Invazní vosy mohou ohrožovat i letadla. Australští vědci varují před jejich hnízdy

Invazní vosičky mohou ohrozit leteckou dopravu. Vědci zjistili, že poškozují kriticky důležité přístroje, na nichž jsou letadla závislá. Experti v rámci výzkumu vyrobili kopie zařízení, které pak rozmístili po letišti.

Studie australských vědců popsala, jak během 39 měsíců jízlivky, invazní druh vos, zcela zablokovaly na letišti v Brisbane 93 modelů Pitotových trubic, tedy zásadně důležitých přístrojů používaných k měření rychlosti.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že to může být značný problém – pokud by se neřešil, mohlo by to ohrozit bezpečnost letadel i cestujících. Doporučují, aby byla přijata opatření, která tuto hrozbu sníží, například úpravu Pitotových trubic tak, aby se do nich vosičky po přistání letadla nemohly dostat. Také by se měly kolem letišť instalovat pasti na vosy, které by mohly riziko snížit, navrhují. 

Letadla a hmyz

Přestože se za největší podobnou hrozbu letadlům považují ptáci, hmyz může být stejně velkým problémem – nikoliv během letu, ale kvůli tomu, co dělá na zemi. Doposud se této otázce ale věnovalo jen málo pozornosti.

Autory nového výzkumu k němu vyprovokovala hlášení z letiště v Brisbane. Mezi roky 2013 a 2019 totiž hlásilo celkem 26 incidentů, v nichž hrály hlavní roli právě vosičky jízlivky.

Tento druh hmyzu pochází původně z Jižní Ameriky a Karibiku, rozšířil se ale i do Austrálie. Je známý tím, že si podobně jako jiné druhy vos staví hnízda. Současně si tyto vosičky velmi oblíbily lidské výtvory, které používají jako základ pro své konstrukce.

Vědci na 3D tiskárnách vyrobili kopie Pitotových trubic, které pak rozmístili po letišti. Ukázalo se, že jediným druhem hmyzu, který je dokázal „kolonizovat“, byly právě jízlivky. A dařilo se jim to poměrně často a opakovaně.

Pitotova trubice
Zdroj: Wikimedia Commons

Pitotovy trubice jsou přitom pro bezpečnost letu klíčové zařízení. Jedná se o měřicí přístroj, který umožňuje měřit rychlost proudění média jeho převedením na tlak. To znamená, že bez funkční trubice pilot neví, jakou rychlostí se pohybuje.

K jejich poškození docházelo dříve většinou kvůli námraze, dnes už jsou ale většinou vyhřívané. Zablokování Pitotových trubic a jím způsobené narušení funkce měření rychlosti je spojováno s několika velkými nehodami letadel, například let Aeroperú 603 a let Air France 447.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...