Veselá zpráva o kravách i mumie krokodýla. Náprstkovo muzeum se proměnilo ve starověké břehy Nilu

Nahrávám video

Přírodu a zvířata starověkého Egypta a Núbie ukazuje nová výstava Na březích Nilu v Náprstkově muzeu v Praze. Úzké propojení se zvířecím světem dokazují třeba mumie nebo sošky zobrazující zvířata bohů. Celkem výstava nabízí na pět set exponátů.

„V souvislosti s Egyptem si většina lidí představí jen pyramidy a lidské mumie, ale tato výstava poukazuje na fakt, že je toho mnohem více, co můžeme na starověkém Egyptě a Núbii obdivovat. Výstava je jedinečná mimo jiné tím, jak komplexně zachycuje tehdejší přírodu a zejména pak to, jak ji člověk žijící na březích Nilu vnímal,“ uvádí k výstavě generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Starověký výběr povolání

Život na březích Nilu představuje v celkem čtyřech sálech přírodní svět starověkého Egypta a starověké Núbie. K vidění jsou například reprodukce dvourozměrných vyobrazení z egyptských a núbijských chrámů a hrobek, historické i současné fotografie nebo dochované písemnosti na papyrech.

Mezi nimi i text, který by se dnes dal připodobnit k policejnímu protokolu. „Je to zpráva o kravách, o něž se přelo několik skupin lidí ve starověké Hermopoli a krávy si mezi sebou neustále kradli. Takový veselý příběh o neveselém osudu stáda krav,“ přibližuje autor výstavy Pavel Onderka.

Z výstavy Na březích Nilu
Zdroj: Fotoarchiv Národního muzea

Právě o životě obyčejných lidí vypráví druhá část výstavy. A to prostřednictvím příběhu otce, který veze svého syna do hlavního města, aby se tady vyučil písařem. Spolu s ním si otcovy rady vyslechne i návštěvník u jednotlivých exponátů. „Otec se snaží přimět svého syna, aby se dobře učil, takže mu poměrně satiricky vykládá, co je špatného na jednotlivých zaměstnáních. Mluví například o zedníkovi, o šperkaři, o truhlářích nebo o holičích a vždycky říká, jak je to lopotná práce,“ prozrazuje Onderka.

Krokodýle, nezlob se!

Cesta údolím Nilu pokračuje přes zahrady, do nichž je možné vstoupit pomocí tabletů i ve 3D. Zájemci si tu také můžou mimo jiné zahrát deskovou hru Senet, jakousi staroegyptskou obdobu Člověče, nezlob se!.

Putování končí v takzvaném zásvětí, tedy v místě, které představuje posmrtný život. Tady lidé narazí na exponáty zvířecích mumií. „Máme tu například mumifikovaného krodýla, který, zdá se, zemřel stářím ve vysokém věku. Byl to majestátní kus. S největší pravděpodobností se jednalo o posvátné zvíře, bylo chováno v chrámovém komplexu, byly mu přinášeny obětiny a  žilo asi v lepších podmínkách než tehdy většina obyvatel nilského údolí,“ popisuje jedno z vystavených mumifikovaných zvířat Onderka. 

Na březích Nilu mohou návštěvníci v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur pobývat až do února příštího roku. Výstava vznikla u příležitosti padesátého výročí samostatné egyptologické sbírky této instituce. Tu muzeum připomíná více akcemi, program vyvrcholí příští rok v červnu výstavou Sluneční králové. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...