Ve Francii druhým dnem pokračují stávky a protesty proti důchodové reformě, kterou plánuje prezident Emmanuel Macron. Podle listu Le Figaro se od časného pátečního rána tvoří v okolí Paříže zácpy. Dopravní komplikace způsobila stávka zaměstnanců dopravních podniků a železnic také v dalších francouzských městech. Zástupci odborů by se měli se členy vlády setkat v pondělí, podle listu Le Figaro už ale vyzvali k další velké stávce a protestům, které by se měly konat v úterý. Přinejmenším v Paříži se přitom očekává, že protesty se budou konat i o víkendu.
Co se ví o důchodové reformě, kvůli které bouří Francie? Zavedla by bodový systém
Ve čtvrtek vyšlo na protest proti chystané důchodové reformě do ulic francouzských měst podle vlády přes 800 tisíc demonstrantů. Podle odborů CGT jich bylo 1,5 milionu. Ke stávce se připojili nejen železničáři a zaměstnanci městských dopravních podniků, ale i řidiči kamionů, učitelé, popeláři, zdravotníci, policisté, hasiči nebo zaměstnanci justice.
Ministryně solidarity a zdravotnictví Agnes Buzynová v pátek v rozhovoru na stanici Europe 1 oznámila, že se v pondělí se zástupci odborářů setká. Schůzky se zúčastní také vládní pověřenec pro důchodovou reformu Jean-Paul Delevoye. Vláda podle Buzynové „pochopila hněv“ Francouzů.
Elysejský palác vydal prohlášení, že prezident Macron je „klidný a odhodlaný reformu provést“, hodlá ale „naslouchat a debatovat“. Premiér Édouard Philippe by se měl k podrobnostem reformy podle prohlášení vyjádřit v polovině příštího týdne.
V Paříži stojí deset linek metra, nevyjede ani většina vlaků TGV
Také v pátek stávka a protesty způsobily komplikace v dopravě. V Paříži podle agentury Reuters nejezdí deset ze čtrnácti linek metra. Zrušena byla řada spojů příměstské železniční dopravy. Železniční společnost SNCF očekává, že zruší 90 procent spojů rychlovlaků TGV a 70 procent regionálních vlaků.
Silnice vedoucí do Paříže ucpaly dlouhé kolony. Podle stanice dopravního webu Sytadin se celková délka kolon v okolí hlavního města v 08:00 SEČ pohybovala kolem 350 kilometrů.
Do stávky se zapojili také zaměstnanci aerolinek Air France. Zatímco ve čtvrtek se omezení způsobená stávkou dotkla i jednoho páru spojů Paříže s Prahou, v pátek podle stránek ruzyňského letiště zatím žádný spoj zrušen nebyl.
Zaměstnanci státních drah SNCF už ve čtvrtek oznámili, že stávkovat budou i v pátek. Pracovníci pařížského dopravního podniku RATP ale nebudou pracovat ani o víkendu. „Budeme protestovat nejméně týden a na jeho konci bude muset vláda ustoupit,“ řekl agentuře Reuters zaměstnanec RATP Patrick Dos Santos.
- Hlavním důvodem stávky je reforma důchodového systému, kterou chce uskutečnit prezident Emmanuel Macron. Nový systém má být zaveden od roku 2025 s ambicí ukončit roztříštěnost na jednotlivé důchodové systémy pro určité profesní skupiny. Ve Francii existuje celkem 42 penzijních plánů.
- Macron zamýšlí vytvořit jednotný systém, který by počítal s odměnami pro zaměstnance za každý odpracovaný den. Počítá se zavedením bodů, jež by byly v budoucnu převedeny na penzijní dávky. V současné době se důchody ve Francii počítají v soukromé sféře podle 25 odpracovaných let s nejvyšším výdělkem. Ve veřejném sektoru je základem výplata za poslední půlrok před odchodem do penze.
- Oficiální věk odchodu do důchodu se ve Francii v poslední dekádě zvýšil ze 60 na 62 let, stále však zůstává jedním z nejnižších v rámci zemí OECD. Kupříkladu ve Velké Británii je to 66 let. Macron plánuje věk sjednotit na 64 let.
- Právě tento bod vyvolal ve společnosti odpor. Například někdo, kdo by odešel do penze již ve věku 63 let, by mohl dostat o 5 procent méně peněz. Odbory se tak obávají, že Francouzi v důsledku budou muset pracovat déle, ale dostanou nižší důchod.
- Nejhlasitějšími kritiky jsou lidé z profesí, které přijdou o nejrůznější úlevy. Patří mezi ně i námořníci, kteří mohou odejít do důchodu už v 55 letech. U některých oborů je to ještě dříve, třeba dělníci nebo železničáři mohou odejít do penze už v 52 letech. Úlevy se týkají i dalších státních zaměstnanců, právníků či zaměstnanců opery.
- Zvláštní programy přitom využívá jen minimum Francouzů. Jde asi o 700 tisíc lidí, tedy čtyři procenta důchodců. Většinu z nich tvoří zaměstnanci drah SNCF a dopravního podniku RATP, uvedl web Seznam Zprávy.
- Podle BBC plánovaný systém počítá s případy, kdy si lidé berou volno z důvodu nemoci nebo mateřské dovolené a nabízí body jako „odškodné“.
- Prezident reaguje opatřením na stárnutí populace. Současný systém stojí Francii ročně 14 procent HDP, což je takřka nejvíc na světě, podotýká BBC. Na jednoho důchodce ve Francii připadá stále míň pracujících.
- Bez reformy by se schodek jen v oblasti penzí pohyboval za šest let mezi osmi a sedmnácti miliardami eur. „Francie pracuje mnohem míň než její sousedi. Na pracovní trh vstupujeme později, odcházíme dřív a během roku pracujeme míň. Musíme o tom vážně diskutovat a přijít s konkrétním řešením,“ uvedl Macron na jaře.
- Konkrétní plány na reformu zveřejní vláda v polovině prosince, podle několika průzkumů veřejného mínění ale s reformou už teď nesouhlasí téměř polovina Francouzů, hlavně mladých do 34 let. Jedna ze sondáží ale také ukázala, že 75 procent Francouzů považuje reformu za nezbytnou, ovšem dvě třetiny nevěří, že se vládě podaří změny prosadit.
- Zdroje: BBC, ČTK
S reformou narazil i Chirac
Reuters připomíná, že pokusy o důchodovou reformu v minulosti ve Francii už několikrát ztroskotaly. V roce 1995 konzervativní vláda prezidenta Jacquese Chiraka ustoupila požadavkům odborů po týdnech dramatických protestů.