V sobotu kolem Země proletí potenciálně nebezpečná planetka. Vědce ale bude zajímat kvůli možnosti těžby

V sobotu se k Zemi přiblíží nejvíce za několik desítek let asteroid 4660 Nereus. Dostane se k naší planetě přibližně na vzdálenost 3,9 milionů kilometrů, což je bezpečně daleko na to, aby tento jeho let pro Zemi nepředstavoval žádné riziko.

Návštěva asteroidu (neboli planetky) je ale důležitá pro vědce: bude dost blízko na dobrá pozorování – a Nereus je potenciálně velmi důležitý. Je totiž považován za jeden z nejlepších cílů pro lidskou návštěvu a možná i těžbu surovin – jeho hodnota se odhaduje na téměř 5 miliard dolarů.

Asteroid Nereus
Zdroj: NASA

Asteroid bude viditelný ze severní polokoule i amatérskými dalekohledy, samozřejmě jen v oblastech, kde je dostatečně tmavá obloha.

Nereus byl objeven roku 1982, o jednadvacet let později využili astronomové jeho blízkého průletu a změřili jeho rozměry: má průměr asi 330 metrů, co znamená, že je velký asi jako Eiffelova věž. Svou velikostí připomíná jiný slavný asteroid – 99942 Apophis, který je v současnosti považovaný za největší známou (i když stále velmi malou) hrozbu srážky se Zemí.

Srovnání asteroidu Apophis se známými stavbami
Zdroj: Wikimedia Commons

Asteroidy tohoto typu ale většinou nebývají dokonale pravidelné koule, je tedy možné, že na délku měří Nereus až 510 metrů. Právě to by mohl jeho současný průlet ukázat.

Kdyby Nereus někdy narazil do Země, mohl by způsobit značné škody. Není to ale asteroid rozměrů tělesa, které způsobilo vyhynutí dinosaurů – i tak by ale byly následky dramatické. Jeho dráha se kříží s tou naší –prolétá z polohy o něco blíže Slunci než my až za dráhu Marsu – existuje reálná možnost případné srážky. Díky tomu získal označení PHA (Potentially Hazardous Asteroid neboli potenciálně nebezpečný asteroid). Jakákoliv hrozba srážky je ale velmi vzdálená – nejbližší průlet v příštích dvou stoletích nastane roku 2060, i tehdy ale bude Nereus od Země ještě třikrát vzdálenější než Měsíc.

Mise na Nereus

Nereus je sice i při ideální dráze pořád dost vzdálený, ale má velmi výhodnou trajektorii – to znamená, že je velmi zajímavým cílem pro budoucí kosmické mise. Díky tomu by se dal dosáhnout s relativně nízkou spotřebou paliva. Současně je dost velký na to, aby se na něm dalo přistát a je zřejmě složený z dostatečně zajímavého materiálu, že by stál za průzkum. A možná i něco víc.

Právě Nereus si původně vybrala japonská mise sondy Hayabusa, ale nakonec došlo ke změně cíle na asteroid Itokawa, na němž sonda nakonec opravdu v listopadu 2005 přistála. Japonci ale nejsou jediným zájemcem o Nereus – také soukromě financovaný projekt Near-Earth Asteroid Prospector měl Nereus mezi svými hlavními cíli; jenže se mu nepodařilo získat dostatek investorů.

I tak ale Nereus zůstává jedním z nejzajímavějších těles. Podle databáze Asterank, která obsahuje přes 600 tisíc planetek, je Nereus třetím tělesem, které je nejvýhodnější pro těžbu nerostů z hlediska poměru cena výkon.

Podle analýz se na něm nachází velké zásoby kovů, především železa, niklu a zejména kobaltu – odhady říkají, že mají cenu asi 4,7 miliard dolarů. Kolem Země prolétají sice i výrazně „dražší“ asteroidy, například 16064 Davidharvey s odhadovanou cenou 54 bilionů dolarů, ale téměř žádný není tak snadno dosažitelný.

Blízké průlety planetky dávají vědcům možnost Nereus mnohem lépe prozkoumat, aby se tyto odhady upřesnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...