V době pandemie nového typu koronaviru se do zahraničí cestuje méně, české cestovní kanceláře a dopravci si ale všímají, že pozemní prázdninové spoje, hlavně ty k moři, jsou prakticky plné a vyprodané. To se podle kanceláří vymyká i situaci v okolních státech, kde lidé daleko častěji volí vnitrostátní turistiku. Některé cestovatele, kteří sází spíše na letadla, však provází komplikace ze strany aerolinek.
Češi cestují více než sousedé, letos si oblíbili vlaky do Chorvatska
7 minut
Události: Češi cestují více než sousedé
Cesta vlakem k jižnímu moři představuje hit letošního léta. Jednosměrná jízdenka i s lůžkem stojí kolem osmi set korun a 520 míst v soupravě bývá často vyprodaných. Dle stevardů hodně cestují mladé rodiny s dětmi.
„I pro nás je to celkem překvapení, protože jsme dosud nikdy u zájmu o novou linku RegioJetu nezažili, že by se nové spoje vyprodávaly tak rychle,“ vysvětlil Aleš Ondrůj, mluvčí společnosti RegioJet, která vlaky do Chorvatska vypravuje.
Firma původně chtěla jezdit jen třikrát týdně, kvůli velkému zájmu ale začala jezdit denně a během prázdnin si do Česka přivezla dvacet dva dalších ojetých vozů z Německa. Zájem Čechů o cestování do zahraničí neslábne.
RegioJet počítá s tím, že bude vlaky do Chorvatska vypravovat až do konce září. A ani čerstvé pochybnosti ohledně Chorvatska na tom podle dopravce nic nemění. A podobné je to zatím i se zájezdy do Španělska, vůči němuž už české úřady přístup zpřísnily. Kdo se ze země vrátí od 24. srpna, bude muset předložit negativní test na covid nebo jít do karantény.
Žádná masivní storna zájezdů kvůli tomu ale cestovní kanceláře zatím nezaznamenaly. Lidé se podle nich pandemii přizpůsobují jinak – s výběrem čekají do poslední chvíle.
Neodrazuje ani karanténa
Vedení pražského letiště odhaduje, že za červenec odbavilo 220 tisíc cestujících. Oproti stejnému měsíci loňského roku je to jenom devítina, přesto je znát, že letiště ožívá.
„Když to srovnáme i s ostatními zeměmi v našem regionu, ať už jde o Polsko nebo Maďarsko, tak tam přece jenom ten náběh byl pomalejší. Tamním lidem déle trvalo, než začali cestovat,“ popsal současný trend mluvčí CK Fischer Jan Bezděk.
Právě speciální lety k moři – pokud je společnosti vypraví – jsou v současnosti tak plné, jako kdyby žádná koronavirová krize ani nebyla. Data velkých cestovních kanceláří, které reprezentují asi třetinu trhu, uvádějí za červenec obsazenost letadel 95 procent.
Cestovky: Cestuje čtvrtina, přesto je to hodně
Tuzemské cestovní kanceláře odhadují, že v červenci jejich služeb využilo směrem do zahraničí asi 300 až 350 tisíc lidí, což oproti loňsku představuje asi čtvrtinový stav.
Největší zájem je o Chorvatsko, kam zamířilo asi 130 tisíc lidí, na Slovensko dalších 70 tisíc. Tyto statistiky se ale týkají pouze organizovaných zájezdů; se započtením dalších lidí bylo v červenci na Slovensku podle odhadu agentur asi 170 tisíc lidí.
Mezi nejpopulárnější destinace patří Řecko, cestování tam je ale komplikovanější. Dokonce hrozilo, že by od pondělí museli předkládat lidé letící z Česka do této balkánské země negativní testy na koronavirus.
Nakonec se tato povinnost týká jen pozemních cest a ostatní cestující musejí mít „pouze“ registrační formulář. Jenže měnící se podmínky nestíhají sledovat ani ti, kteří by měli jejich dodržování vymáhat.
Nevpuštěni do letadla
Jedna taková situace dopadla na turisty, které ve Vídni nepustil na palubu letadla pozemní personál, a to přesto, že měli požadované formuláře vyplněné podle instrukcí řecké i české strany. Dvouletá dcera totiž měla mít podle personálu vlastní cestovatelský dokument. takzvaný Passenger Locator Form, čili registrační formulář nezbytný pro vstup na palubu letadel směřujících do Řecka.
„Dojedeme na letiště, museli jsme projít check-inem. Jsme šedesát metrů od letadla… a do toho letadla nás nechtěl nikdo pustit,“ stěžovala si zastavená turistika Barbora Bečičková. Po odmítnutí se musela vrátit domů a protože nechtěla dovolenou odříct úplně, letenky kupovala znovu. „Jediný rozumný let za rozumné peníze byl za dva dny, v šest ráno z Budapešti,“ dodala.
Paní Barbora přitom postupovala podle postupu, doporučeného řeckými úřady; totéž ostatně radí i české ministerstvo zahraničí: „Spolucestující děti do 18 let se vpisují do PLF formuláře jednoho z rodičů,“ stojí na webu.
Není to zdaleka jediný takový příběh. Ve stejný den ve Vídni narazil i Martin Šrubař. Přitom šlo o let jiné společnosti. „Když jsem přicházel k check-inu, viděl jsem velký shluk stovky lidí, kteří na sebe řvali okolo přepážek. Češi a Slováci se sebrali a chtěli jsme jít na policejní stanici podat trestní oznámení,“ popsal zklamaný Šrubař.
Vídeňské letiště Schwechat vinu odmítá. „Za kontrolu registračních formulářů do Řecka výslovně odpovídají pozemní týmy jednotlivých dopravců,“ znělo z letiště. Aerolinky, které cestující odmítly, je odkázaly na informační linky. Na těch ale cestující nebyli schopni získat dostatek informací.
„V tomto konkrétním případě, aspoň podle naší analýzy, došlo ke špatnému výkladu na straně aerolinek ohledně povinnosti vyplnění formuláře všemi pasažéry. Aerolinky si přečetly jenom první odstavec a tvrdily opak,“ odhaduje ředitel konzulárního odboru v Aténách Pavel Pitel.
České ministerstvo zahraničí radí, aby rodiče před cestou do Řecka vyplnili formulář zvlášť i pro děti, i když to předpis nevyžaduje. Jestli vůbec někdo českým rodinám vzniklé škody zaplatí, zatím není jasné.
