Egyptologie strana 2 z 2

Čeští archeologové v egyptském Abusíru pokračují v sérii unikátních objevů. Letos zkoumají hrobku vysokého královského úředníka z 25. století před naším letopočtem. Zároveň se chystají na oslavy stého výročí vzniku československé egyptologie. Při té příležitosti se za nimi vypravil blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.

Do posmrtného života faraonů vtáhne návštěvníky nová výstava Národního muzea. Projekt Tutanchamon RealExperience představuje jednoho z nejznámějších panovníků starověkého Egypta a jeho dobu jako multimediální show. Výstavu v historické budově doplňují běžně nepřístupné artefakty ze sbírek Náprstkova muzea.

Letos uplyne 100 let od prvních egyptologických přednášek, které na Univerzitě Karlově v letním semestru roku 1919 vypsal soukromý docent František Lexa. Česká egyptologie od té doby urazila velký kus cesty, který si Český egyptologický ústav při příležitosti stého výročí připomíná výstavou v prostorách Karolina.

Tým českých egyptologů odkryl v egyptské jižní Sakkáře hrobku hodnostáře Chuyho, který žil na konci 5. dynastie na sklonku Staré říše. Objev hrobky vyzdvihuje význam vlády krále Džedkarea a období pozdní 5. dynastie. Dále expedice nalezla doklady o Setibhor – doposud neznámé královně z konce 5. dynastie.

Archeologové objevili v egyptské provincii Mínjá jižně od Káhiry starověké pohřební komory, ve kterých se nachází asi 40 mumií různé velikosti i pohlaví. Komory patřily rodině pocházející ze střední třídy, která nejspíš žila v období dynastie Ptolemaiovců či na počátku římské nebo byzantské éry, uvedla agentura Reuters s odvoláním na egyptské představitele.

Česká republika je malý stát ve střední Evropě – přesto je naše egyptologie jedna z nejúspěšnějších na světě. Jak je to možné a co všechno dali čeští egyptologové světu?

Až 3400 let staré hrobky lidí a zvířat objevili nedávno egyptští a švédští egyptologové. V oblasti starověkých pískovcových lomů Gebel el Sisila severně od Asuánu našli mimo jiné zachovalé ostatky krokodýla. Nález by mohl přinést nové informace o životním stylu běžné populace i tehdejších náboženských zvycích.

Kusy mumifikovaných nohou z Egyptského muzea v italském městě Turín patří skutečně staroegyptské královně Nefertari. Potvrdili to podle agentury ANSA archeologové z mezinárodního týmu v čele s vědci z Yorkské univerzity v Británii.

Pokud chceme porozumět vývoji určité civilizace, musíme se zaměřit na faktory, které stály u jejího vzestupu. Právě tyto faktory – například zprvu efektivní úřednictvo – se později mění v negativní, míní přední český egyptolog Miroslav Bárta, který byl hostem pořadu Studio 6. Osudy starých civilizací by podle něj měly sloužit jako zdroj inspirace a poučení pro současný svět.

Týmu vědců z Melbournské univerzity se podařilo rekonstruovat podobu mumifikované hlavy dívky, která žila před 2000 lety ve starověkém Egyptě.