Americký sen energetické firmy Enron skončil bankrotem

Washington – Zpočátku to všechno vypadalo jako klasický příběh o naplnění amerického snu. Z malé provinční firmy Enron se postupně stal globální hráč na energetickém trhu. Její zakladatel Kenneth Lay byl vychvalován jako inovátor energetického trhu, rozdával miliony na charitu, přátelil se s americkými prezidenty a členům Kongresu pravidelně přispíval na kampaně. Dne 2. prosince 2001 ale přišel šok. Enron kvůli účetním podvodům vyhlásil bankrot, který se tehdy do dějin zapsal jako největší firemní bankrot v dějinách USA.

Kolaps Enronu připravil o práci tisíce lidí a smazal majetek akcionářů za více než 60 miliard dolarů. Ti, kteří dostatečně nerozložili zdroje svých penzijních plánů, přišli také o peníze na důchod. Z důchodových účtů takto zmizely více než dvě miliardy dolarů.

Obchodní komoditou Enronu byl plyn a elektřina

Všechno začalo v roce 1984, kdy Lay převzal vedení Houston Natural Gas. Tu o rok později spojil s firmou InterNorth a zformoval Enron, jehož hlavní obchodní komoditou byl plyn a elektřina. Během patnácti let udělal z firmy sedmičku v žebříčku Fortune 500 s ročním obratem přes sto miliard dolarů. V té době byl Lay oslavován jako „mesiáš“, patřil k vysokým podnikatelským kruhům a netajil se svými styky s prezidentem Georgem Bushem. Lay byl od vzniku Enronu předsedou správní rady a zároveň generálním ředitelem, tedy nejvyšším manažerem společnosti.

V únoru 2001 funkci generálního ředitele převzal Jeffrey Skilling, který se jí ale již v srpnu nečekaně vzdal. Brzy začaly vycházet najevo účetní podvody. Enron nejprve přiznal, že v uplynulých čtyřech letech nadhodnotil své účetnictví o více než 600 milionů dolarů. Akcie Enronu navíc klesly pod dolar, firma tak vyhlásila bankrot. Cílem podvodů bylo zachování vysokých cen akcií Enronu, z nichž měli šéfové firmy díky motivačním programům vysoké bonusy. Nejprve se do účetnictví zanášely ještě neuskutečněné obchody, později se zakládaly dceřiné firmy, které na sebe braly různé obchodní závazky. Zakrývaly tak skutečnou zadluženost Enronu.

Skandál firmy vyvolal šok na Wall Street

Skandál tehdy vyvolal šok na Wall Street a odstartoval vlnu podobných případů. Smutně proslulým se stal Layův výrok „můžu upřímně říct, že jsem ještě nikdy neměl z Enronu tak dobrý pocit jako nyní“, jenž pronesl tři měsíce před tím, než vyšla najevo obří díra v účetnictví firmy. Krach Enronu překonal až bankrot WorldComu z roku 2002 a několik dalších obřích bankrotů z krizových let 2008 a 2009. Federální porota u soudu v Houstonu v květnu 2006 shledala Kennetha Laye vinným z podvodu a zločinného spolčení, Lay však dva měsíce nato náhle zemřel, a případ byl odložen. K více než čtyřiadvaceti letům vězení byl odsouzen další bývalý šéf Enronu Jeffrey Skilling, který teď ale čeká na nový rozsudek. Symbolickou tečku za případem učinila letos v červnu vdova po bývalém šéfovi firmy Linda Layová, která urovnala dlouholetý spor s organizací Enron Creditors Recovery Corporation.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...