Pokud chceme porozumět vývoji určité civilizace, musíme se zaměřit na faktory, které stály u jejího vzestupu. Právě tyto faktory – například zprvu efektivní úřednictvo – se později mění v negativní, míní přední český egyptolog Miroslav Bárta, který byl hostem pořadu Studio 6. Osudy starých civilizací by podle něj měly sloužit jako zdroj inspirace a poučení pro současný svět.
Mezinárodně uznávaný archeolog a egyptolog Miroslav Bárta ve své nové knize Příběh civilizace hledá a popisuje procesy, které vedly k pádu egyptské Staré říše. Podle jeho slov mají lidé někdy dojem, že staroegyptský stát po svém vzniku velmi rychle zanikl. Ve skutečnosti se jednalo o proces dlouhý několik staletí.
„Civilizace začala v údolí Nilu vznikat postupně už někdy na konci šestého tisíciletí před Kristem. První velký skok trval přibližně dva tisíce let, než kolem roku tři tisíce před Kristem vznikl první staroegyptský stát,“ řekl. Egyptská Stará říše pak trvala přibližně 650 let a je považovaná za vůbec nejstarší teritoriální stát.
Vývoj říše ovlivnil Nil i byrokracie
Vhodné podmínky pro zrod civilizace podle Miroslava Bárty vytvořil Nil, který zároveň zajišťoval nově vznikající říši prakticky neomezený zdroj energie. K založení státu pak vedly vojenské konflikty. Vývoj Staré říše podle něj ovlivnila řada faktorů, například technologický skok, organizace společnosti na velkém území, schopnost vybírat daně nebo klimatické změny.
Pro vnitřní dynamiku civilizace platí teorie, kterou Miroslav Bárta nazývá Hérakleitův svět. Ta říká, že se faktory stojící u počátku vzestupu říše později mění z pozitivních v negativní. Ukazuje to na příkladu růstu státní administrativy. Ze začátku schopný systém, který pomáhal organizovat stát, vybírat daně a přerozdělovat ekonomické toky, se v pozdějších obdobích změnil v neproduktivní. V konečném důsledku pak byrokracie vedla k nepotismu a začala trhat stát na kusy.
Klimatickým změnám se musí lidstvo přizpůsobit
Hledat paralely mezi egyptskou Starou říší a současnými civilizacemi by mohlo být v některých případech zavádějící.
Miroslav Bárta tvrdí, že zejména vnější faktory jsou často politizovány. Jako příklad uvedl klimatické změny, které provází lidstvo po staletí. „Klima se nemění evolučně, pomalu, ale ve skocích. Říká se tomu klimatické události, eventy. Pravděpodobně žijeme v době, kdy taková událost zrovna začíná.“
Nejedná se podle něj o jev, kterého by se lidstvo mělo děsit. Musí se mu ovšem přizpůsobit. Jako problém vidí zneužívání těchto změn: „Je bohužel politováníhodné, že spousta vlád používá tyto dlouhodobé procesy, které se opravdu nedají změnit, k tomu, aby tunelovaly státní rozpočty.“
