Evropský soud vyhověl aerolinkám Ryanair. Zrušil státní pomoc dopravcům KLM a TAP

Tribunál Evropské unie ve středu zrušil rozhodnutí Evropské komise, která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc aerolinkám KLM a TAP. Orgán tak vyhověl stížnosti irské letecké společnosti Ryanair. Komise v případě nizozemské KLM schválila zemi, v níž firma sídlí, pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun). Ohledně portugalských aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun), sdělil soud.

Ryanair však neuspěl s další stížností, která se týkala Španělska a jeho pomoci firmám zasaženým koronavirovou krizí. V tomto případě Tribunál EU rozhodl, že částka deset miliard eur (254,6 miliardy korun), kterou Madrid poskytnul španělským strategickým podnikům, je v souladu s unijním právem.

„Ryanair vítá rozhodnutí soudu, podle něhož byly podmínky státní pomoci zvýhodňující Air France-KLM a TAP v rozporu s právem EU. Ačkoliv krize v důsledku covidu-19 způsobila újmu všem aerolinkám, které přispívají k ekonomikám Nizozemska a Portugalska a zajišťují s nimi spojení, vlády těchto zemí se rozhodly podpořit jen své národní letecké dopravce,“ uvedl Ryanair.

Ryanair podal na Evropskou komisi celkem šestnáct stížností za to, že povolila státní pomoc jednotlivým aerolinkám, jako je Lufthansa, KLM, Austrian Airlines nebo TAP, stejně jako národní plány, které většinou preferují vlajkové dopravce, připomíná agentura Reuters.

Nizozemí neprokázalo, zda je pomoc nezbytná

Soud zrušení pomoci aerolinkám KLM zdůvodnil tím, že nizozemská vláda dostatečně neprokázala, že je taková pomoc nutná. „Oznámená podpora spočívala jednak ve státní záruce k zajištění úvěru, který mělo aerolinkám poskytnout konsorcium bank, jednak ve státní půjčce,“ píše se ve sdělení. 

Nizozemsko zamýšlelo tímto opatřením zajistit své vlajkové letecké společnosti likviditu potřebnou k tomu, aby se vyrovnala s dopady pandemie na své hospodaření.

KLM je součástí francouzsko-nizozemské holdingové společnosti Air France-KLM. Evropská komise už loni 4. května prohlásila individuální podporu, kterou poskytla Francie aerolinkám Air France, za slučitelnou s vnitřním trhem. Podpora pro Air France spočívala ve státní záruce a v akcionářské půjčce v celkové výši sedm miliard eur (178,2 miliardy korun).

Ohradila se i Lufthansa

V dubnu stejný unijní soud podpořil Evropskou komisi, když schválila pomoc skandinávským aerolinkám SAS a Finnair. V únoru podpořil i státní pomoc přiznanou konkurenčním aerolinkám včetně Air France a SAS.

Tribunál EU je v unii druhou nejvyšší soudní instancí. V dalším rozhodnutí se během středy v nesouvisející kauze postavil na stranu vlajkových německých aerolinek Lufthansa, které se ohradily proti státní pomoci provozovateli letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Pomoc totiž podle názoru Lufthansy zvýhodňuje jejího konkurenta Ryanair a Tribunál EU jí dal za pravdu. Zrušil proto rozhodnutí Evropské komise z roku 2017, kterým byla provozovateli letiště pomoc schválena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
včera v 06:30

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025

Outfity z Reeboku za pár korun zřejmě nebudou, firma ruší objednávky

Americká oděvní firma Reebok během víkendu na svém e-shopu omylem nabízela produkty za velmi nízké ceny. Lidé tak ve velkém nakupovali i desítky položek sportovního zboží za pár korun. Sortiment ale společnost velmi pravděpodobně nedodá, objednávky začala rušit.
10. 6. 2025

Špinavý byznys agentur práce je propojený, zjistili Reportéři ČT

V Česku funguje „novodobé otroctví“, kdy pochybné agentury zaměstnávají lidi načerno a bez jistoty výplaty, zjistili na jaře Reportéři +. Zmiňované agentury na reportáž rychle zareagovaly a změny nastaly i ve firmě, která jejich služby využívala. Nové důkazy o nelegálních praktikách a pavučině špinavého byznysu shromáždila reportérka Barbora Loudová.
10. 6. 2025

Zadlužená VoZP jedná o sloučení s pojišťovnou ministerstva vnitra, píše Aktuálně.cz

Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) má nesplacené závazky za skoro miliardu korun, uvedl server Aktuálně.cz. Instituce se 700 tisíci klienty proto podala návrh na sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra, řekl portálu člen správní rady VoZP Zoltán Bubeník.
9. 6. 2025

Tempo růstu cen nemovitostí zrychlilo

V prvních třech měsících letošního roku zrychlilo tempo růstu cen u všech typů nemovitostí – pozemků, rodinných domů i bytů. Právě byty přitom zdražily nejvíce – skoro o čtyři procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Oproti loňsku jejich ceny stouply o deset procent. V Praze a Brně zároveň roste zájem o takzvané mikrobyty s výměrou kolem dvaceti metrů čtverečních. Vyplývá to z indexu bydlení ČSOB.
9. 6. 2025

Euro o hospodářském úspěchu země nerozhoduje, zaznělo v 90' ČT24

Bulharsko by se příští rok mohlo stát jednadvacátým členem eurozóny. V Česku většina lidí přijetí eura odmítá. Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček a hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek mluvili v 90’ ČT24 mimo jiné o tom, že přijetí či nepřijetí eura nerozhoduje o hospodářském úspěchu země.
9. 6. 2025
Načítání...