Biden odsoudil nucené přistání letadla v Minsku, další aerolinky se vyhýbají Bělorusku

Nahrávám video

Za skandální označil americký prezident Joe Biden nedělní incident v Minsku. Běloruské úřady donutily komerční let společnosti Ryanair z Atén do Vilniusu k přistání v Minsku a posléze zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče, který tímto letem cestoval. Další západní společnosti přestávají létat nad Běloruskem, běloruské aerolinky ruší lety do Paříže a Londýna.

Evropská letadla se začínají vyhýbat vzdušnému prostoru Běloruska. Je to odpověď na Minskem vynucené přistání stroje s opozičním aktivistou na palubě. Některé členské země už zakázaly běloruským aerolinkám cesty na své území. Lídři států EU také vyzvaly k přijetí dalších sankcí vůči Lukašenkově režimu. Bělorusko obvinění odmítá. K vyšetření incidentu s letadlem společnosti Ryanair přizvalo zástupce mezinárodních leteckých organizací.

Lídři v Bruselu schválili hned dva druhy sankcí. Na jedné straně vyzvali unijní aerolinky, aby se vyhnuly běloruskému vzdušnému prostoru. A znemožnili také přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU.

Celou situací se začalo také zabývat NATO. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg prohlásil, že nucené přistání se rovnalo státnímu únosu. NATO pak stejně jako celá sedmadvacítka požaduje okamžité propuštění zadrženého běloruského novináře.

Česká Poslanecká sněmovna v úterý odsoudila nucené přistání letadla. Tento čin podle jejího usnesení nese rysy únosu civilního letadla. Sněmovna proto v přijatém usnesení požaduje nezávislé vyšetření celého incidentu. Rovněž vyzvala běloruskou vládu k okamžitému propuštění Prataseviče i jeho přítelkyně Sofie Sapegové. Sněmovna rovněž vyzvala vládu, aby se jednoznačně postavila za spuštění účinných evropských sankcí.

Sporné videoprohlášení

Biden vyzval k mezinárodnímu vyšetření incidentu, propuštění zadržovaného Prataseviče a vyjádřil pohoršení nad videoprohlášením vysílaným běloruskou státní televizí. Pratasevič se v něm doznal k organizování hromadných nepokojů a uvedl, že ve vazbě je s ním nakládáno „maximálně korektně a v souladu se zákonem“.

Přední běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská ale uvedla, že video bylo podle ní zjevně natočeno pod nátlakem.

Také otec zadrženého Dmitrij Pratasevič je přesvědčen, že jeho syn vystoupil před kamerou z donucení. „To nejsou jeho slova, to není jeho intonace. Je nervózní, chová se, jako by byl svázaný. Zřejmě má zlomený nos, protože má jiný tvar a jsou vidět stopy pudru, také levou stranu obličeje má celou napudrovanou a trochu opuchlou,“ uvedl otec novináře.

„Tento šokující incident a video, které pan Pratasevič zřejmě natočil pod nátlakem, jsou hanebným útokem proti politickému disentu a svobodě tisku,“ citovala Bidena agentura AP. „Spojené státy americké se připojují k zemím po celém světě ve výzvě k jeho propuštění, stejně jako k osvobození stovek politických vězňů, nespravedlivě zadržovaných režimem (běloruského prezidenta) Lukašenka.“

Bílý dům kromě toho informoval, že americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan v pondělí o incidentu hovořil s Cichanouskou a ujistil ji, že USA společně s Evropskou unií a dalšími spojenci přivedou Lukašenkův režim k odpovědnosti.

Aerolinky se vyhýbají běloruskému území

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pondělí v reakci na vynucené přistání letu v Minsku shodli na přijetí cílených sankcí vůči Bělorusku. V přijatých závěrech bruselského summitu také vyzvali unijní přepravce, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru. Chtějí rovněž znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území členských států EU.

Několik společností od incidentu oznámilo, že se jejich stroje přeletům nad východoevropskou zemí vyhnou. Jako první se rozhodla nevyužívat vzdušný prostor nad Běloruskem lotyšská společnost airBaltic, později se k ní přidaly KLM, Lufthansa, Air France, Austrian Airlines či Finnair.

Bělorusko podle BBC budou míjet také Singapore Airlines. V současnosti na běloruském nebi podle agentury RIA Novosti létají letadla z Číny, Jižní Koreje, Turecka a Ruska a jeden spoj odletěl z Minska do Stockholmu.

Zrušit od středy letecké spojení s Běloruskem se podle BBC rozhodla také ukrajinská vláda, jak oznámil premiér Denys Šmyhal. Ukrajinským letadlům bude zakázáno nejen létat do Běloruska, ale i uskutečňovat přelety nad ním.

Český premiér Andrej Babiš předpokládá, že rovněž tuzemsko zakáže běloruským aerolinkám cesty na své území. V úterý to řekl novinářům. Podle předsedy vlády je zásadní, aby sankce za akt „státního terorismu“ dopadly na běloruský režim, a nikoli na obyvatele. „Projednám to s ministrem dopravy, vicepremiérem Karlem Havlíčkem a předpokládám, že budeme takto reagovat,“ řekl.

Belavia ruší lety do Paříže a Londýna

Běloruská národní letecká společnost Belavia zase zrušila lety do Paříže a Londýna od úterý do 30. října. Stalo se tak kvůli rozhodnutí britských a francouzských úřadů zakázat běloruským aerolinkám létat do těchto zemí a zpět. Ještě před tímto oznámením byl podle ruské redakce BBC zrušen ranní let běloruských aerolinek z Minsku do Paříže. 

Minské letiště v pondělí zrušilo nástup cestujících do letadla společnosti Lufthansa, které mělo namířeno do Frankfurtu nad Mohanem. Bezpečnostní složky stroj prohledaly a provedly opětovnou bezpečnostní kontrolu 56 lidí na palubě včetně pěti členů posádky. Letiště tento krok odůvodnilo tím, že e-mailem dostalo varování před možným teroristickým útokem. To se nepotvrdilo, píše Reuters s tím, že letoun později dostal povolení ke startu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Íránu začalo loučení veřejnosti s duchovním vůdcem Alím Chameneím

V Teheránu v sobotu oficiálně začalo rozloučení veřejnosti s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, oznámila podle agentury AFP v 6:00 místního času (4:30 SELČ) íránská státní televize. Jde o součást šestidenních pietních akcí spojených s pohřbením ajatolláha. Vedoucí představitel totalitního islámského režimu zemřel při americko-izraelských úderech na konci února.
07:30Aktualizovánopřed 38 mminutami

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb ovšem podle Reuters tvrzení o dobytí města popřel. Prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na východě Německa se koná sjezd AfD, desetitisíce lidí proti němu demonstrují

Ve východoněmeckém Erfurtu se koná sjezd strany Alternativa pro Německo (AfD), jehož začátku se podle policie snažili zabránit někteří demonstranti. Asi dvacet tisíc se jich sešlo v ulicích města, aby proti sjezdu subjektu, který civilní tajná služba loni označila za prokazatelně pravicově extremistický, protestovali. Cílem části demonstrantů bylo znemožnit účastníkům dostat se do výstavní haly, kde se stranická akce koná. Sjezd nicméně začal podle plánu, velká část delegátů podle mluvčího strany na místo dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica a prokuratuře

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Očekává se, že v pořadí desáté referendum v novodobé historii země, kterému nepředcházela výraznější kampaň, bude kvůli nízké účasti neplatné.
před 3 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 5 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 7 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled