V sobotu kolem Země proletí potenciálně nebezpečná planetka. Vědce ale bude zajímat kvůli možnosti těžby

V sobotu se k Zemi přiblíží nejvíce za několik desítek let asteroid 4660 Nereus. Dostane se k naší planetě přibližně na vzdálenost 3,9 milionů kilometrů, což je bezpečně daleko na to, aby tento jeho let pro Zemi nepředstavoval žádné riziko.

Návštěva asteroidu (neboli planetky) je ale důležitá pro vědce: bude dost blízko na dobrá pozorování – a Nereus je potenciálně velmi důležitý. Je totiž považován za jeden z nejlepších cílů pro lidskou návštěvu a možná i těžbu surovin – jeho hodnota se odhaduje na téměř 5 miliard dolarů.

Asteroid Nereus
Zdroj: NASA

Asteroid bude viditelný ze severní polokoule i amatérskými dalekohledy, samozřejmě jen v oblastech, kde je dostatečně tmavá obloha.

Nereus byl objeven roku 1982, o jednadvacet let později využili astronomové jeho blízkého průletu a změřili jeho rozměry: má průměr asi 330 metrů, co znamená, že je velký asi jako Eiffelova věž. Svou velikostí připomíná jiný slavný asteroid – 99942 Apophis, který je v současnosti považovaný za největší známou (i když stále velmi malou) hrozbu srážky se Zemí.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Asteroidy tohoto typu ale většinou nebývají dokonale pravidelné koule, je tedy možné, že na délku měří Nereus až 510 metrů. Právě to by mohl jeho současný průlet ukázat.

Kdyby Nereus někdy narazil do Země, mohl by způsobit značné škody. Není to ale asteroid rozměrů tělesa, které způsobilo vyhynutí dinosaurů – i tak by ale byly následky dramatické. Jeho dráha se kříží s tou naší –prolétá z polohy o něco blíže Slunci než my až za dráhu Marsu – existuje reálná možnost případné srážky. Díky tomu získal označení PHA (Potentially Hazardous Asteroid neboli potenciálně nebezpečný asteroid). Jakákoliv hrozba srážky je ale velmi vzdálená – nejbližší průlet v příštích dvou stoletích nastane roku 2060, i tehdy ale bude Nereus od Země ještě třikrát vzdálenější než Měsíc.

Mise na Nereus

Nereus je sice i při ideální dráze pořád dost vzdálený, ale má velmi výhodnou trajektorii – to znamená, že je velmi zajímavým cílem pro budoucí kosmické mise. Díky tomu by se dal dosáhnout s relativně nízkou spotřebou paliva. Současně je dost velký na to, aby se na něm dalo přistát a je zřejmě složený z dostatečně zajímavého materiálu, že by stál za průzkum. A možná i něco víc.

Právě Nereus si původně vybrala japonská mise sondy Hayabusa, ale nakonec došlo ke změně cíle na asteroid Itokawa, na němž sonda nakonec opravdu v listopadu 2005 přistála. Japonci ale nejsou jediným zájemcem o Nereus – také soukromě financovaný projekt Near-Earth Asteroid Prospector měl Nereus mezi svými hlavními cíli; jenže se mu nepodařilo získat dostatek investorů.

I tak ale Nereus zůstává jedním z nejzajímavějších těles. Podle databáze Asterank, která obsahuje přes 600 tisíc planetek, je Nereus třetím tělesem, které je nejvýhodnější pro těžbu nerostů z hlediska poměru cena výkon.

Podle analýz se na něm nachází velké zásoby kovů, především železa, niklu a zejména kobaltu – odhady říkají, že mají cenu asi 4,7 miliard dolarů. Kolem Země prolétají sice i výrazně „dražší“ asteroidy, například 16064 Davidharvey s odhadovanou cenou 54 bilionů dolarů, ale téměř žádný není tak snadno dosažitelný.

Blízké průlety planetky dávají vědcům možnost Nereus mnohem lépe prozkoumat, aby se tyto odhady upřesnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
před 17 hhodinami

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
před 18 hhodinami

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
před 18 hhodinami

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
6. 11. 2025

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
6. 11. 2025
Načítání...