V sobotu kolem Země proletí potenciálně nebezpečná planetka. Vědce ale bude zajímat kvůli možnosti těžby

V sobotu se k Zemi přiblíží nejvíce za několik desítek let asteroid 4660 Nereus. Dostane se k naší planetě přibližně na vzdálenost 3,9 milionů kilometrů, což je bezpečně daleko na to, aby tento jeho let pro Zemi nepředstavoval žádné riziko.

Návštěva asteroidu (neboli planetky) je ale důležitá pro vědce: bude dost blízko na dobrá pozorování – a Nereus je potenciálně velmi důležitý. Je totiž považován za jeden z nejlepších cílů pro lidskou návštěvu a možná i těžbu surovin – jeho hodnota se odhaduje na téměř 5 miliard dolarů.

Asteroid Nereus
Zdroj: NASA

Asteroid bude viditelný ze severní polokoule i amatérskými dalekohledy, samozřejmě jen v oblastech, kde je dostatečně tmavá obloha.

Nereus byl objeven roku 1982, o jednadvacet let později využili astronomové jeho blízkého průletu a změřili jeho rozměry: má průměr asi 330 metrů, co znamená, že je velký asi jako Eiffelova věž. Svou velikostí připomíná jiný slavný asteroid – 99942 Apophis, který je v současnosti považovaný za největší známou (i když stále velmi malou) hrozbu srážky se Zemí.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Asteroidy tohoto typu ale většinou nebývají dokonale pravidelné koule, je tedy možné, že na délku měří Nereus až 510 metrů. Právě to by mohl jeho současný průlet ukázat.

Kdyby Nereus někdy narazil do Země, mohl by způsobit značné škody. Není to ale asteroid rozměrů tělesa, které způsobilo vyhynutí dinosaurů – i tak by ale byly následky dramatické. Jeho dráha se kříží s tou naší –prolétá z polohy o něco blíže Slunci než my až za dráhu Marsu – existuje reálná možnost případné srážky. Díky tomu získal označení PHA (Potentially Hazardous Asteroid neboli potenciálně nebezpečný asteroid). Jakákoliv hrozba srážky je ale velmi vzdálená – nejbližší průlet v příštích dvou stoletích nastane roku 2060, i tehdy ale bude Nereus od Země ještě třikrát vzdálenější než Měsíc.

Mise na Nereus

Nereus je sice i při ideální dráze pořád dost vzdálený, ale má velmi výhodnou trajektorii – to znamená, že je velmi zajímavým cílem pro budoucí kosmické mise. Díky tomu by se dal dosáhnout s relativně nízkou spotřebou paliva. Současně je dost velký na to, aby se na něm dalo přistát a je zřejmě složený z dostatečně zajímavého materiálu, že by stál za průzkum. A možná i něco víc.

Právě Nereus si původně vybrala japonská mise sondy Hayabusa, ale nakonec došlo ke změně cíle na asteroid Itokawa, na němž sonda nakonec opravdu v listopadu 2005 přistála. Japonci ale nejsou jediným zájemcem o Nereus – také soukromě financovaný projekt Near-Earth Asteroid Prospector měl Nereus mezi svými hlavními cíli; jenže se mu nepodařilo získat dostatek investorů.

I tak ale Nereus zůstává jedním z nejzajímavějších těles. Podle databáze Asterank, která obsahuje přes 600 tisíc planetek, je Nereus třetím tělesem, které je nejvýhodnější pro těžbu nerostů z hlediska poměru cena výkon.

Podle analýz se na něm nachází velké zásoby kovů, především železa, niklu a zejména kobaltu – odhady říkají, že mají cenu asi 4,7 miliard dolarů. Kolem Země prolétají sice i výrazně „dražší“ asteroidy, například 16064 Davidharvey s odhadovanou cenou 54 bilionů dolarů, ale téměř žádný není tak snadno dosažitelný.

Blízké průlety planetky dávají vědcům možnost Nereus mnohem lépe prozkoumat, aby se tyto odhady upřesnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 19 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...