Běloruský režim se ještě nehroutí, Alexandr Lukašenko je machiavelista a svých cílů chce dosáhnout za každou cenu, upozorňuje korespondent Rádia Svobodná Evropa Jurij Drakachrust, který byl hostem Událostí, komentářů. V zemi podle něj dochází k represi novinářů, ale nepanují tam tak tvrdé poměry jako v Severní Koreji či komunistickém Československu.
Běloruský systém se ještě nehroutí, míní novinář. Lukašenko hraje hru, represe prý nejsou tak tvrdé jako za komunismu
„Lidé odcházejí z televize, ale obsah vysílání se zatím nemění. Podobné jevy probíhají i jinde. Odcházejí například lidé z milice, tedy policie, odcházejí někteří úředníci, řekněme na ministerstvu zahraničí. Velvyslanec na Slovensku prohlásil, že pozoruje protesty. Ale říct, že už nastává úplné zhroucení systému, s tím bych nespěchal,“ usuzuje Drakachrust.
Alexandr Lukašenko je podle jeho slov dobrým žákem Machiavelliho. „Svých účelů chce dosahovat za jakoukoliv cenu. Nejprve použil zcela nestvůrnou krutost demonstrativně. Není to sadista, má prostě svůj politický cíl. Potom pochopil, že krutostí své protivníky zničit nemůže, nedaří se to a může to vést k hrozným důsledkům. A tak řekl stop, ustoupíme, ať chvíli stávkují a potom jim dojde dech,“ komentuje novinář.
Současné Bělorusko prý nefunguje jako Severní Korea či jako Československo v době normalizace. Televizi režim sice velmi ostře a přísně kontroluje, v zemi ale existují i nezávislá média. „Především na internetu. Tam kontrola připomíná hru na kočku a myš. Musíte chápat, co smíte a nesmíte psát,“ popisuje.
Svět nemá vědět, co se v Bělorusku děje
V žebříčku svobody médií loni Bělorusko obsadilo 153. místo ze 180 hodnocených zemí. Drakachrust líčí, jak vypadá represe vůči novinářům: „Například mohou přijít pořádkové síly a říct, nedoporučujeme dávat reklamu těm médiím, která se nám nelíbí. Mohou pronásledovat novináře, mohou je obvinit z finančních nesrovnalostí, ale není to taková cenzura, jako byla v Sovětském svazu nebo v Československu za komunismu.“
Povolební zátah proti novinářům podle svých slov Drakachrust čekal. Podle agentury TASS jich policisté zadrželi už 55, Barys Gorecki z Běloruského sdružení žurnalistů mluvil o „cíleném lovu“. Ve vazbě podle něj už 13. srpna bylo 25 reportérů, kteří čekali na soud, další tři už byli odsouzeni k deseti až patnácti dnům za mřížemi.
„Moc nemá zájem na tom, aby Bělorusko a svět věděly o tom, co se v zemi děje, a proto to v nejhorších dnech – devátého, desátého, jedenáctého – byl skutečně hon na novináře. Chytali je jako první. To, že měli označení jako novináři, lovcům jen posloužilo. Potom ovšem tlak poklesl, dokonce i ministr vnitra řekl, že to nebude pokračovat. Je to taková hra,“ uvažuje Drakachrust.