V hotelech, penzionech a kempech v Česku se v prvním čtvrtletí ubytovalo 3,1 milionu lidí. Oproti stejnému období loni to bylo o 22,2 procenta méně. Počet přenocování se meziročně snížil o 16,7 procenta na 8,9 milionu nocí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Důvodem poklesu bylo březnové omezení ubytovacích služeb kvůli epidemii koronaviru. Rapidně se propadly i tržby, u poskytovatelů služeb o 3,5 procenta, v turistice pak o pětinu. Propad turismu a služeb podle analytiků zasáhl nejvíce Prahu a kraje závislé na zahraničních hostech. Epidemie se ale naplno projeví až v číslech za druhé čtvrtletí.
Cestovní ruch v Česku se v prvním čtvrtletí kvůli koronaviru propadl, tržby klesly o pětinu
Ještě v lednu a únoru vykazovala návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Česku růst. Pak se ale situace zásadně změnila. „V březnu vlivem pandemie koronaviru došlo k meziročnímu propadu o 67 procent u počtu hostů a o 57 procent u počtu přenocování,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cestovního ruchu a služeb ČSÚ Pavel Vančura.
Počet zahraničních návštěvníků se v prvním kvartále meziročně snížil o 26,1 procenta. Domácích hostů ubylo 18,1 procenta.
Hotely měly za období od začátku letošního roku do konce března návštěvnost 76,9 procenta loňského roku. Příjezdy do penzionů klesly o 18,4 procenta a v ostatních zařízeních o jednu pětinu.
Turistika v Česku
Tržby poskytovatelů služeb klesly o 3,5 procenta, v turistice o pětinu
Opatření na zamezení šíření koronaviru měla velký dopad na tržby všech poskytovatelů služeb v Česku – ty v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesly o 3,5 procenta, oznámil ČSÚ. Řada provozoven měla už část března zavřeno nebo provoz omezovala. Pokles nastal zejména v odvětvích spojených s cestovním ruchem.
„Například letecké dopravě, ubytovacím službám a cestovním kancelářím klesly tržby o více než dvacet procent, ve stravování a pohostinství se snížily o více než deset procent. Růst naopak pokračoval v sekci informačních a komunikačních činností a také v poštovních a kurýrních službách,“ uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.
V letošním 1. čtvrtletí bylo proti loňskému o jeden pracovní den více, po očištění o kalendářní vlivy se tak tržby poskytovatelům služeb snížily o 4,3 procenta. Mezičtvrtletně se tržby po očištění o sezonní vlivy snížily reálně o 3,3 procenta.
Tržby ve službách (meziročně v %)
Propady ve druhém čtvrtletí budou ještě větší
Analytici upozorňují, že ve druhém čtvrtletí budou propady ještě výraznější. „Sektorově výsledky odpovídají proměně ekonomiky do karanténního módu v závěru čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí budou jednotlivá čísla propadů, ale i růstů v některých odvětvích, mnohem vyšší, neboť druhé čtvrtletí je ,napadeno' koronavirem nesrovnatelně více než to první,“ podotkl analytik společnosti Natland Petr Bartoň.
Nejvíce za první čtvrtletí propadly tržby v ubytování, stravování a pohostinství, kde klesly o 14,8 procenta. V ubytování se snížily téměř o čtvrtinu a ve stravování a pohostinství o 11,1 procenta.
Koronakrize prohloubila propad v tržbách
V administrativních a podpůrných činnostech tržby meziročně klesly o deset procent. Nejvýrazněji, o 27,2 procenta, se pokles projevil u cestovních agentur. Agenturám práce klesly tržby o 12 procent. Jediným rostoucím odvětvím v této sekci byly bezpečnostní a pátrací agentury, které rostou třetí čtvrtletí v řadě.
Tržby v dopravě a skladování se snížily o 5,8 procenta. Dvouciferný pokles zaznamenala letecká doprava (o 28,6 procenta) a vodní doprava (o 25,2 procenta). „Nejvýrazněji ovlivnila celkový pokles objemově nejvýznamnější pozemní a potrubní doprava, jejíž tržby se snížily o 6,2 procenta,“ uvedli statistici. Tržby vzrostly pouze poštovním a kurýrním činnostem, a to téměř o 11 procent.
V profesních, vědeckých a technických činnostech tržby klesly o 1,4 procenta. Největší pokles tržeb vykázaly architektonické a inženýrské činnosti, dále klesaly tržby ostatním profesním, vědeckým a technickým činnostem, kam se řadí například zprostředkovatelské činnosti, překladatelské a fotografické služby nebo činnosti stavebního dozoru. Naopak rostoucích tržeb dosáhly právní a účetnické činnosti.
V činnostech ohledně nemovitostí tržby meziročně klesly o 0,8 procenta. Největší pokles vykázaly realitní kanceláře a správa nemovitostí.
Jedinou růstovou sekcí byly v prvním čtvrtletí informační a komunikační činnosti, kde se tržby zvýšily o 4,2 procenta. Nejvíce, o desetinu, vzrostly tržby telekomunikačním činnostem. Růst tržeb vykázaly i tvorba programů a vysílání, informační činnosti a činnosti v informačních technologiích, které zahrnují např. programování, správu počítačového vybavení či poradenství v IT. Nárůst tržeb zaznamenaly také vydavatelské činnosti. Naopak tržby klesly filmovému a hudebnímu průmyslu, a to o více než pětinu.
Podle Michala Brožky z Komerční banky jsou aktuální zveřejněná čísla o vývoji služeb na první pohled děsivá, na druhý ale nikoliv překvapivá. „Z hlediska našeho odhadu vývoje HDP za první čtvrtletí spíše indukují možnost o něco mírnějšího poklesu, než nyní odhadujeme,“ míní. Dodal ale, že i statistici upozornili, že tentokrát existuje riziko větších revizí publikovaných dat.
Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež také varoval, že pokud by současná pandemická situace trvala další dva až tři měsíce, dostane cestovní ruch takovou ránu, že ji nemusí přežít také dvě třetiny cestovních kanceláří. Uvedl to v neděli v televizi CNN Prima News.
Papež už dříve také uvedl, že vláda by měla cestovnímu ruchu nyní pomoci vyjednáním dvoustranných dohod se zeměmi s nízkým rizikem nákazy. Měla by docílit toho, aby Češi mohli cestovat bez povinnosti karantény a pro cizince byla stanovena jasná pravidla, jak se v Česku mají chovat a pohybovat.
V Praze v 1. čtvrtletí ubylo turistů o 27,4 procenta
Pokles zájmu turistů o ubytování zaznamenaly všechny kraje. Největší úbytek hostů v meziročním sledování zaznamenaly ale ty regiony České republiky, které jsou zvláště vyhledávané právě zahraničními návštěvníky, jako je Jihočeský kraj a zejména Český Krumlov, jižní Morava a Praha.
„Nejpočetnějších Němců se v 1. čtvrtletí letošního roku ubytovalo 335 tisíc, o 17,4 procenta méně než loni,“ uvádí statistici. Počet hostů z Polska klesl o 15 procent, ruských turistů přijelo zhruba o desetinu méně. Návštěvnost ze Slovenska klesla o čtvrtinu. Příjezdy Italů se snížily o 40 procent a návštěvy z Číny či Jižní Koreje se propadly o více než polovinu.
„První čtvrtletí bývají každoročně nejslabší částí roku, co se počtu ubytovaných hostů týče. Letos však je třeba počítat ve druhém čtvrtletí s ještě horšími čísly. Letos v lednu a v únoru totiž ještě ubytování vykazovalo kladné meziroční přírůstky. K propadu došlo až během měsíce března, kdy kvůli opatřením pro boj s koronavirem klesl počet ubytovaných o takřka 67 procent,“ konstatuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
„A červen, i kdyby už turismus v Česku výrazně oživil, situaci nezachrání, takže druhé čtvrtletí dopadne notně hůře než čtvrtletí první,“ dodává Kovanda.
Konkrétně v Praze se v hotelech, kempech a penzionech ubytovalo 1,104 milionu hostů, tedy o 27,4 procenta méně než před rokem. Počet nocí, které v české metropoli strávili, klesl meziročně o 23,7 procenta na 2,621 milionu.
Nejvyšší vytíženost lůžek hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení má podle ředitele státní agentury CzechTourism Jana Hergeta hlavní město a Karlovarský kraj. V Praze však 80 procent hostů tvoří cizinci, v Karlovarském kraji je to okolo 60 procent.
„Navíc významnou část domácích hostů v Karlových Varech a okolí tvoří návštěvníci Mezinárodního filmového festivalu, který se letos konat nebude, a znamená to tak výpadek i části domácí klientely. Nejmenší podíl cizinců, pod dvacet procent, na celkovém počtu hostů mají naopak kraje Pardubický, Zlínský a Vysočina,“ řekl.
Opatření proti šíření koronaviru podle ředitele portálu Slevomat Ladislava Veselého méně dopadla na hoteliéry cílící na českou klientelu. Zastihla je v mezisezóně, kdy je návštěvnost vždy nižší. „Pokud půjde po zbytek roku vše dobře, mají větší šanci po uvolnění restrikcí propad po zbytek roku dohnat,“ dodal.
Hoteliéři podle ředitele portálu Skrz.cz Matěje Dvorského nabídku upraví pro domácí klienty. „Klíčová bude v tomto ohledu letní sezona. V atraktivních lokalitách nebudou mít problém a pravděpodobně budou zas plně vytížení. Otázka je, jak se zadaří menším provozovatelům, a jak či zda se promění průměrné ceny za ubytování,“ uvedl. Stát také hodlá domácímu turismu pomoci. Tato podpora ale představuje podle Hergeta jen část pomoci, zásadní pro obnovu odvětví bude otevření hranic.
„Do budoucna bude uchránění služeb před rozpadem důležitější pro rychlost obnovy ekonomiky. Náš průmysl je velice exportně orientován a slabá poptávka ze zahraničí bude pravděpodobně pokračovat ještě dlouho. Zatímco služby působí primárně na českém trhu a tak jejich oživení má i větší násobící efekt,“ řekl analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Jak upozornil hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler, předběžný odhad vývoje HDP za první čtvrtletí bude zveřejněn v pátek. Prozatím konsensus analytiků v šetření agentury Bloomberg předpokládá mezičtvrtletní pokles o 3,3 procenta, ČNB ve své poslední prognóze čeká propad o dvě desetiny procenta silnější.
„Dnes zveřejněný pokles služeb je tak relativně v souladu s odhadovaným poklesem HDP, ačkoli nejistota odhadů je v současné mimořádné situaci stále relativně velká,“ říká Seidler.
Většina hotelů v regionech očekává obsazenost ve výši 90 procent
Samotné hotely většinou v léte očekávají obsazenost kolem 90 procent. S problémy se ale budou pravděpodobně dále potýkat hotely v Praze či Karlových Varech závislé na zahraničních hostech, případně kongresové turistice. Některé tak ani po uvolnění vládních restrikcí neplánují hned otevřít, jiné obnoví provoz až v červenci, vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti Pomáháme hoteliérům mezi stovkou spolupracujících hotelů.
Největší zájem je podle Radky Telyčkové z poradenské společnosti Pomáháme hoteliérům o ubytování v přírodě, rychle se plní hotely na horách. „Nejvíce obsazené jsou zatím první a poslední týden v červenci a druhá polovina srpna. Naopak září je ve většině regionů zatím téměř neobsazené. Pokud někdo zaváhal s výběrem své dovolené a bude chtít ubytování v určitém regionu, má v září větší šanci na ubytování i nižší cenu,“ doplnila.
Ceny podle průzkumu zvýšilo 35 procent hoteliérů. Chtějí podle Telyčkové kompenzovat ztráty a také musejí pokrýt vyšší náklady za nákup dezinfekcí a dalších ochranných prostředků. Stejný podíl hoteliérů však ceny neměnil.
Menší zájem je podle průzkumu o dříve velmi oblíbené ubytování zaměřené na wellness. Hotely v Praze, Karlových Varech nebo Mariánských Lázních zaměřené na hosty z ciziny, kterým se dostatečně nepodaří kapacitu naplnit, neotevřou.
Současný vládní harmonogram počítá s otevřením hotelů a dalších ubytovacích zařízení od 25. května. Původně měl být v tomto sektoru obnoven provoz 8. června. Díky příznivé epidemiologické situaci vláda postup uvolňování zrychlila.