Evropský soud vyhověl aerolinkám Ryanair. Zrušil státní pomoc dopravcům KLM a TAP

Tribunál Evropské unie ve středu zrušil rozhodnutí Evropské komise, která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc aerolinkám KLM a TAP. Orgán tak vyhověl stížnosti irské letecké společnosti Ryanair. Komise v případě nizozemské KLM schválila zemi, v níž firma sídlí, pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun). Ohledně portugalských aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun), sdělil soud.

Ryanair však neuspěl s další stížností, která se týkala Španělska a jeho pomoci firmám zasaženým koronavirovou krizí. V tomto případě Tribunál EU rozhodl, že částka deset miliard eur (254,6 miliardy korun), kterou Madrid poskytnul španělským strategickým podnikům, je v souladu s unijním právem.

„Ryanair vítá rozhodnutí soudu, podle něhož byly podmínky státní pomoci zvýhodňující Air France-KLM a TAP v rozporu s právem EU. Ačkoliv krize v důsledku covidu-19 způsobila újmu všem aerolinkám, které přispívají k ekonomikám Nizozemska a Portugalska a zajišťují s nimi spojení, vlády těchto zemí se rozhodly podpořit jen své národní letecké dopravce,“ uvedl Ryanair.

Ryanair podal na Evropskou komisi celkem šestnáct stížností za to, že povolila státní pomoc jednotlivým aerolinkám, jako je Lufthansa, KLM, Austrian Airlines nebo TAP, stejně jako národní plány, které většinou preferují vlajkové dopravce, připomíná agentura Reuters.

Nizozemí neprokázalo, zda je pomoc nezbytná

Soud zrušení pomoci aerolinkám KLM zdůvodnil tím, že nizozemská vláda dostatečně neprokázala, že je taková pomoc nutná. „Oznámená podpora spočívala jednak ve státní záruce k zajištění úvěru, který mělo aerolinkám poskytnout konsorcium bank, jednak ve státní půjčce,“ píše se ve sdělení. 

Nizozemsko zamýšlelo tímto opatřením zajistit své vlajkové letecké společnosti likviditu potřebnou k tomu, aby se vyrovnala s dopady pandemie na své hospodaření.

KLM je součástí francouzsko-nizozemské holdingové společnosti Air France-KLM. Evropská komise už loni 4. května prohlásila individuální podporu, kterou poskytla Francie aerolinkám Air France, za slučitelnou s vnitřním trhem. Podpora pro Air France spočívala ve státní záruce a v akcionářské půjčce v celkové výši sedm miliard eur (178,2 miliardy korun).

Ohradila se i Lufthansa

V dubnu stejný unijní soud podpořil Evropskou komisi, když schválila pomoc skandinávským aerolinkám SAS a Finnair. V únoru podpořil i státní pomoc přiznanou konkurenčním aerolinkám včetně Air France a SAS.

Tribunál EU je v unii druhou nejvyšší soudní instancí. V dalším rozhodnutí se během středy v nesouvisející kauze postavil na stranu vlajkových německých aerolinek Lufthansa, které se ohradily proti státní pomoci provozovateli letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Pomoc totiž podle názoru Lufthansy zvýhodňuje jejího konkurenta Ryanair a Tribunál EU jí dal za pravdu. Zrušil proto rozhodnutí Evropské komise z roku 2017, kterým byla provozovateli letiště pomoc schválena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 3 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 3 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 13 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
včera v 20:20

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35
Načítání...