Oslavy dotčené pandemií a přehlídka na počest lékařů. Francie si připomíná den dobytí Bastily

Francie v úterý slaví státní svátek k výročí dobytí Bastily. Prezident Emmanuel Macron dopoledne dorazil na pařížské náměstí Svornosti, kde předsedá slavnostní vojenské přehlídce věnované letos především zdravotníkům bojujícím s koronavirovou pandemií. Kvůli ní je přehlídka letos mnohem skromnější než v jiných letech a koná se bez přítomnosti širší veřejnosti.

Oslavy největšího francouzského svátku se konají u příležitosti 231. výročí dobytí nenáviděné věznice Bastily a počátku Velké francouzské revoluce z roku 1789. Koronavirus letos podobu svátku zcela proměnil.

Poprvé od roku 1945 se nekoná rozsáhlá vojenská přehlídka na třídě Champs-Élysées a místo světových státníků byli na oslavy pozváni lékaři, zdravotní sestry, pečovatelky, výrobci respirátorů, laboratorní technici a další lidé, kteří zemi udržovali v chodu během karantény.

86 minut
Francie slaví vojenskou přehlídkou den dobytí Bastily
Zdroj: ČT24

Přišli také příbuzní zdravotníků, kteří nemoci covid-19 podlehli. Přehlídky se zúčastnily i vojenské skupiny z Německa, Švýcarska, Rakouska a Lucemburska, tedy zemí, které v kritické situaci přijaly do svých nemocnic dohromady 161 francouzských pacientů.

Oslav se zúčastní téměř pět tisíc lidí

Defilé zahrnulo dohromady na dva tisíce vojáků, což je zhruba polovina obvyklého počtu z minulých let. Dohromady se slavnosti účastní méně než pět tisíc lidí. Uskutečnily se však obvyklé přelety stíhaček nad dějištěm oslav a odpoledne prezident vystoupí v tradičním televizním rozhovoru, v němž má nastínit i plány na překonání koronavirové krize.

8 minut
Studio ČT24: Francouzi slaví 231. výročí dobytí Bastily
Zdroj: ČT24

Na pozdní večer je pak plánován ohňostroj u Eiffelovy věže. Odpoledne uspořádá šest odborových centrál manifestaci zdravotnického personálu. Zdravotníci chtějí poukázat také na nepřipravenost zdravotního systému na pandemii. 

Boj proti koronaviru, který si v zemi vyžádal více než třicet tisíc životů, je hlavním tématem centrální oslavy v centru Paříže. „Tato ceremonie bude symbolem odhodlání celého národa,“ řekl Macron už v pondělí v proslovu k armádním důstojníkům. „Bude také symbolem naší houževnatosti,“ dodal.

Letošní oslavy připomínají také prezidenta Charlese de Gaullea z let 1959-69, který jako vůdčí postava odboje před 80 lety vyzval k boji proti nacistickým okupantům Francie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron během vojenské přehlídky
Zdroj: Reuters/POOL New

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...