Velké aerolinky se dostávají do finančních problémů. Ztráty hlásí American Airlines i Southwest

Největší světová letecká společnost American Airlines Group ve třetím čtvrtletí vykázala čistou ztrátu 2,4 miliardy dolarů (přes 55 miliard korun). Loni byl přitom její zisk 425 milionů dolarů. Firma se potýká s negativními dopady šíření koronaviru na leteckou přepravu a ztrátu vykázala už třetí čtvrtletí za sebou. Největší čistou ztrátu za svou existenci vykázaly také aerolinky Southwest Airlines, a to 1,16 miliardy dolarů po loňském zisku 659 milionů dolarů. Problémy má také Cathey Pacific z Hongkongu.

Provozní příjmy se letecké společnosti American Airlines ve třetím čtvrtletí snížily na 3,17 miliardy dolarů z 11,91 miliardy před rokem. Ve třetím čtvrtletí firma přicházela o hotovost v objemu zhruba 44 milionů dolarů denně, zatímco ve druhém kvartálu to bylo 55 milionů denně. Podle agentury Reuters měly aerolinky na konci září na hotovosti 13,6 miliardy dolarů.

„Během třetího čtvrtletí jsme podnikli kroky ke snížení nákladů, k posílení finanční situace a k zajištění toho, aby se naši zákazníci vraceli k letecké přepravě s důvěrou,“ uvedl šéf podniku Doug Parker. Firma se podle něj soustředí nejenom na překonání současné krize, ale také na to, aby byla připravena na obnovení poptávky.

Southwest: Situace se zlepší, až bude vakcína

Provozní příjmy letecké společnosti Southwest Airlines klesly ve třetím kvartálu o 68,2 procenta na 1,79 miliardy dolarů. Situace v leteckém odvětví bude podle aerolinek nestabilní do té doby, než bude všeobecně dostupná vakcína proti nemoci covid-19. 

Šéf společnosti Gary Kelly podtrhl důležitost toho, aby byl schválen balík pomoci americké ekonomice, který bude zahrnovat i půlroční prodloužení vládní podpory zaměstnanosti (Payroll Support Program). Dotčený program vypršel na konci září.

Southwest očekává, že v letošním posledním čtvrtletí bude každý den přicházet o hotovost v objemu zhruba 11 milionů dolarů, zatímco ve třetím kvartálu to bylo 16 milionů dolarů denně a ve druhém čtvrtletí 23 milionů. Druhý kvartál letecká společnost uzavřela s hotovostí 15,6 miliardy dolarů.

Problémy po celém světě

Do finančních ztrát se však nedostávají jenom americké letecké společnosti, problémy nyní hlásí i přední asijský dopravce, hongkongská Cathey Pacific. Společnost aktuálně oznámila, že ruší až 8500 pracovních míst, jedná se o celou čtvrtinu současných pozic. Nedávno přitom společnost plánovala, že otevře tisíce nových pracovních míst. 

„Toto je období extrémních obav i strádání mnoha našich lidí, několika tisíc našich lidí a jejich rodin,“ řekl generální ředitel Cathay Pacific Patrick Healy. Firma nebude příští rok zvyšovat mzdy a za letošní rok zaměstnancům nevyplatí ani žádné prémie. Společnost se chystá i snižovat platy, a to zejména manažerům. 

Odbory se ale propouštění brání. „Pokud jde o to, zda v budoucnu dojde k propouštění pro nadbytečnost, jsme si jistí, že se toho lidé obávají,“ uvedla místopředsedkyně odborů palubního personálu Amber Suenová. Podle vedení společnosti je ale propouštění nezbytné.

British Airways se nevzdává

Společnost British Airways se aktuálně snaží alespoň částečně oživit provoz na dříve nejvytíženějších transatlantických linkách. Tamní úřady jsou však skeptické. „Vládní zmocněnec pro zdravotnictví vysvětlil, že (testy na hranicích) nezachytí dostatečné informace o těch, kteří jsou bezpříznakovými nositeli viru,“ řekl britský ministr dopravy Grant Schapps.

Naopak Quatar Airways už pomalu očekává lepší časy pro leteckou dopravu. „Lidé budou chtít cestovat znovu, poznávat svět, setkávat se s přáteli i rodinou,“ řekl generální ředitel katarské letecké společnosti Akbar Al Baker. 

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) předpokládá, že globální letecká osobní doprava se vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nejdříve v roce 2024. Odborníci odhadují, že celkové ztráty leteckého průmyslu budou letos a příští rok až 200 miliard dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 8 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 9 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Živnostníkům se snižují zálohy, vzniká nárok na vrácení přeplatku

Živnostníkům s minimální zálohou na důchodové pojištění od července klesne platba o 822 korun v případě paušální daně, a o 715 korun u minimální zálohy. V účinnost vstupuje novela zákona, kterou již loni po volbách předložili představitelé vládní koalice. Týká se také podnikatelů využívajících první pásmo paušální daně. Zálohu stát snížil zpětně od ledna, lidem tak vznikne nárok na vrácení přeplatku.
před 18 hhodinami

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
30. 6. 2026

Evropský pohled