Zájem o letenky po jarní krizi narůstá, mnoho lidí však stále čeká na refundace

Zájem o letenky v létě po jarní krizi setrvale roste, nyní je oproti loňsku již zhruba na pětině. Prodeje však nadále ovlivňuje nejistá epidemiologická situace. Češi více volí cesty do Evropy, což snižuje průměrnou cenu letenek. Zároveň nyní s nákupem déle čekají na vývoj situace a častěji využívají jednosměrné letenky, vyplývá z informací prodejců letenek. Velké množství zákazníků navíc stále čeká na refundace za zrušené lety během koronavirové krize. Tento stav může trvat kvůli velkému množství žádostí či problémům některých aerolinek ještě několik dalších měsíců.

„Celkový objem prodejů letenek na českém trhu je kolem dvaceti procent ve srovnání s loňským rokem. Aktuálně vkládá celý trh naděje do vývoje v měsíci září, který obecně patří k nejsilnějším obdobím prodejů v roce, kdy se také ve velkém rozjíždí prodej exotických dovolených na zimní měsíce a vidíme oživování zájmu také ze strany firem o letenky na služební cesty,“ uvedla ředitelka letenkového oddělení Student Agency Věra Janičinová.

Koronavirová krize ovšem ovlivnila cestovatelské chování mnoha Čechů, kteří nyní upřednostňují hlavně evropské destinace proti těm vzdálenějším. Podle šéfa portálu Letuška.cz Josefa Trejbala tvoří Evropa 90 procent všech současných prodejů. To snižuje i průměrnou cenu letenek, která proti loňsku klesla u portálu o tři tisíce na 6120 korun.

Dalším projevem současné nejistoty při nákupu letenek je delší čekání před jejich pořízením. Průměrná doba mezi nákupem a odletem se podle Janiničinové v létě zkrátila proti normálu o 47 procent na 23 dní. Výrazný je i zájem o jednosměrné letenky do Česka, což využívají především lidé vracející se z důvodu pandemie. Tito cestující tvoří podle Student Agency až pětinu.

Vrácení peněz může trvat měsíce

Vedle nákupu ovšem zákazníky letenkových prodejců zajímají i refundace za zrušené lety během koronavirové krize. Letuška.cz podle Trejbala odbavila desítky tisíc požadavků na změny letů nebo vratky peněz. Mnoho cestujících však na vrácení peněz od dopravců stále čeká, což může trvat i měsíce.

„V některých případech se stále čeká na autorizace vratek leteckými společnostmi. Ty jsou řešeny postupně ve frontě milionů žádostí z celého světa,“ podotkl Trejbal. Vratky mohou zdržovat i problémy některých aerolinek, kterým pro to chybí peníze.

Přes léto Češi nejčastěji nakupovali letenky do tradičních dovolenkových destinací. Z nich vede především Řecko, následované Bulharskem nebo Chorvatskem. Z ostatních destinací se nejčastěji létá do Londýna, Paříže nebo Amsterdamu. Podle Student Agency se pomalu oživuje také prodej do vzdálenějších exotických míst, a to na termíny na konci letošního roku nebo pro rok 2021. Zájem o tyto oblasti mírně roste i přes nejistou situaci okolo otevření turistických cest.

Spolu se zájmem o letenky přibývají i obnovené letecké linky. Na pražském letišti jich tak v současnosti funguje asi sto. Několik dalších by pak mělo být obnoveno v následujících týdnech. 

Cestovní kanceláře zpětně spoluúčast za zrušené zájezdy nechtějí

Velké cestovní kanceláře (CK) se ohradily vůči výroku místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK) Jana Papeže, že by klienti měli u zrušených zájezdů nést spoluúčast minimálně dvacet procent. O podobném kroku neuvažovaly a neplánují ho ani do budoucna. Některé se naopak rozhodly změnit od příští sezony smluvní podmínky. Pokud by do konání zájezdu zasáhala pandemie, lidem vrátí zpět peníze v hotovosti bez poplatku za zrušení cesty, vyplývá z vyjádření zástupců CK.

Podle Papeže by byla spoluúčast klientů na zrušených zájezdech spravedlivá. CK podle něj odvedly mnohem více práce, řekl ve středečním rozhovoru pro server iDnes.

„U nás klienti s tímto rizikem (spoluúčasti na zrušených zájezdech) rozhodně nemusí počítat,“ uvedl obchodní ředitel a mluvčí CK Exim Tours Petr Kostka. Právě Exim Tours minulý týden informovala o chystaných změnách smluvních a storno podmínek. Už se nechce vracet k vydávání poukazů. Její klienti budou moci v případě problémů s covidem-19 zájezd zrušit i bez storno poplatků a dostanou zpět zaplacené peníze, uvedl Kostka.

„Požadavek na jakoukoliv spoluúčast našich klientů na zrušených zájezdech pro nás naprosto nepřipadá v úvahu,“ řekl mluvčí CK Fischer Jan Bezděk. Také Fischer, který stejně jako Exim Tours patří pod německou skupinu DER Touristik – divizi cestovního ruchu německé skupiny REWE, bude upravovat pro příští sezonu smlouvy.

„Chceme tím dát klientům jistotu, že si mohou koupit zájezd klidně i několik měsíců dopředu a neriskují, že budou mít v případě problémů s covidem své peníze uložené v nějakém voucheru nebo poukázkách,“ dodal Bezděk.

Požadovat zpětně po zákaznících spoluúčast je nereálné a nemožné i podle marketingového ředitele CK Alexandria Petra Šatného. CK o tom podle něj nikdy neuvažovala.

„Pana Papeže je třeba ocenit za jeho osobní názor, protože si musel být vědom, jakou reakci vyvolá,“ uvedl. Podnikání v cestovním ruchu je ale podle Šatného silně přeregulované a ochrana klientů je silnější než v jiných oborech.

„To je samozřejmě správné, ale narozdíl od silné ochrany zákazníků, je ochrana CK ze strany státu v podstatě nulová. Pokud stát na jedné straně vyžaduje po podnikatelích v cestovním ruchu takto silnou ochranu zákazníka, měl by se na ní podílet a pomoci CK tuto ochranu naplňovat, což se v jiných státech také děje,“ řekl dále.

CK mohly podle nového zákona tzv. lex voucher vydávat na zrušené zájezdy s plánovaným odjezdem od 20. února do 31. srpna klientům místo hotovosti poukazy. Od září funguje běžný režim, kdy mají lidé, kterým CK zrušila zájezd, právo na vrácení peněz do 14 dnů.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ale klientům CK i nadále doporučuje, aby přijímali poukazy, které jim případně kanceláře nabídnou. Jsou podle ní pojištěné a lidé se tak nemusejí bát, že o své peníze v případě úpadku CK přijdou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
10:41Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánovčera v 19:21

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánovčera v 18:40

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
včera v 10:59

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 07:22

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
včera v 06:00

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.