V sobotu kolem Země proletí potenciálně nebezpečná planetka. Vědce ale bude zajímat kvůli možnosti těžby

V sobotu se k Zemi přiblíží nejvíce za několik desítek let asteroid 4660 Nereus. Dostane se k naší planetě přibližně na vzdálenost 3,9 milionů kilometrů, což je bezpečně daleko na to, aby tento jeho let pro Zemi nepředstavoval žádné riziko.

Návštěva asteroidu (neboli planetky) je ale důležitá pro vědce: bude dost blízko na dobrá pozorování – a Nereus je potenciálně velmi důležitý. Je totiž považován za jeden z nejlepších cílů pro lidskou návštěvu a možná i těžbu surovin – jeho hodnota se odhaduje na téměř 5 miliard dolarů.

Asteroid Nereus
Zdroj: NASA

Asteroid bude viditelný ze severní polokoule i amatérskými dalekohledy, samozřejmě jen v oblastech, kde je dostatečně tmavá obloha.

Nereus byl objeven roku 1982, o jednadvacet let později využili astronomové jeho blízkého průletu a změřili jeho rozměry: má průměr asi 330 metrů, co znamená, že je velký asi jako Eiffelova věž. Svou velikostí připomíná jiný slavný asteroid – 99942 Apophis, který je v současnosti považovaný za největší známou (i když stále velmi malou) hrozbu srážky se Zemí.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Asteroidy tohoto typu ale většinou nebývají dokonale pravidelné koule, je tedy možné, že na délku měří Nereus až 510 metrů. Právě to by mohl jeho současný průlet ukázat.

Kdyby Nereus někdy narazil do Země, mohl by způsobit značné škody. Není to ale asteroid rozměrů tělesa, které způsobilo vyhynutí dinosaurů – i tak by ale byly následky dramatické. Jeho dráha se kříží s tou naší –prolétá z polohy o něco blíže Slunci než my až za dráhu Marsu – existuje reálná možnost případné srážky. Díky tomu získal označení PHA (Potentially Hazardous Asteroid neboli potenciálně nebezpečný asteroid). Jakákoliv hrozba srážky je ale velmi vzdálená – nejbližší průlet v příštích dvou stoletích nastane roku 2060, i tehdy ale bude Nereus od Země ještě třikrát vzdálenější než Měsíc.

Mise na Nereus

Nereus je sice i při ideální dráze pořád dost vzdálený, ale má velmi výhodnou trajektorii – to znamená, že je velmi zajímavým cílem pro budoucí kosmické mise. Díky tomu by se dal dosáhnout s relativně nízkou spotřebou paliva. Současně je dost velký na to, aby se na něm dalo přistát a je zřejmě složený z dostatečně zajímavého materiálu, že by stál za průzkum. A možná i něco víc.

Právě Nereus si původně vybrala japonská mise sondy Hayabusa, ale nakonec došlo ke změně cíle na asteroid Itokawa, na němž sonda nakonec opravdu v listopadu 2005 přistála. Japonci ale nejsou jediným zájemcem o Nereus – také soukromě financovaný projekt Near-Earth Asteroid Prospector měl Nereus mezi svými hlavními cíli; jenže se mu nepodařilo získat dostatek investorů.

I tak ale Nereus zůstává jedním z nejzajímavějších těles. Podle databáze Asterank, která obsahuje přes 600 tisíc planetek, je Nereus třetím tělesem, které je nejvýhodnější pro těžbu nerostů z hlediska poměru cena výkon.

Podle analýz se na něm nachází velké zásoby kovů, především železa, niklu a zejména kobaltu – odhady říkají, že mají cenu asi 4,7 miliard dolarů. Kolem Země prolétají sice i výrazně „dražší“ asteroidy, například 16064 Davidharvey s odhadovanou cenou 54 bilionů dolarů, ale téměř žádný není tak snadno dosažitelný.

Blízké průlety planetky dávají vědcům možnost Nereus mnohem lépe prozkoumat, aby se tyto odhady upřesnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...