V sobotu kolem Země proletí potenciálně nebezpečná planetka. Vědce ale bude zajímat kvůli možnosti těžby

V sobotu se k Zemi přiblíží nejvíce za několik desítek let asteroid 4660 Nereus. Dostane se k naší planetě přibližně na vzdálenost 3,9 milionů kilometrů, což je bezpečně daleko na to, aby tento jeho let pro Zemi nepředstavoval žádné riziko.

Návštěva asteroidu (neboli planetky) je ale důležitá pro vědce: bude dost blízko na dobrá pozorování – a Nereus je potenciálně velmi důležitý. Je totiž považován za jeden z nejlepších cílů pro lidskou návštěvu a možná i těžbu surovin – jeho hodnota se odhaduje na téměř 5 miliard dolarů.

Asteroid Nereus
Zdroj: NASA

Asteroid bude viditelný ze severní polokoule i amatérskými dalekohledy, samozřejmě jen v oblastech, kde je dostatečně tmavá obloha.

Nereus byl objeven roku 1982, o jednadvacet let později využili astronomové jeho blízkého průletu a změřili jeho rozměry: má průměr asi 330 metrů, co znamená, že je velký asi jako Eiffelova věž. Svou velikostí připomíná jiný slavný asteroid – 99942 Apophis, který je v současnosti považovaný za největší známou (i když stále velmi malou) hrozbu srážky se Zemí.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Asteroidy tohoto typu ale většinou nebývají dokonale pravidelné koule, je tedy možné, že na délku měří Nereus až 510 metrů. Právě to by mohl jeho současný průlet ukázat.

Kdyby Nereus někdy narazil do Země, mohl by způsobit značné škody. Není to ale asteroid rozměrů tělesa, které způsobilo vyhynutí dinosaurů – i tak by ale byly následky dramatické. Jeho dráha se kříží s tou naší –prolétá z polohy o něco blíže Slunci než my až za dráhu Marsu – existuje reálná možnost případné srážky. Díky tomu získal označení PHA (Potentially Hazardous Asteroid neboli potenciálně nebezpečný asteroid). Jakákoliv hrozba srážky je ale velmi vzdálená – nejbližší průlet v příštích dvou stoletích nastane roku 2060, i tehdy ale bude Nereus od Země ještě třikrát vzdálenější než Měsíc.

Mise na Nereus

Nereus je sice i při ideální dráze pořád dost vzdálený, ale má velmi výhodnou trajektorii – to znamená, že je velmi zajímavým cílem pro budoucí kosmické mise. Díky tomu by se dal dosáhnout s relativně nízkou spotřebou paliva. Současně je dost velký na to, aby se na něm dalo přistát a je zřejmě složený z dostatečně zajímavého materiálu, že by stál za průzkum. A možná i něco víc.

Právě Nereus si původně vybrala japonská mise sondy Hayabusa, ale nakonec došlo ke změně cíle na asteroid Itokawa, na němž sonda nakonec opravdu v listopadu 2005 přistála. Japonci ale nejsou jediným zájemcem o Nereus – také soukromě financovaný projekt Near-Earth Asteroid Prospector měl Nereus mezi svými hlavními cíli; jenže se mu nepodařilo získat dostatek investorů.

I tak ale Nereus zůstává jedním z nejzajímavějších těles. Podle databáze Asterank, která obsahuje přes 600 tisíc planetek, je Nereus třetím tělesem, které je nejvýhodnější pro těžbu nerostů z hlediska poměru cena výkon.

Podle analýz se na něm nachází velké zásoby kovů, především železa, niklu a zejména kobaltu – odhady říkají, že mají cenu asi 4,7 miliard dolarů. Kolem Země prolétají sice i výrazně „dražší“ asteroidy, například 16064 Davidharvey s odhadovanou cenou 54 bilionů dolarů, ale téměř žádný není tak snadno dosažitelný.

Blízké průlety planetky dávají vědcům možnost Nereus mnohem lépe prozkoumat, aby se tyto odhady upřesnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 14 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 17 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 19 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 21 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 23 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...