Egyptolog Bárta: Faktory, které vedou říše k vzestupu, nakonec způsobí i jejich pád

Egyptská Říše trvala 650 let, vznikala však několik staletí (zdroj: ČT24)

Pokud chceme porozumět vývoji určité civilizace, musíme se zaměřit na faktory, které stály u jejího vzestupu. Právě tyto faktory – například zprvu efektivní úřednictvo – se později mění v negativní, míní přední český egyptolog Miroslav Bárta, který byl hostem pořadu Studio 6. Osudy starých civilizací by podle něj měly sloužit jako zdroj inspirace a poučení pro současný svět.

Mezinárodně uznávaný archeolog a egyptolog Miroslav Bárta ve své nové knize Příběh civilizace hledá a popisuje procesy, které vedly k pádu egyptské Staré říše. Podle jeho slov mají lidé někdy dojem, že staroegyptský stát po svém vzniku velmi rychle zanikl. Ve skutečnosti se jednalo o proces dlouhý několik staletí.

„Civilizace začala v údolí Nilu vznikat postupně už někdy na konci šestého tisíciletí před Kristem. První velký skok trval přibližně dva tisíce let, než kolem roku tři tisíce před Kristem vznikl první staroegyptský stát,“ řekl. Egyptská Stará říše pak trvala přibližně 650 let a je považovaná za vůbec nejstarší teritoriální stát.

Vývoj říše ovlivnil Nil i byrokracie

Vhodné podmínky pro zrod civilizace podle Miroslava Bárty vytvořil Nil, který zároveň zajišťoval nově vznikající říši prakticky neomezený zdroj energie. K založení státu pak vedly vojenské konflikty. Vývoj Staré říše podle něj ovlivnila řada faktorů, například technologický skok, organizace společnosti na velkém území, schopnost vybírat daně nebo klimatické změny.

Pro vnitřní dynamiku civilizace platí teorie, kterou Miroslav Bárta nazývá Hérakleitův svět. Ta říká, že se faktory stojící u počátku vzestupu říše později mění z pozitivních v negativní. Ukazuje to na příkladu růstu státní administrativy. Ze začátku schopný systém, který pomáhal organizovat stát, vybírat daně a přerozdělovat ekonomické toky, se v pozdějších obdobích změnil v neproduktivní. V konečném důsledku pak byrokracie vedla k nepotismu a začala trhat stát na kusy.

Klimatickým změnám se musí lidstvo přizpůsobit

Hledat paralely mezi egyptskou Starou říší a současnými civilizacemi by mohlo být v některých případech zavádějící.

Není možné vzít jednu civilizaci a říct, že takhle to bylo nebo bude pokaždé. Ale je to určitě zdroj inspirace, protože většina faktorů, vnitřních i vnějších, se vyskytuje u každé civilizace, kterou jsme zatím mohli na této planetě studovat.
Miroslav Bárta
český archeolog a egyptolog

Miroslav Bárta tvrdí, že zejména vnější faktory jsou často politizovány. Jako příklad uvedl klimatické změny, které provází lidstvo po staletí. „Klima se nemění evolučně, pomalu, ale ve skocích. Říká se tomu klimatické události, eventy. Pravděpodobně žijeme v době, kdy taková událost zrovna začíná.“

Nejedná se podle něj o jev, kterého by se lidstvo mělo děsit. Musí se mu ovšem přizpůsobit. Jako problém vidí zneužívání těchto změn: „Je bohužel politováníhodné, že spousta vlád používá tyto dlouhodobé procesy, které se opravdu nedají změnit, k tomu, aby tunelovaly státní rozpočty.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rektorem Univerzity Palackého v Olomouci bude Michael Kohajda

Univerzitu Palackého (UP) v Olomouci následující čtyři roky coby rektor povede dosavadní proděkan právnické fakulty Michael Kohajda. Je také poslancem za KDU-ČSL. Rektorem jej ve středu zvolil Akademický senát UP ve druhém kole, kde porazil Tomáše Opatrného z katedry optiky přírodovědecké fakulty. O funkci se ucházelo šest kandidátů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vědci z MIT vymysleli nový způsob výroby čpavku. Práci odvede „Továrna Země“

Bez čpavku by neexistovala moderní civilizace. Je klíčový v dusíkatých hnojivech pro moderní zemědělství, bez něj by se nedalo nasytit lidstvo. Teď skupina vědců z prestižní americké univerzity MIT vymyslela způsob, jak ho vyrábět bez elektřiny a mnohem ekologičtěji.
před 7 hhodinami

Důkazy podpořily hypotézu o megapovodni, která zavodnila Středozemní moře

Před miliony lety Středozemní moře vyschlo. Stala se z něj solná pláň, v níž nemohlo nic přežít. Ale pak do ní pronikly vody Atlantského oceánu. Podle nové studie ne pomalu a postupně, ale rychlou a masivní povodní.
před 9 hhodinami

Bělení korálů u Austrálie je katastrofální, konstatuje studie

Australští vědci popsali, jak rozsáhlé je takzvané bělení nebo blednutí korálů na Velkém bariérovém útesu. Označili ho za katastrofální. Útesu se přitom toto blednutí, které významně přispívá k úmrtnosti korálů, dříve většinou vyhýbalo.
před 11 hhodinami

Léky jako ibuprofen by mohly pomoci proti demenci, tvrdí britská studie

Protizánětlivé léky, tedy antibiotika, léky proti virům a některá očkování by podle odborníků mohly pomoci v boji s demencí. Používání přípravků schválených na jiné nemoci by také mohlo významně zrychlit hon za vznikem léku proti demenci. S odkazem na novou britskou studii o tom píše server deníku The Guardian.
před 15 hhodinami

Osamělost ničí zdraví. Vědci teď popsali proteiny, které se na tom podílejí

Osamělost se už dlouho spojuje se špatným zdravotním stavem. Jde ale o natolik složitý problém spojený s mnoha různými vlivy, že se jen složitě určuje, co je vlastně příčina a co následek. Teď přišla skupina vědců s analýzou, která popisuje, jaké konkrétní proteiny jsou s osamělostí spojené.
21. 1. 2025

Tání permafrostu přímo ohrožuje tři miliony lidí, varuje studie

Permafrostu se dříve říkalo věčně zmrzlá půda. Rychlost klimatických změn v posledních desetiletích ale prokázala, že věčnost je v tomto případě velmi diskutabilní. A nyní už vědci mapují dopady, které tání permafrostu má přímo na komunity, které žijí v příslušných oblastech.
21. 1. 2025

Méně kyslíku může srdci prospět. Je odolnější vůči infarktu, ukázal český výzkum

Méně kyslíku, například po dlouhodobém pobytu ve vysokých horách, může prospívat srdečním buňkám. Lépe si pak poradí třeba s infarktem, popsal ve studii Fyziologický ústav Akademie věd ČR (FGÚ AV ČR).
21. 1. 2025
Načítání...