Boeing dodal první letadlo 737 MAX od zrušení zákazu

Americký výrobce Boeing v úterý dodal první stroj 737 MAX od listopadového zrušení zákazu tato letadla provozovat. Podle médií ho převzala společnost United Airlines. Potížím firma čelí i nadále, jiné aerolinky totiž dřívější objednávky dál ruší. Boeingy 737 MAX nemohly do vzduchu od loňského jara, kdy je úřady po celém světě nařídily po dvou tragických nehodách odstavit.

Boeing oznámil, že v listopadu zákazníci zrušili objednávky na dalších 88 letadel 737 MAX, což celkový počet zrušených objednávek v letošním roce posunulo na 536. Firma uvádí 27 zakázek na toto letadlo, ale 25 z nich je nová zakázka od společnosti Virgin Australia, která nahradila dřívější, mnohem větší zakázku. Ta byla na 48 letadel, avšak letecká společnost ji zrušila. Stála tak za většinou zrušených zakázek za listopad.

Ve středu také proběhl první komerční let stroje 737 MAX s pasažéry, a to s brazilskou leteckou společností Gol, která tak byla v tomto ohledu první na světě. Dosud v letadle 737 MAX od listopadového zrušení zákazu létali hlavně zkušební piloti a novináři. Let ze Sao Paula do Porto Alegre trval asi hodinu a půl a obešel se bez jakýchkoli problémů.

Listopadová čísla o vývoji zakázek na letadla Boeing 737 MAX neodrážejí oznámení irských nízkonákladových aerolinek Ryanair z minulého týdne. Firma informovala, že si objedná dalších 75 letadel tohoto typu, uvedla agentura AP.

Boeing za listopad dodal celkem sedm komerčních letadel, většinou nákladních pro firmy UPS, FedEx, DHL a další. Celkový počet letadel dodaných v letošním roce se tím zvýšil na 118. Evropský rival Airbus pak v listopadu dodal 64 letadel, od začátku roku 477.

Boeing byl nucen přerušit provoz svých nejprodávanějších letadel 737 MAX loni v březnu po nehodách v Indonésii a v Etiopii, při kterých zahynulo celkem 346 lidí. Jako problém se ukázal software řízení letu, který musel výrobce upravit. Odstavení těchto strojů bylo nejdelší takovou pauzou v dějinách komerčního letectví a náklady s tím spojené Boeing přišly asi na 20 miliard dolarů (zhruba 433 miliard korun).

Zákaz provozovat letadla Boeing 737 MAX v listopadu pak zrušil americký Federální úřad pro letectví (FAA). Ke stejnému kroku se chystá Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), která už za tímto účelem vydala návrh směrnice o letové způsobilosti. Ta by měla umožnit, že letadla by po téměř dvou letech mohla v lednu získat v Evropě povolení k obnově provozu.

Obnovení provozu je rovněž podmíněno úpravami letadel a novým školením pilotů. Evropská směrnice požaduje stejné změny jako ta od FAA, takže u letadel provozovaných americkými a evropskými přepravci nebudou softwarové ani technické rozdíly.

Letadla Boeing 737 MAX provozuje i česká společnost Smartwings. Vlastní celkem sedm těchto strojů, konkrétně typ 737 MAX 8, dalších 21 strojů se chystala převzít ještě loni. Firma v závěru loňského roku vyčíslila ztráty kvůli nutnosti letadla 737 MAX odstavit na více než 1,5 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
před 36 mminutami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
09:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
před 10 hhodinami

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
před 20 hhodinami

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025
Načítání...