Co bude po smrti? Pro Tutanchamona připravilo Národní muzeum multimediální show

Do posmrtného života faraonů vtáhne návštěvníky nová výstava Národního muzea. Projekt Tutanchamon RealExperience představuje jednoho z nejznámějších panovníků starověkého Egypta a jeho dobu jako multimediální show. Výstavu v historické budově doplňují běžně nepřístupné artefakty ze sbírek Náprstkova muzea.

Trochu škodolibý vtip, který se traduje mezi egyptology, tvrdí, že nejvýznamnější věcí, kterou stihl Tutanchamon vykonat, byla jeho smrt. Slavný faraon totiž zemřel v pouhých devatenácti letech. Jeho hrobka – spojená s kletbou faraonů postihující všechny, kteří naruší klid zemřelých – byla objevena až v roce 1922.

Egyptská mumie vedle pražské rakve

Posmrtný život je také těžištěm nové výstavy. V její první, archeologické části se návštěvníci prostřednictvím předmětů seznámí s představami, jaké měli staří Egypťané o tom, co je po smrti čeká. Druhou část autoři pojali jako multimediální projekt. Představuje příběh mladého Tutanchamona a objev jeho hrobky v Údolí králů Howardem Carterem.

Právě slavný britský archeolog je virtuálním průvodcem výstavou. Působivá audiovizuální prezentace těží z dobových fotografií a z dokumentace artefaktů předních světových sbírek. „Tyto věci nebyly dosud prezentovány tak, aby byly krásně vidět. Teď se můžeme klidně podívat na posmrtnou Tutanchamonovu masku,“ upozorňuje kurátor Pavel Onderka.

Nahrávám video
Národní muzeum zve na výstavu Tutanchamon RealExperience
Zdroj: ČT24

K vidění jsou ale i reálné předměty. Jedním z nejvzácnějších vystavených exponátů z Náprstkova muzea je takzvaná pražská rakev, jak se v egyptologických kruzích nazývá bohatě zdobená pohřební schránka Anchefenchonsua. Ze stejných sbírek byla zapůjčena i mumie členky thébské aristokracie Taikašet.

Manželské hádky jsou staré jako Egypt

Výstava má nicméně ambici ukázat víc než jen mrtvé schránky, autoři chtějí, aby si lidé odnesli prožitek. „Cílem je, aby si představili, jak staří Egypťané svět vlastně vnímali,“ shrnul spoluautor výstavy Sandro Vannini, jehož fotografie ožívají na multimediální výstavě a také doprovázejí i publikaci Tutanchamon: Cesta podsvětím, jež k výstavě vyšla.

Návštěvníci se ale dozvědí i o životě obyčejných Egypťanů tady na zemi. A o problémech, které řešili a jež se za tisíciletí zase tolik nezměnily. Například na keramickém střepu z třináctého století př. n. l. si můžou přečíst dopis o manželském sváru mezi královským řemeslníkem, jeho manželkou a tchyní. Je jedním z mnoha předmětů, které Národní muzeum získalo díky egyptologovi Jaroslavu Černému. Jeho přínos připomíná závěr instalace. 

Výstava Tutanchamon RealExperience zůstane přístupná do konce ledna 2020 a je součástí širšího projektu ke stému výročí české egyptologie. Příspěvkem k němu jsou také výstavy Mezi Prahou a Káhirou v Karolinu (do 8. září) a Na březích Nilu v Náprstkově muzeu (do konce února). Program vyvrcholí příští rok v červnu výstavou Sluneční králové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoTemný příběh groteskním způsobem, Národní divadlo uvedlo Ibsenovu Hedu Gablerovou

Hrdinka dramatu Henrika Ibsena Heda Gablerová bojuje s nudou a konvencemi ve stejnojmenné činohře Národního divadla v Praze. Divadlo uvedlo hru norského dramatika, ve kterém maďarský režisér Viktor Bodó obsadil do hlavní role Pavlu Beretovou. Gablerové se rozpadá představa o úspěšném životě v přepychu před očima. Probouzejí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterými je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsen v Hedě představuje lidské nedokonalosti a slabosti. Všichni čekají na to velké, co v životě přijde, ale žijí v nedokonalostech a marnostech. Nic vlastně pořádně nefunguje. „Tato hra bude vždycky aktuální, protože člověk se nikdy nezmění,“ vysvětluje Bodó. Heda Gablerová patří mezi velké ženské a náročné role. Před Beretovou se jí zhostily v devadesátých letech Ivana Chýlková a o dvě dekády později Lucie Trmíková. „Ibsen psal svoje hry s krutým pohledem na svoje postavy. Krutost a tragičnost těch postav vyvolává humor. Je to kruté, ale legrační,“ řekla Beretová.
před 4 hhodinami

Společnost Levné knihy je v insolvenci. Dluží zhruba 133 milionů korun

Insolvenční návrh, podle nějž dluží zhruba 133 milionů korun, na sebe podala firma Levné knihy. Uvedla, že ji poznamenala pandemie covidu-19 a také inflace po začátku celoplošné ruské agrese na Ukrajině. Navrhuje, aby soud vyhlásil konkurs na její majetek. Městský soud v Praze zahájil insolvenční řízení v pátek 6. března.
před 8 hhodinami

VideoVýstava v pražském DOX nabízí díla Warhola, Maleviče či Le Corbusiera

Díla Andyho Warhola, Kazimira Maleviče, Le Corbusiera a řady dalších autorů představuje pražské Centrum současného umění DOX. Nová výstava nese název Hit by News a zabývá se vztahem umění a tištěných médií. Výstavu tvoří téměř čtyři stovky uměleckých děl, které se řadí k takzvanému „press artu“. Ten pracuje s novinami, časopisy, ale i reklamou. Vystavená díla ukazují, že média ovlivnila řadu významných umělců. Press art je ale k médiím z podstaty kritický. Některé autory zajímal mediální svět celebrit, senzací či tragédií, jiní se vymezovali proti propagandě nebo poukazovali na moc, s jakou může tisk utvářet veřejné mínění.
před 19 hhodinami

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by mohla začít letos. Zavřené je už dekádu

Rekonstrukce Velkého kina ve Zlíně by podle primátora Jiřího Korce (ANO) měla začít ještě letos. Město na konci loňského roku získalo stavební povolení. Opravy za zhruba šest set milionů korun má z velké části pokrýt dotace. Kino je zavřené deset let – od března 2016 – kvůli havarijnímu stavu budovy.
5. 3. 2026

Evropa, historie a literatura jako hlas svobody budou tématy Světa knihy

Mezi hosty, kteří se v květnu v Praze zúčastní 31. ročníku Světa knihy, budou irský romanopisec Paul Murray, rakouský autor Daniel Glattauer nebo palestinský spisovatel a právník Rádža Šiháda. Přijede také skupina ukrajinských básnířek. Letošním mottem Světa knihy se stal citát Milana Kundery: Boj člověka proti moci je bojem paměti proti zapomínání. Hlavními tématy jsou Evropa, historie a literatura jako hlas svobody, informovala za pořadatele Pavla Umlaufová. Svět knihy se uskuteční od 14. do 17. května na pražském Výstavišti.
5. 3. 2026

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
4. 3. 2026
Načítání...