Koronavirus ve světě: Slovensko upravuje pravidla pro očkované návštěvníky, Rusko hlásí rekord v úmrtích

Slovensko od pondělí 19. července podle očekávání zpřísní podmínky vstupu do země pro cestující, kteří nejsou plně očkováni proti covidu-19. Nově omezí výjimku z izolace pro lidi očkované pouze první dávkou. V Moskvě zmírňují restrikce, přestože Rusko hlásí rekordní počty obětí. V Řecku přijímají omezení, některá z nich se nejspíše dotknou turismu. Nákaz přibylo ve Španělsku i Itálii, v USA se z pandemie stává „nemoc neočkovaných“.

  • 21:53

    Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.

  • 18:44
    Česko

    Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.

  • 18:36
    Česko

    Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.

Za plně očkovanou slovenské úřady považují osobu, u které uplynuly alespoň dva týdny po druhé dávce vakcíny nebo tři týdny od podání preparátu, pokud šlo o očkování jednodávkové. Za plně očkované se budou považovat i osoby po dvou týdnech od první dávky vakcíny v případě, že ta byla podána do 180 dnů od prodělání covidu-19.

Pro plně neočkované proti covidu-19 bude obecně nadále platit povinná dvoutýdenní karanténa, kterou lze ukončit testem na koronavirus s negativním výsledkem. Laboratorní vyšetření lze nadále podstoupit nejdříve pátý den izolace.

Zatímco dosud se na očkované první dávkou vakcíny proti covidu-19 vztahovala plošná výjimka z nástupu do karantény, nově bude opatření přísnější. Volnější režim bude platit pro cestující, kteří do 9. července dostali první dávku zmíněného preparátu a na území Slovenska vstoupí do 2. srpna. Budou sice muset nastoupit do karantény, ale ukončit ji lze na základě testu na koronavirus absolvovaného hned v první den izolace.

Karanténu nebude Slovensko nadále vyžadovat od některých skupin cestujících a lidí, kteří zemí po určených silničních koridorech pouze projíždějí.

V Bratislavě chybí turisti

Sezona před pandemií byla v hlavním městě Slovenska Bratislavě rekordní. Velmi populární se staly turistické plavby na Dunaji, řeka přinesla až půl milionu návštěvníků.

„Na každé lodi je 150 až 180 hostů, kteří využívají nějaké služby v Bratislavě. Restaurace, suvenýry, velmi mnoho poskytovatelů navázaných na tyto turisty a ti tu teď nejsou,“ říká majitelka Blue Danube Tours Andrea Kráľovičová. 

Kvůli pandemii ale turisté chybí. Kvůli zpřísnění cestovních pravidel na Slovensku smí palubu výletních lodí opustit jen očkovaní. Některé lodě proto Bratislavu vynechají, jiné posílají očkované autobusem z Rakouska. 

Metropole zažívá už druhou špatnou sezonu. Hotely zejí prázdnotou. Ještě na jaře přitom podnikatelé doufali v oživení. „Situace určitě nebude lepší než loni. Co se týče zahraničních turistů, tak ten propad byl až 80 procent,“ popisuje mluvčí Bratislava Tourist Board Július Buday.

2 minuty
Události ČT: Podmínky cestování na Slovensko se opět mění
Zdroj: ČT24

Řecko a Katalánsko zpřísňují

Řecku rostou počty nakažených koronavirem. Některá nová opatření přijatá v tomto týdnu se nejspíše dotknou turismu. Tamní vláda rozhodla, že do konce srpna budou smět do vnitřních prostor barů, restaurací a klubů pouze lidé s dokončeným očkováním proti covidu-19. Ve venkovních prostorách restaurací test ani očkování vyžadovány nebudou.

„Souhlasím s tím, že by očkovaní lidé měli mít nějaká privilegia,“ řekl Jannis Kamalakis, zákazník usazený v kavárně v Aténách. „Když se lidé nechtějí nechat očkovat, je to jejich volba, ale pak musejí počítat s tím, že budou žít s některými omezeními.“

Zavedeno bylo také povinné očkování pro zdravotníky a ošetřovatele. Ministr zdravotnictví Vassilis Kikilias oznámil, že ošetřovatelé mají čas do 16. srpna, aby získali alespoň první dávku vakcíny. Personál nemocnic má čas do 1. srpna. Těm, kteří se odmítnou naočkovat, bude odepřena možnost pracovat a nedostanou ani zaplaceno. Kliniky, které nařízení poruší, budou čelit pokutě 50 tisíc eur.

Stoupající počet případů nákazy v posledních dnech zaznamenalo Španělsko, kde za čtvrtek přibylo přes 27 tisíc nakažených. Celkový počet úmrtí v zemi se 47 miliony obyvatel přesáhl 81 tisíc. Katalánsko má dvojnásobný počet nakažených, než je celonárodní průměr. Barcelona a další města od víkendu zavedou noční zákaz vycházení, schválil to katalánský nejvyšší soud.

Dalších 11 úmrtí s covidem-19 v pátek zaznamenala Itálie, kde za uplynulý den přibylo 2898 nakažených. O den dříve jich bylo 2455 a devět lidí po nákaze covidem-19 zemřelo, informovala agentura Reuters. Země eviduje od začátku pandemie 4,28 milionu případů nákazy a skoro 128 tisíc úmrtí. V Evropě jde o druhý nejvyšší počet obětí po Velké Británii a je to osmá nejhorší bilance na světě.

Ve Francii se v pátek po poledni otevřela návštěvníkům Eiffelova věž - zavřená byla osm měsíců, šlo o nejdelší uzavírku významné francouzské památky od konce druhé světové války. Informovala o tom agentura AFP.

Podle agentury Reuters byly u nohou věže umístěny hodiny, na nichž se odpočítával čas do opětovného otevření. Jakmile se na časomíře objevila nula, propukli kolem stojící lidé v jásot, začala vyhrávat kapela a první návštěvníci se začali hrnout ke vchodu. Okamžik znovuotevření zaznamenali správci věže v krátkém videu zveřejněném na Twitteru.

Rusko čtvrtý den hlásí nejvíce úmrtí s covidem-19

Epidemická situace se v Rusku v poslední době zhoršila, úřady to přičítají mimo jiné šíření nakažlivější varianty delta a nízké proočkovanosti obyvatelstva proti covidu-19. Nadále se tu zvyšuje počet lidí, kteří v souvislosti s nemocí denně umírají.

Za uplynulý den tam s touto nemocí zemřelo 799 lidí, což je nejvíce za den od vypuknutí pandemie. Země tak hlásí nejvyšší denní přírůstek úmrtí čtvrtý den v řadě, informuje list Kommersant. 

Celkem se v zemi s přibližně 146 miliony obyvatel infikovalo od vypuknutí pandemie přes 5,9 milionu lidí, zotavilo se více než 5,3 milionu nakažených. Ruský operativní štáb eviduje také téměř 150 tisíc úmrtí v souvislosti s covidem-19.

Moskva přesto rozvolňuje

Nejvíce úmrtí za uplynulý den – 105 – zaznamenaly úřady v Moskvě. Moskevský starosta přesto oznámil, že se Moskvané od pondělí už nebudou muset při vstupu do restaurací, kaváren a barů prokazovat QR kódem přidělovaným úřady jako potvrzení, že jsou očkovaní nebo imunní.

Venkovní terasy a zahrádky přitom zůstávají otevřené všem zákazníkům. Zrušení povinnosti, která v metropoli platila od 28. června, vysvětlil starosta Sergej Sobjanin v televizi zlepšením situace s ohledem na klesající počet nakažených a hospitalizovaných a na vyšší počet očkovaných.

Stejné zmírnění má od pondělí platit i v přilehlé Moskevské oblasti, která obklopuje hlavní město. Místní gubernátor se rozhodl ponechat na majitelích restaurací, zda budou od zákazníků QR kód vyžadovat, anebo ne.

Covid-19 se stává „pandemií neočkovaných“

„Stává se z toho pandemie neočkovaných,“ hodnotí aktuální koronavirovou situaci šéfka amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Rochelle Walenská. Koordinátor protiepidemické politiky v Bílém domě Jeff Zients dodal, že „prakticky všechny“ nové hospitalizace a úmrtí související s covidem-19 jsou v USA mezi nenaočkovanými.

Počet úmrtí připisovaných covidu-19 je tento týden v USA o 26 procent vyšší než minulý týden, zatímco nákaz přibylo skoro o sedmdesát procent. Vakcínu proti nemoci zatím ve Spojených státech dostalo skoro 56 procent obyvatel, 48 procent je bráno jako plně naočkovaných.

Mezi jednotlivými státy jsou velké rozdíly a například podíly dospělých s ukončeným očkováním se pohybují od 42 procent v Alabamě do 77 procent ve Vermontu.  

Tunisko se potýká s nejhorší zdravotnickou krizí od začátku pandemie

Itálie, Španělsko a Švýcarsko odeslaly zdravotnickou pomoc Tunisku, které se nyní potýká se zatím nejhorší zdravotnickou krizí od začátku pandemie. Severoafrická země v posledních dnech eviduje prudký nárůst počtu úmrtí po nákaze covidem-19, má zaplněné nemocnice i nedostatek zásob kyslíku, uvedla agentura Reuters.

V Tunisku, které má zhruba 11,6 milionu obyvatel, v uplynulém týdnu umíralo více než 150 pacientů s covidem denně. Pomoc Tunisku vzápětí poskytly Alžírsko, Spojené arabské emiráty, Maroko, Katar a Turecko. Egypt a Saúdská Arábie tento týden otevřely letecký koridor a Tunisku poslaly nejméně osm letadel se zdravotnickou pomocí. Francie tento týden oznámila, že má v plánu Tunisku poslat milion dávek vakcín proti covidu-19 i zdravotnickou pomoc.

Jednotky intenzivní péče se podle tuniských činitelů po celém Tunisku zaplnily, takže se nyní staví polní nemocnice, které poskytly Katar a Maroko.

Země APEC chtějí zlepšit dostupnost vakcín proti covidu-19

Vedoucí představitelé Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) chtějí v oblasti zlepšit dostupnost vakcín. Podle novozélandské premiérky Jacindy Ardernové, jejíž země páteční schůzce na dálku předsedala, bylo prakticky celé jednání zasvěceno debatám ohledně koronaviru. Společenství, do kterého patří i Spojené státy, Rusko nebo Čína, rozděluje mnoho politických rozepří.

Lídři zemí asijsko-pacifického společenství, mezi kterými byl americký prezident Joe Biden, jeho ruský protějšek Vladimir Putin i čínský prezident Si Ťin-pching, se shodli, že šíření nové a nakažlivější koronavirové varianty delta je znepokojivé.

Představitelé 21 členských zemí se usnesli, že podpoří dobrovolné transfery technologií pro výrobu vakcín proti covidu-19. Více se také chtějí zaměřit na sdílení a lepší dostupnost preparátů. Kvalitní a bezpečné očkování proti covidu-19 je podle nich jediným dostupným způsobem, jak vyřešit zdravotnickou krizi, která vznikla kvůli epidemii covidu-19. Ardernová řekla, že epidemie má v oblasti stále „devastující dopady na lidi a hospodářství“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V pozdních úterních hodinách však už agentury nezmiňovaly žádné další narušení klidu zbraní. Izraelská armáda později večer pouze informovala o zachycení dvou bezpilotních letounů mimo své území.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Není možné, aby Rusko vyrábělo víc zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro sedmnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na sedmnáct, uvedl v úterý večer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších 280 lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 6 hhodinami

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 12 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 15 hhodinami
Načítání...