Invazní vosy mohou ohrožovat i letadla. Australští vědci varují před jejich hnízdy

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Studie australských vědců popsala, jak během 39 měsíců jízlivky, invazní druh vos, zcela zablokovaly na letišti v Brisbane 93 modelů Pitotových trubic, tedy zásadně důležitých přístrojů používaných k měření rychlosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že to může být značný problém – pokud by se neřešil, mohlo by to ohrozit bezpečnost letadel i cestujících. Doporučují, aby byla přijata opatření, která tuto hrozbu sníží, například úpravu Pitotových trubic tak, aby se do nich vosičky po přistání letadla nemohly dostat. Také by se měly kolem letišť instalovat pasti na vosy, které by mohly riziko snížit, navrhují. 

Letadla a hmyz

Přestože se za největší podobnou hrozbu letadlům považují ptáci, hmyz může být stejně velkým problémem – nikoliv během letu, ale kvůli tomu, co dělá na zemi. Doposud se této otázce ale věnovalo jen málo pozornosti.

Autory nového výzkumu k němu vyprovokovala hlášení z letiště v Brisbane. Mezi roky 2013 a 2019 totiž hlásilo celkem 26 incidentů, v nichž hrály hlavní roli právě vosičky jízlivky.

Tento druh hmyzu pochází původně z Jižní Ameriky a Karibiku, rozšířil se ale i do Austrálie. Je známý tím, že si podobně jako jiné druhy vos staví hnízda. Současně si tyto vosičky velmi oblíbily lidské výtvory, které používají jako základ pro své konstrukce.

Vědci na 3D tiskárnách vyrobili kopie Pitotových trubic, které pak rozmístili po letišti. Ukázalo se, že jediným druhem hmyzu, který je dokázal „kolonizovat“, byly právě jízlivky. A dařilo se jim to poměrně často a opakovaně.

Pitotova trubice
Zdroj: Wikimedia Commons

Pitotovy trubice jsou přitom pro bezpečnost letu klíčové zařízení. Jedná se o měřicí přístroj, který umožňuje měřit rychlost proudění média jeho převedením na tlak. To znamená, že bez funkční trubice pilot neví, jakou rychlostí se pohybuje.

K jejich poškození docházelo dříve většinou kvůli námraze, dnes už jsou ale většinou vyhřívané. Zablokování Pitotových trubic a jím způsobené narušení funkce měření rychlosti je spojováno s několika velkými nehodami letadel, například let Aeroperú 603 a let Air France 447.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...