Biden odsoudil nucené přistání letadla v Minsku, další aerolinky se vyhýbají Bělorusku

7 minut
Události: Sankce proti Bělorusku
Zdroj: ČT24

Za skandální označil americký prezident Joe Biden nedělní incident v Minsku. Běloruské úřady donutily komerční let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu k přistání v Minsku a posléze zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče, který tímto letem cestoval. Další západní společnosti přestávají létat nad Běloruskem, běloruské aerolinky ruší lety do Paříže a Londýna.

Evropská letadla se začínají vyhýbat vzdušnému prostoru Běloruska. Je to odpověď na Minskem vynucené přistání stroje s opozičním aktivistou na palubě. Některé členské země už zakázaly běloruským aerolinkám cesty na své území. Lídři států EU také vyzvaly k přijetí dalších sankcí vůči Lukašenkově režimu. Bělorusko obvinění odmítá. K vyšetření incidentu s letadlem společnosti Ryanair přizvalo zástupce mezinárodních leteckých organizací.

Lídři v Bruselu schválili hned dva druhy sankcí. Na jedné straně vyzvali unijní aerolinky, aby se vyhnuly běloruskému vzdušnému prostoru. A znemožnili také přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU.

Celou situací se začalo také zabývat NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že nucené přistání se rovnalo státnímu únosu. NATO pak stejně jako celá sedmadvacítka požaduje okamžité propuštění zadrženého běloruského novináře.

Česká Poslanecká sněmovna v úterý odsoudila nucené přistání letadla. Tento čin podle jejího usnesení nese rysy únosu civilního letadla. Sněmovna proto v přijatém usnesení požaduje nezávislé vyšetření celého incidentu. Rovněž vyzvala běloruskou vládu k okamžitému propuštění Prataseviče i jeho přítelkyně Sofie Sapegové. Sněmovna rovněž vyzvala vládu, aby se jednoznačně postavila za spuštění účinných evropských sankcí.

Sporné videoprohlášení

Biden vyzval k mezinárodnímu vyšetření incidentu, propuštění zadržovaného Prataseviče a vyjádřil pohoršení nad videoprohlášením vysílaným běloruskou státní televizí. Pratasevič se v něm doznal k organizování hromadných nepokojů a uvedl, že ve vazbě je s ním nakládáno „maximálně korektně a v souladu se zákonem“.

Přední běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská ale uvedla, že video bylo podle ní zjevně natočeno pod nátlakem.

Také otec zadrženého Dmitrij Pratasevič je přesvědčen, že jeho syn vystoupil před kamerou z donucení. „To nejsou jeho slova, to není jeho intonace. Je nervózní, chová se, jako by byl svázaný. Zřejmě má zlomený nos, protože má jiný tvar a jsou vidět stopy pudru, také levou stranu obličeje má celou napudrovanou a trochu opuchlou,“ uvedl otec novináře.

„Tento šokující incident a video, které pan Pratasevič zřejmě natočil pod nátlakem, jsou hanebným útokem proti politickému disentu a svobodě tisku,“ citovala Bidena agentura AP. „Spojené státy americké se připojují k zemím po celém světě ve výzvě k jeho propuštění, stejně jako k osvobození stovek politických vězňů, nespravedlivě zadržovaných režimem (běloruského prezidenta) Lukašenka.“

Bílý dům kromě toho informoval, že americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan v pondělí o incidentu hovořil s Cichanouskou a ujistil ji, že USA společně s Evropskou unií a dalšími spojenci přivedou Lukašenkův režim k odpovědnosti.

Aerolinky se vyhýbají běloruskému území

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pondělí v reakci na vynucené přistání letu v Minsku shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru. Chtějí rovněž znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU.

Několik společností od incidentu oznámilo, že se jejich stroje přeletům nad východoevropskou zemí vyhnou. Jako první se rozhodla nevyužívat vzdušný prostor nad Běloruskem lotyšská společnost airBaltic, později se k ní přidaly KLM, Lufthansa, Air France, Austrian Airlines či Finnair.

Bělorusko podle BBC budou míjet také Singapore Airlines. V současnosti na běloruském nebi podle agentury RIA Novosti létají letadla z Číny, Jižní Koreje, Turecka a Ruska a jeden spoj odletěl z Minska do Stockholmu.

Zrušit od středy letecké spojení s Běloruskem se podle BBC rozhodla také ukrajinská vláda, jak oznámil premiér Denys Šmyhal. Ukrajinským letadlům bude zakázáno nejen létat do Běloruska, ale i uskutečňovat přelety nad ním.

Český premiér Andrej Babiš předpokládá, že rovněž tuzemsko zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území. V úterý to řekl novinářům. Podle předsedy vlády je zásadní, aby sankce za akt „státního terorismu“ dopadly na běloruský režim, a nikoli na obyvatele. „Projednám to s ministrem dopravy, vicepremiérem Karlem Havlíčkem a předpokládám, že budeme takto reagovat,“ řekl.

Belavia ruší lety do Paříže a Londýna

Běloruská národní letecká společnost Belavia zase zrušila lety do Paříže a Londýna od úterý do 30. října. Stalo se tak kvůli rozhodnutí britských a francouzských úřadů zakázat běloruským aerolinkám létat do těchto zemí a zpět. Ještě před tímto oznámením byl podle ruské redakce BBC zrušen ranní let běloruských aerolinek z Minsku do Paříže. 

Minské letiště v pondělí zrušilo nástup cestujících do letadla společnosti Lufthansa, které mělo namířeno do Frankfurtu nad Mohanem. Bezpečnostní složky stroj prohledaly a provedly opětovnou bezpečnostní kontrolu 56 lidí na palubě včetně pěti členů posádky. Letiště tento krok odůvodnilo tím, že e-mailem dostalo varování před možným teroristickým útokem. To se nepotvrdilo, píše Reuters s tím, že letoun později dostal povolení ke startu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...