Bezpečnostní rada státu rozhodla, že pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v Česku. Poslední let bude odbaven ve středu, páteční a nedělní už nebudou. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) to oznámili ve středu v návaznosti na nucené přistání letadla společnosti Ryanair v Minsku, po němž následovalo zatčení novináře a kritika běloruského režimu Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně Sofije Sapegaové. České aerolinie (ČSA) ve středu v návaznosti oznámily, že se budou běloruskému vzdušnému prostoru vyhýbat.
ČSA se vyhnou Bělorusku, Belavia nebude smět nad Česko. Havlíček nabídl Čechům v zemi autobus
Vláda: Česká republika pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia (zdroj: ČT24)
K podobnému opatření podle Havlíčka dosud přistoupily Francie, Litva, Švédsko a Lotyšsko, ze zemí mimo EU Velká Británie a Ukrajina. Vicepremiér uvedl, že pozastavení platnosti schváleného letového řádu bude trvat do doby vyšetření incidentu. Letecká společnost ČSA zároveň uvedla, že se na lince z Prahy do Moskvy bude vyhýbat Bělorusku, poletí po náhradní trase přes Pobaltí. Přidá se tak k dalším evropským aerolinkám, které se vyhýbají běloruskému vzdušnému prostoru.
Češi v Bělorusku, kteří nezvládnou ve středu přiletět či nevyužijí jiného spojení, budou moci případně využít náhradní autobusovou dopravu, řekl Havlíček.
Na zákazu přeletu běloruských aerolinek nad českým územím se dohodl summit EU v pondělí večer. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je zásadní, aby sankce za akt „státního terorismu“ dopadly na běloruský režim, a nikoli na obyvatele.
Ministr zahraničí uvedl, že Česko plně podporuje evropské kroky v přípravě seznamu sankčních opatření vůči vybraným fyzickým a právnickým osobám. Měl by být hotový co nejdříve, aby o něm v červnu mohli rozhodnout ministři zahraničí zemí EU.
Česko zároveň požaduje okamžité propuštění zadržených a vyšetření incidentu. Diplomaté v rámci Severoatlantické aliance (NATO) se dále podílí na přípravě společného prohlášení, které by mělo odsoudit postup běloruského režimu. „Instruoval jsem našeho velvyslance při NATO, aby také podpořil přehodnocení individuálního partnerství mezi NATO a Běloruskem. Součástí tohoto procesu by mělo být i zvážení omezení přístupu běloruských diplomatů do centrály NATO,“ dodal Kulhánek.
Podle Lukašenka hrozilo, že je na palubě letadla bomba
Běloruský lídr Alexandr Lukašenko ve středu v projevu před poslanci prohlásil, že ti, kdo přejí Bělorusku špatné věci, přešli od organizace nepokojů k fázi, kdy se snaží zemi zadusit. Uvedl, že jednal v souladu se zákonem, když zařídil, aby nedělní komerční let přistál v Minsku. Podle svých slov se snažil ochránit cestující, tamní úřady totiž dostaly zprávu, že se na palubě stroje společnosti Ryanair nachází bomba. Upozornění přišlo ze Švýcarska, řekl.
„Jednal jsem zákonně, chránil jsem lidi v souladu se všemi mezinárodními normami,“ sdělil podle agentury Ria Novosti Lukašenko. Posádka letadla společnosti Ryanair se podle něj radila také s letištěm ve Vilniusu, ale rozhodla se přistát v Minsku.
Běloruské úřady po přistání letadla zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě. Novinář se podle Lukašenka chystal v Bělorusku zorganizovat krvavou vzpouru, řekl podle agentury TASS.
Dlouholetý autoritářský vůdce Běloruska označil za falešné zprávy médií, že na palubě letadla cestovali pracovníci běloruských tajných služeb. „Tři lidé vystoupili z letadla v Minsku, aby se potom (do něj) nemuseli vracet z Vilniusu, ale udělali z nich ‚fejkové' pracovníky KGB,“ okomentoval podle agentury Interfax skutečnost, že kromě zadržených zakončili let v Minsku i další cestující, zatímco většina z nich pokračovala do Vilniusu.
Pratasevičovi hrozí ve vlasti podle ruských médií 15 let vězení za pořádání masových nepokojů. Jeho zatčení i přinucení letounu k přistání ostře kritizovala řada zemí a organizací, mezi nimi třeba Spojené státy, Severoatlantická aliance (NATO), Británie, Francie, Německo či Polsko. Mluvčí ruského prezidenta ale naopak ve středu podle agentury TASS uvedl, že Rusko nevidí důvod nevěřit Lukašenkovým vysvětlením o okolnostech nedělního odklonu letu do Minsku.