Evropský soud vyhověl aerolinkám Ryanair. Zrušil státní pomoc dopravcům KLM a TAP

Tribunál Evropské unie ve středu zrušil rozhodnutí Evropské komise, která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc aerolinkám KLM a TAP. Orgán tak vyhověl stížnosti irské letecké společnosti Ryanair. Komise v případě nizozemské KLM schválila zemi, v níž firma sídlí, pomoc 3,4 miliardy eur (86,6 miliardy korun). Ohledně portugalských aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur (30,6 miliardy korun), sdělil soud.

Ryanair však neuspěl s další stížností, která se týkala Španělska a jeho pomoci firmám zasaženým koronavirovou krizí. V tomto případě Tribunál EU rozhodl, že částka deset miliard eur (254,6 miliardy korun), kterou Madrid poskytnul španělským strategickým podnikům, je v souladu s unijním právem.

„Ryanair vítá rozhodnutí soudu, podle něhož byly podmínky státní pomoci zvýhodňující Air France-KLM a TAP v rozporu s právem EU. Ačkoliv krize v důsledku covidu-19 způsobila újmu všem aerolinkám, které přispívají k ekonomikám Nizozemska a Portugalska a zajišťují s nimi spojení, vlády těchto zemí se rozhodly podpořit jen své národní letecké dopravce,“ uvedl Ryanair.

Ryanair podal na Evropskou komisi celkem šestnáct stížností za to, že povolila státní pomoc jednotlivým aerolinkám, jako je Lufthansa, KLM, Austrian Airlines nebo TAP, stejně jako národní plány, které většinou preferují vlajkové dopravce, připomíná agentura Reuters.

Nizozemí neprokázalo, zda je pomoc nezbytná

Soud zrušení pomoci aerolinkám KLM zdůvodnil tím, že nizozemská vláda dostatečně neprokázala, že je taková pomoc nutná. „Oznámená podpora spočívala jednak ve státní záruce k zajištění úvěru, který mělo aerolinkám poskytnout konsorcium bank, jednak ve státní půjčce,“ píše se ve sdělení. 

Nizozemsko zamýšlelo tímto opatřením zajistit své vlajkové letecké společnosti likviditu potřebnou k tomu, aby se vyrovnala s dopady pandemie na své hospodaření.

KLM je součástí francouzsko-nizozemské holdingové společnosti Air France-KLM. Evropská komise už loni 4. května prohlásila individuální podporu, kterou poskytla Francie aerolinkám Air France, za slučitelnou s vnitřním trhem. Podpora pro Air France spočívala ve státní záruce a v akcionářské půjčce v celkové výši sedm miliard eur (178,2 miliardy korun).

Ohradila se i Lufthansa

V dubnu stejný unijní soud podpořil Evropskou komisi, když schválila pomoc skandinávským aerolinkám SAS a Finnair. V únoru podpořil i státní pomoc přiznanou konkurenčním aerolinkám včetně Air France a SAS.

Tribunál EU je v unii druhou nejvyšší soudní instancí. V dalším rozhodnutí se během středy v nesouvisející kauze postavil na stranu vlajkových německých aerolinek Lufthansa, které se ohradily proti státní pomoci provozovateli letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Pomoc totiž podle názoru Lufthansy zvýhodňuje jejího konkurenta Ryanair a Tribunál EU jí dal za pravdu. Zrušil proto rozhodnutí Evropské komise z roku 2017, kterým byla provozovateli letiště pomoc schválena. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 10 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 12 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...