Čína na začátku prosince úspěšně spustila tokamak – fúzní reaktor jménem HL-2M. Toto zařízení by mělo dosáhnout teploty až 200 milionů stupňů Celsia a v pozemských podmínkách vytvořit obdobu „nového Slunce“. Cílem je výroba levné a ekologické energie.
Čína rozsvítila své umělé Slunce. Tokamak je cestou k čisté fúzní energii
Spuštění největšího a nejpokročilejšího čínského fúzního reaktoru v pátek 4. prosince je podle čínských médií obrovskou šancí otevřít cestu k čistému a udržitelnému zdroji energie.
„Vývoj zařízení, které vyrábí energii fúzí, je nejen způsobem, jak vyřešit čínské strategické energetické potřeby, ale také má zásadní význam pro budoucí vývoj čínské energetiky i ekonomiky,“ uvedl vládní list People's Daily.
Zařízení budoucnosti
Tokamak je spojený s vlastním výzkumným zařízením; vznikl ve městě Čcheng-tu, metropoli provincie S'-čchuan. Celá instalace trvala několik let, podle čínských médií proběhla bez problémů.
Jedná se vlastně o vylepšení a zásadní úpravu staršího tokamaku HL-2A na modernější zařízení HL-2M, které by mělo být schopné lépe, kontrolovaně a účinněji vytvářet extrémně horké plazma o teplotě 150 a možná dokonce až 200 milionů stupňů Celsia, uvedl šéf projektu Duan Xuru. V jádru Slunce je přitom teplota „jen“ asi 15 milionů stupňů Celsia.
Spuštění tohoto tokamaku je výsledkem 14 let práce – první menší verzi Čína spustila již roku 2006. Současná plná verze by ale neměla pracovat izolovaně – vedení projektu chce intenzivně spolupracovat s „větším bratrem“, nejsilnějším termonukleárním reaktorem ITER, který vzniká ve Francii a měl by být po řadě komplikací a zpoždění dokončený roku 2025.
3 minuty
Události ČT: Tokamak ITER postoupil do další fáze
Jde o vůbec nejdražší vědecké zařízení na Zemi – dražší je už jen Mezinárodní vesmírná stanice, která je ale mimo planetu. ITER je složený z deseti milionů částí a celkem je třikrát těžší než Eiffelova věž. Celkové náklady na jeho stavbu překročí 22,5 miliard eur.
Energie „zdarma“ nemusí být jen sen
Energii z hmoty lze získávat dvěma způsoby. Prvním je štěpení těžkých atomů, které však produkuje radioaktivní odpad a je ohroženo nedostatkem paliva.
Druhý způsob je založen na slučování lehkých jader s minimální produkcí odpadu. Jde o reakci, která se vyskytuje ve vesmíru, například ve hvězdách. Nevzniká při ní žádný radioaktivní odpad ani oxid uhličitý – pokud by se lidstvu podařilo tuto technologii ovládnout, vyřešilo by to většinu problémů, od klimatické změny přes nedostatek ropy až po znečištění ovzduší.
Termojaderná fúzní reakce v tokamacích sice už byla předvedena, například na tokamaku JET v Anglii. Problém v jejím využití pro energetiku ale spočívá v tom, že v současných tokamacích je třeba dodat do zařízení více energie, než kolik je vyprodukováno. Tento poměr by se měl zlepšovat s rostoucími rozměry zařízení, kdy ovšem zase narůstají mnohé jiné technologické problémy.
