Egyptologové poprvé identifikovali nohy královny Nefertari

Kusy mumifikovaných nohou z Egyptského muzea v italském městě Turín patří skutečně staroegyptské královně Nefertari. Potvrdili to podle agentury ANSA archeologové z mezinárodního týmu v čele s vědci z Yorkské univerzity v Británii.

Nefertari byla ženou jednoho z nejslavnějších staroegyptských panovníků Ramesse II., který vládl v letech 1279–1213 před naším letopočtem. Její vyloupenou hrobku, včetně zmíněných ostatků, objevil v roce 1904 italský archeolog Ernesto Schiaparelli.

I když nohy byly nalezeny v královnině hrobce, nebylo možné automaticky předpokládat, že patřily Nefertari, řekla americkému tisku Joann Fletcherová, egyptoložka z Yorské univerzity. „Nohy se mohly do hrobky dostat později při bleskových záplavách, které se v této části Egypta stávají,“ dodala.

Rentgenové snímky potvrdily, že nohy patřily vysoké ženě

Vědci nohy podrobně prozkoumali pod rentgenem. Zjistili, že pocházejí ze stejného těla a patří osobě, která zemřela podobně jako Nefertari ve věku kolem 40 let. Vzhledem k tenkosti kostí usoudili, že šlo o vysoce postavenou osobu. Spočítali také, že ona osoba byla vyšší, než bylo v té době obvyklé. Urostlá byla podle dochovaných nástěnných maleb i Nefertari.

Rentgen nohou královny Nefertari
Zdroj: PlosOne
  • Obě egyptské královny si někdy laici pletou. Neferneferuaton Nefertiti byla staroegyptská královna 18. dynastie v době Nové říše, velká královská manželka faraona Achnatona. Její jméno se stalo synonymem krásy.

Testy DNA byly sice nepřesvědčivé, ale chemická analýza balzamovacích látek ukázala na přítomnost živočišného tuku a další látky, což odpovídá způsobům balzamování v době Ramesse II. „Tělo bylo nabalzamováno za pomoci těch nejdražších ingrediencí. Velmi pečlivě bylo zabaleno, pozornost byla věnována i detailům,“ řekla Fletcherová.

Mumii královny, proslulé svou krásou, podle ní nejspíš ve snaze sebrat případné schované cennosti roztrhali zloději.

Pravděpodobnost, že nohy patří Nefertari, je velmi vysoká, ale stoprocentní jistotu nebude mít lidstvo nikdy, uvedli vědci v odborném časopise Plos One.

Kdo byla Nefertari

Nefertari byla královna ve starověkém Egyptě 19. dynastie v době Nové říše, „velká královská manželka“ panovníka Ramesse II. Zaujímala významné postavení a zjevně byla odlišována od ostatních králových manželek. Od prvního roku vlády doprovázela krále při všech státních a náboženských příležitostech, později vedla vlastní diplomatickou korespondenci s chetitskou královnou Puduchepou.

Ještě za jejího života jí byl zasvěcen menší ze dvou chrámů vybudovaný Ramessem II. v Abú Simbelu, v němž byla uctívána spolu s bohyní Hathorou. Zemřela přibližně ve 26. roce vlády svého manžela. Ramesse II., který díky své dlouhověkosti svoji milovanou choť o mnoho let přežil, myslel také na manželčin posmrtný život a investoval mnoho úsilí do stavby její velkolepé hrobky. Ta je největší a zároveň nejnákladnější v celém Údolí královen (dříve se mu také říkalo „Místo krásek“). Třebaže je vykradena už ve starověku, na jejích stěnách jsou zachovány fascinující malby znázorňující královninu cestu k posmrtnému životu. Ze samotné pohřební výbavy zbývají jen úlomky zlata a třísky z rakve. (wiki)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 2 hhodinami

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 3 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 5 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 8 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...