Začínají platit vouchery, kterými stát přispěje lidem až čtyři tisíce korun na lázně

Nahrávám video

S prvním červencem začínají platit vouchery, kterými stát přispívá lázním na pobyty jejich klientů. Lidé si je mohou vygenerovat na webu ministerstva pro místní rozvoj Kudy z nudy nebo ho dostanou v lázních. Program funguje sice oficiálně od středy, byl však spuštěn už v úterý večer a lidé si stáhli zatím 15,5 tisíce voucherů, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Slevu až čtyři tisíce korun na pobyt delší než šest nocí s nejméně pěti procedurami v českých lázních bude ministerstvo nabízet do konce roku. Loni do lázní v Česku dorazilo zhruba 880 tisíc hostů, z nichž více než polovinu tvořili Češi.

Registrace do programu je pro lázeňská zařízení dobrovolná. Zapojit se podle Dostálové mohou všechny lázně, které mají příslušnou certifikaci a jsou evidovány na ministerstvu zdravotnictví. Jejich seznam bude ministerstvo podle náměstka sekce regionálního rozvoje Davida Koppitze aktualizovat každý den. „Věříme, že se nakonec přihlásí všechny lázně, které splní dané podmínky,“ uvedl.

Podle státní agentury CzechTourism v Česku působí zhruba devět desítek firem podnikajících v lázeňství. Z tohoto počtu se 68 do programu na státní poukaz registrovalo. Firmy pod sebou většinou mají několik hotelů či lázeňských domů.

Poukazy dostanou lidé starší 18 let, kteří platí zdravotní pojištění. Voucher si vytisknou a předloží v lázních nebo jim ho vytisknout přímo v lázních. Sleva bude 40 procent z pobytu, nejvýše čtyři tisíce korun.

Slevu mohou podle Dostálové uplatnit lidé i na pobyty koupené přes cestovní kanceláře. Klientovi se pobyt podle ní zlevní ihned, při rezervaci pobytu zadá příslušného číslo poukazu. „Následně vyúčtování je mezi lázeňským zařízením a státem,“ uvedla. Zúčtování se podle ní uskuteční jednou měsíčně až do konce ledna příštího roku.

K dispozici je na poukazy miliarda korun

Celkem vláda na poukazy vyčlenila miliardu korun, může být tak vystaveno až 250 tisíc voucherů. Lidé ovšem nebudou moci sčítat voucher, který nabízejí například Karlovy Vary na podporu cestovního ruchu, a státní poukaz. 

Dříve vláda uvažovala o podpoře celého cestovního ruchu bez omezení. Původní hodnota voucheru měla být deset tisíc korun, podílet se na něm měl stát, zaměstnanec a zaměstnavatel. Firmy však podle Dostálové letos nebyly příspěvku vzhledem ke krizi nakloněny. Uvažovaly by o něm podle ní pro další roky. Částku by si mohly odečíst z daní.

Od středečního rána funguje také podle Dostálové i infolinka, kam mohou lidé směřovat své dotazy. Od 08:00 na ní operátoři vyřídili přes 300 telefonátů, řekla. 

Podpora má lázním jako jednomu ze sektorů, který je nejhůře postižen koronavirovou krizí, částečně nahradit výpadek zahraniční klientely. Hosté z ciziny podle ministerstva pro místní rozvoj tvořili až 44 procent klientů českých lázní. Podle ministerstva Češi zahraniční klienty, kterých lázně kvůli současné situaci mohou ztratit 170 až 200 tisíc, nedokážou nahradit. 

  • Návštěvnost lázní v Česku podle dat Českého statistického úřadu zatím od roku 2016 do loňska každoročně stoupala. V roce 2019 meziročně vzrostla o 3,4 procenta. Z loňských 880 134 hostů lázní tvořili Češi podle úřadu 55 procent.

Záměrem programu mimo jiné je naučit české cestovatele trávit v lázních vícedenní pobyty s čerpáním léčebných služeb. Poskytnutá podpora má navíc přispět k obnově regionu. 

Většinový podíl na návštěvnosti tuzemských lázní mají Češi už od roku 2014. Mezi hosty z ciziny převládají Němci. Lázeňská zařízení jsou v osmi krajích republiky, mezi nimiž v lázeňství dominuje Karlovarský kraj, pro který lázně představují zásadní část jeho ekonomiky.

Češi poptávají delší tuzemské dovolené

Při pohledu na aktuální statistiky prodejů dovolených je teď například podle slevového portálu Slevomat patrné, že mezi Čechy v tuzemsku převládá poptávka po dlouhých pobytech, na rozdíl od uplynulých let, kdy byl zájem především o víkendové pobyty.

„Letos je největší poptávka po týdenních až 14denních dovolených. V poptávce vedou Krkonoše následované Prahou, hned za ní lázeňský trojúhelník Morava, Šumava a Beskydy,“ konstatuje ředitel Slevomatu Ladislav Veselý. Podle něho jsou teď prodeje zaměřené na tuzemskou dovolenou zhruba na dvojnásobku loňského roku.

A z posledního průzkumu cestovního portálu Skrz.cz zase plyne, že pro sedmdesát procent Čechů není zájem o cestování tolik podmíněn rozpočtem, ale že jedním z důležitých motivů je právě podpora místní ekonomiky.

V cestovním ruchu je zaměstnáno na čtvrt milionu lidí. Podle prezidenta Fóra cestovního ruchu Viliama Sivka je bez podpory státu ohroženo dvě stě tisíc míst.

Cestovní ruch každý rok do veřejných rozpočtů odvádí více než 125 miliard korun. Podle agentury CzechTourism tvoří cestovní ruch tři procenta z hrubého domácího produktu Česka. Letos se počítá s propadem cestovního ruchu o více než polovinu, Praha tvořila zhruba 60 procent cestovního ruchu v Česku.

Celkově mohou letos globální příjmy z turistiky kvůli koronaviru klesnout až o 3,3 bilionu USD, což odpovídá 4,2 procenta HDP, odhaduje nejnovější studie UNCTAD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 13 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...