. Podle posledních zveřejněných statistik České národní banky k 28. únoru bylo v programu schváleno 72 žádostí za 12 miliard korun. Firmy dosud čerpaly 9,5 miliardy korun. Banky ke konci února evidovaly 131 přijatých žádostí za přibližně 24 miliard korun.

Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v pátek informoval,že britská a česká vláda se budou vzájemně informovat o situaci kolem oceláren Liberty Steel. Ty jsou třetím největším producentem oceli v Británii. V Česku vlastní právě podnik Liberty Ostrava. Britská vláda připravuje plány na záchranu oceláren Liberty Steel v případě kolapsu jejich mateřské společnosti GFG Alliance. Prioritou pro ČR je podle Havlíčka zachovat všech 6000 pracovních míst v ostravské huti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 14 mminutami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 9 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 9 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 10 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 11 hhodinami
Načítání...