Velké aerolinky se dostávají do finančních problémů. Ztráty hlásí American Airlines i Southwest

Největší světová letecká společnost American Airlines Group ve třetím čtvrtletí vykázala čistou ztrátu 2,4 miliardy dolarů (přes 55 miliard korun). Loni byl přitom její zisk 425 milionů dolarů. Firma se potýká s negativními dopady šíření koronaviru na leteckou přepravu a ztrátu vykázala už třetí čtvrtletí za sebou. Největší čistou ztrátu za svou existenci vykázaly také aerolinky Southwest Airlines, a to 1,16 miliardy dolarů po loňském zisku 659 milionů dolarů. Problémy má také Cathey Pacific z Hongkongu.

Provozní příjmy se letecké společnosti American Airlines ve třetím čtvrtletí snížily na 3,17 miliardy dolarů z 11,91 miliardy před rokem. Ve třetím čtvrtletí firma přicházela o hotovost v objemu zhruba 44 milionů dolarů denně, zatímco ve druhém kvartálu to bylo 55 milionů denně. Podle agentury Reuters měly aerolinky na konci září na hotovosti 13,6 miliardy dolarů.

„Během třetího čtvrtletí jsme podnikli kroky ke snížení nákladů, k posílení finanční situace a k zajištění toho, aby se naši zákazníci vraceli k letecké přepravě s důvěrou,“ uvedl šéf podniku Doug Parker. Firma se podle něj soustředí nejenom na překonání současné krize, ale také na to, aby byla připravena na obnovení poptávky.

Southwest: Situace se zlepší, až bude vakcína

Provozní příjmy letecké společnosti Southwest Airlines klesly ve třetím kvartálu o 68,2 procenta na 1,79 miliardy dolarů. Situace v leteckém odvětví bude podle aerolinek nestabilní do té doby, než bude všeobecně dostupná vakcína proti nemoci covid-19. 

Šéf společnosti Gary Kelly podtrhl důležitost toho, aby byl schválen balík pomoci americké ekonomice, který bude zahrnovat i půlroční prodloužení vládní podpory zaměstnanosti (Payroll Support Program). Dotčený program vypršel na konci září.

Southwest očekává, že v letošním posledním čtvrtletí bude každý den přicházet o hotovost v objemu zhruba 11 milionů dolarů, zatímco ve třetím kvartálu to bylo 16 milionů dolarů denně a ve druhém čtvrtletí 23 milionů. Druhý kvartál letecká společnost uzavřela s hotovostí 15,6 miliardy dolarů.

Problémy po celém světě

Do finančních ztrát se však nedostávají jenom americké letecké společnosti, problémy nyní hlásí i přední asijský dopravce, hongkongská Cathey Pacific. Společnost aktuálně oznámila, že ruší až 8500 pracovních míst, jedná se o celou čtvrtinu současných pozic. Nedávno přitom společnost plánovala, že otevře tisíce nových pracovních míst. 

„Toto je období extrémních obav i strádání mnoha našich lidí, několika tisíc našich lidí a jejich rodin,“ řekl generální ředitel Cathay Pacific Patrick Healy. Firma nebude příští rok zvyšovat mzdy a za letošní rok zaměstnancům nevyplatí ani žádné prémie. Společnost se chystá i snižovat platy, a to zejména manažerům. 

Odbory se ale propouštění brání. „Pokud jde o to, zda v budoucnu dojde k propouštění pro nadbytečnost, jsme si jistí, že se toho lidé obávají,“ uvedla místopředsedkyně odborů palubního personálu Amber Suenová. Podle vedení společnosti je ale propouštění nezbytné.

British Airways se nevzdává

Společnost British Airways se aktuálně snaží alespoň částečně oživit provoz na dříve nejvytíženějších transatlantických linkách. Tamní úřady jsou však skeptické. „Vládní zmocněnec pro zdravotnictví vysvětlil, že (testy na hranicích) nezachytí dostatečné informace o těch, kteří jsou bezpříznakovými nositeli viru,“ řekl britský ministr dopravy Grant Schapps.

Naopak Quatar Airways už pomalu očekává lepší časy pro leteckou dopravu. „Lidé budou chtít cestovat znovu, poznávat svět, setkávat se s přáteli i rodinou,“ řekl generální ředitel katarské letecké společnosti Akbar Al Baker. 

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) předpokládá, že globální letecká osobní doprava se vrátí na úrovně z období před příchodem koronavirové krize nejdříve v roce 2024. Odborníci odhadují, že celkové ztráty leteckého průmyslu budou letos a příští rok až 200 miliard dolarů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 19 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...