„Běloruský scénář nesedí od A do Z,“ říká k odklonění letu do Minsku šéf českého letového provozu

8 minut
Studio ČT24: Jan Klas, generální ředitel Řízení letového provozu ČR
Zdroj: ČT

Běloruské úřady v neděli přerušily let z Atén do Vilniusu kvůli údajné bombové hrozbě, hned po přistání nechaly zatknout a vyvést z letadla nezávislého novináře Ramana Prataseviče.„Jedná se o flagrantní porušení systému civilního letectví, který byl zneužit k tomuto aktu,“ říká generální ředitel Řízení letového provozu ČR Jan Klas a událost považuje za zcela neakceptovatelnou.

Na postup běloruských úřadů už reagovali diplomaté z celého světa, Irsko označilo nucené přistání letadla společnosti Ryanair v Bělorusku za státem podporované pirátství a akt odsoudilo i Česko. Náměstek ministra zahraničí Jan Kohout vyjádřil běloruskému velvyslanci Valeriji Kurdjukovovi důrazný protest v souvislosti s vážným podezřením z porušení mezinárodního práva v letectví. 

Jedná se o zneužití systému civilního letectví

„Použití zbraně i nátlak za použití zbraně při zákroku proti civilnímu letadlu je zcela vyloučen,“ říká také ředitel tuzemského Řízení letového provozu Jan Klas. Jinou optikou se podle jeho slov dá na situaci nahlédnout jen v případě, kdy letadlo nespolupracuje –⁠ tak jak to bylo například v New Yorku v roce 2001.

Tento scénář v běloruském prostoru ale generální ředitel letového provozu zcela vyloučil. „To, co se odehrávalo v běloruském prostoru, šlo přesně proti těmto principům (…) jedná se o zneužití systému civilního letectví,“ upozorňuje. „Tady v tom případě komunikace probíhala,“ dodává.

„I kdybychom vzali hypoteticky tu běloruskou verzi, že na palubě letadla byla bomba, tak je skutečně na kapitánovi letadla, aby rozhodl, jak let ukončí a jakým způsobem bude pokračovat v letu –⁠ kam bude pokračovat,“ říká Klas s tím, že logické by bylo pokračovat na plánované letiště ve Vilniusu, které navíc bylo i blíže. „(Běloruský) scénář nesedí od A do Z,“ myslí si.

Grafické znázornění odklonu letu do Vilniusu. Letadlo bylo blíže tam než do Minsku
Zdroj: flightradar24.com/Reuters

Zapojení běloruských tajných služeb

Litevská poradkyně prezidenta Asta Skaisgiryteová v souvislosti s tím zmiňuje běloruské tajné služby. „Evidentně je za incidentem běloruská bezpečnostní služba KGB. Aby letadlo přinutili přistát, použili vojenský letoun MiG-29 a bitevní vrtulník Mi-24,“ poukazuje na letecké prostředky použité při akci. 

To potvrzuje i vyjádření ředitele areolinií Ryanair. Podle něj zůstalo v Minsku kromě zadrženého opozičního aktivisty i několik agentů běloruské tajné policie, kteří měli být mezi pasažéry. 

Klas doufá, že v politické rovině bude odpověď Bělorusku na tento čin „rázná a kategorická“. Zmínil v souvislosti s tím i vyhlášení bezletové zóny nad Běloruskem.

„Vyzýval jsem i leteckou komunitu, aby v tomto případě byla principiální a jednotná. Já určitě budu v těch autoritách, kde se pohybuji, apelovat na to, aby naše reakce byla zásadní. Nelze připustit, aby byl systém civilního letectví takto zneužíván. To může otřást důvěrou v letectví jako celek,“ uzavřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...