Cesta ke státní záchraně Lufthansy je volná. Klíčový akcionář Thiele podpoří vládní balík

Klíčový akcionář německé letecké společnosti Lufthansa bude hlasovat pro záchranný balík od německé vlády za devět miliard eur (240 miliard korun). Heinz Hermann Thiele, který nad plánem v minulosti vyjadřoval nelibost, to řekl listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německý miliardář tím na čtvrteční valné hromadě uvolní cestu pro schválení opatření, které má pomoci koronavirovou krizí zmítané firmě.

„Budu hlasovat pro,“ řekl deníku Thiele, který v Lufthanse vlastní 15,5 procenta akcií. V minulosti přitom o plánu, díky němuž má vláda získat ve firmě podíl 20 procent a dvě místa v její dozorčí radě, mluvil kriticky.

Firma již uvedla, že se chystá propustit zhruba 22 tisíc zaměstnanců, což odpovídá asi šestnácti procentům její pracovní síly. Aby se vyhnula insolvenci, požádala o pomoc německou vládu. Dohodnutou záchranu projedná už ve čtvrtek mimořádně svolaná valná hromada, která bude kvůli koronaviru virtuální.

Světové agentury už ve středu přinesly zprávu o připraveném záložním plánu pro případ, že by čtvrteční valná hromada záchranný balík neschválila. Německá vláda by i podle tohoto plánu ve firmě získala 20procentní podíl, ale postupně. Plán by nemuseli schvalovat ostatní akcionáři a podnik by si přišel na podobné peníze.

Podle záložního plánu by kabinet ve firmě nejprve získal deset procent z emise akcií bez upisovacích práv za 2,56 eur na akcii. Zbývající podíl by přišel z pravidelného zvyšování kapitálu, kterého by se mohli zúčastnit všichni akcionáři Lufthansy, uvedl zdroj agentury Reuters. Dodal, že vláda v Berlíně tento záložní plán neschválila.

Německou ekonomiku čeká výrazný propad

Balík pro Lufthansu je součástí řady opatření na podporu německé ekonomiky zasažené krizí kolem koronaviru. Stát se chystá do ní nalít celkem 130 miliard eur.

Vládní ekonomové přesto v čerstvé předpovědi předpokládají pro letošek strmý hospodářský propad, a to 6,5 půl procenta HDP. Německo podle nich čeká vlna bankrotů. Počet nezaměstnaných se podle tamní agentury práce v létě přehoupne přes tři miliony.

Šance pro výrobce vakcíny, průšvih „německého Enronu“

Zatímco pro mnohé je pandemie katastrofou, pro některé představuje šanci. Vydělat na ní může třeba biofarmaceutická firma CureVac z Tübingenu, která vyvíjí vakcínu proti koronaviru. Experti firmy už dospěli ke klinickým testům látky. „Nejzajímavější je, že dobrovolníků máme dostatek,“ podotýká tamní lékař Peter Kremsner.

Už na začátku pandemie se o experty z Tübingenu zajímal i americký prezident Donald Trump a potenciál firmy v globálním závodě o první účinnou vakcínu si uvědomuje i Berlín. Německá vláda do ní investovala tři sta milionů eur. 

Z krize kolem koronaviru a boomu internetového obchodování mohla profitovat třeba také firma Wirecard, specialista na internetové platby. Donedávna stoupající hvězda německé ekonomiky místo toho míří ke dnu.

Ve své bilanci se firma chlubila v přepočtu padesáti miliardami korun. Účty, na kterých měly ležet, však nikdy neexistovaly. Kauzy, přezdívané německý Enron, se chopili vyšetřovatelé. „V Mnichově byl zatčen bývalý ředitel Markus Braun,“ potvrdila prokurátorka Anne Leidingová.

Nahrávám video
Události ČT: Německu hrozí vlna bankrotů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
před 12 hhodinami

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
před 14 hhodinami

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
včera v 12:53

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
včera v 07:00

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
včera v 01:56

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizovánovčera v 01:43

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...