Invazní vosy mohou ohrožovat i letadla. Australští vědci varují před jejich hnízdy

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Studie australských vědců popsala, jak během 39 měsíců jízlivky, invazní druh vos, zcela zablokovaly na letišti v Brisbane 93 modelů Pitotových trubic, tedy zásadně důležitých přístrojů používaných k měření rychlosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že to může být značný problém – pokud by se neřešil, mohlo by to ohrozit bezpečnost letadel i cestujících. Doporučují, aby byla přijata opatření, která tuto hrozbu sníží, například úpravu Pitotových trubic tak, aby se do nich vosičky po přistání letadla nemohly dostat. Také by se měly kolem letišť instalovat pasti na vosy, které by mohly riziko snížit, navrhují. 

Letadla a hmyz

Přestože se za největší podobnou hrozbu letadlům považují ptáci, hmyz může být stejně velkým problémem – nikoliv během letu, ale kvůli tomu, co dělá na zemi. Doposud se této otázce ale věnovalo jen málo pozornosti.

Autory nového výzkumu k němu vyprovokovala hlášení z letiště v Brisbane. Mezi roky 2013 a 2019 totiž hlásilo celkem 26 incidentů, v nichž hrály hlavní roli právě vosičky jízlivky.

Tento druh hmyzu pochází původně z Jižní Ameriky a Karibiku, rozšířil se ale i do Austrálie. Je známý tím, že si podobně jako jiné druhy vos staví hnízda. Současně si tyto vosičky velmi oblíbily lidské výtvory, které používají jako základ pro své konstrukce.

Vědci na 3D tiskárnách vyrobili kopie Pitotových trubic, které pak rozmístili po letišti. Ukázalo se, že jediným druhem hmyzu, který je dokázal „kolonizovat“, byly právě jízlivky. A dařilo se jim to poměrně často a opakovaně.

Pitotova trubice
Zdroj: Wikimedia Commons

Pitotovy trubice jsou přitom pro bezpečnost letu klíčové zařízení. Jedná se o měřicí přístroj, který umožňuje měřit rychlost proudění média jeho převedením na tlak. To znamená, že bez funkční trubice pilot neví, jakou rychlostí se pohybuje.

K jejich poškození docházelo dříve většinou kvůli námraze, dnes už jsou ale většinou vyhřívané. Zablokování Pitotových trubic a jím způsobené narušení funkce měření rychlosti je spojováno s několika velkými nehodami letadel, například let Aeroperú 603 a let Air France 447.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 6 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 15 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 16 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 17 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 17 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.