Velké aerolinky se dostávají do finančních problémů. Ztráty hlásí American Airlines i Southwest

Největší světová letecká společnost American Airlines Group ve třetím čtvrtletí vykázala čistou ztrátu 2,4 miliardy dolarů (přes 55 miliard korun). Loni byl přitom její zisk 425 milionů dolarů. Firma se potýká s negativními dopady šíření koronaviru na leteckou přepravu a ztrátu vykázala už třetí čtvrtletí za sebou. Největší čistou ztrátu za svou existenci vykázaly také aerolinky Southwest Airlines, a to 1,16 miliardy dolarů po loňském zisku 659 milionů dolarů. Problémy má také Cathey Pacific z Hongkongu.

Provozní příjmy se letecké společnosti American Airlines ve třetím čtvrtletí snížily na 3,17 miliardy dolarů z 11,91 miliardy před rokem. Ve třetím čtvrtletí firma přicházela o hotovost v objemu zhruba 44 milionů dolarů denně, zatímco ve druhém kvartálu to bylo 55 milionů denně. Podle agentury Reuters měly aerolinky na konci září na hotovosti 13,6 miliardy dolarů.

„Během třetího čtvrtletí jsme podnikli kroky ke snížení nákladů, k posílení finanční situace a k zajištění toho, aby se naši zákazníci vraceli k letecké přepravě s důvěrou,“ uvedl šéf podniku Doug Parker. Firma se podle něj soustředí nejenom na překonání současné krize, ale také na to, aby byla připravena na obnovení poptávky.

Southwest: Situace se zlepší, až bude vakcína

Provozní příjmy letecké společnosti Southwest Airlines klesly ve třetím kvartálu o 68,2 procenta na 1,79 miliardy dolarů. Situace v leteckém odvětví bude podle aerolinek nestabilní do té doby, než bude všeobecně dostupná vakcína proti nemoci covid-19. 

Šéf společnosti Gary Kelly podtrhl důležitost toho, aby byl schválen balík pomoci americké ekonomice, který bude zahrnovat i půlroční prodloužení vládní podpory zaměstnanosti (Payroll Support Program). Dotčený program vypršel na konci září.

Southwest očekává, že v letošním posledním čtvrtletí bude každý den přicházet o hotovost v objemu zhruba 11 milionů dolarů, zatímco ve třetím kvartálu to bylo 16 milionů dolarů denně a ve druhém čtvrtletí 23 milionů. Druhý kvartál letecká společnost uzavřela s hotovostí 15,6 miliardy dolarů.

Problémy po celém světě

Do finančních ztrát se však nedostávají jenom americké letecké společnosti, problémy nyní hlásí i přední asijský dopravce, hongkongská Cathey Pacific. Společnost aktuálně oznámila, že ruší až 8500 pracovních míst, jedná se o celou čtvrtinu současných pozic. Nedávno přitom společnost plánovala, že otevře tisíce nových pracovních míst. 

„Toto je období extrémních obav i strádání mnoha našich lidí, několika tisíc našich lidí a jejich rodin,“ řekl generální ředitel Cathay Pacific Patrick Healy. Firma nebude příští rok zvyšovat mzdy a za letošní rok zaměstnancům nevyplatí ani žádné prémie. Společnost se chystá i snižovat platy, a to zejména manažerům. 

Odbory se ale propouštění brání. „Pokud jde o to, zda v budoucnu dojde k propouštění pro nadbytečnost, jsme si jistí, že se toho lidé obávají,“ uvedla místopředsedkyně odborů palubního personálu Amber Suenová. Podle vedení společnosti je ale propouštění nezbytné.

British Airways se nevzdává

Společnost British Airways se aktuálně snaží alespoň částečně oživit provoz na dříve nejvytíženějších transatlantických linkách. Tamní úřady jsou však skeptické. „Vládní zmocněnec pro zdravotnictví vysvětlil, že (testy na hranicích) nezachytí dostatečné informace o těch, kteří jsou bezpříznakovými nositeli viru,“ řekl britský ministr dopravy Grant Schapps.

Naopak Quatar Airways už pomalu očekává lepší časy pro leteckou dopravu. „Lidé budou chtít cestovat znovu, poznávat svět, setkávat se s přáteli i rodinou,“ řekl generální ředitel katarské letecké společnosti Akbar Al Baker. 

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) předpokládá, že globální letecká osobní doprava se vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nejdříve v roce 2024. Odborníci odhadují, že celkové ztráty leteckého průmyslu budou letos a příští rok až 200 miliard dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 25 mminutami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 1 hhodinou

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 6 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
včera v 12:13

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánovčera v 12:05

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01
Načítání...