Egyptologové poprvé identifikovali nohy královny Nefertari

Kusy mumifikovaných nohou z Egyptského muzea v italském městě Turín patří skutečně staroegyptské královně Nefertari. Potvrdili to podle agentury ANSA archeologové z mezinárodního týmu v čele s vědci z Yorkské univerzity v Británii.

Nefertari byla ženou jednoho z nejslavnějších staroegyptských panovníků Ramesse II., který vládl v letech 1279–1213 před naším letopočtem. Její vyloupenou hrobku, včetně zmíněných ostatků, objevil v roce 1904 italský archeolog Ernesto Schiaparelli.

I když nohy byly nalezeny v královnině hrobce, nebylo možné automaticky předpokládat, že patřily Nefertari, řekla americkému tisku Joann Fletcherová, egyptoložka z Yorské univerzity. „Nohy se mohly do hrobky dostat později při bleskových záplavách, které se v této části Egypta stávají,“ dodala.

Rentgenové snímky potvrdily, že nohy patřily vysoké ženě

Vědci nohy podrobně prozkoumali pod rentgenem. Zjistili, že pocházejí ze stejného těla a patří osobě, která zemřela podobně jako Nefertari ve věku kolem 40 let. Vzhledem k tenkosti kostí usoudili, že šlo o vysoce postavenou osobu. Spočítali také, že ona osoba byla vyšší, než bylo v té době obvyklé. Urostlá byla podle dochovaných nástěnných maleb i Nefertari.

Rentgen nohou královny Nefertari
Zdroj: PlosOne
  • Obě egyptské královny si někdy laici pletou. Neferneferuaton Nefertiti byla staroegyptská královna 18. dynastie v době Nové říše, velká královská manželka faraona Achnatona. Její jméno se stalo synonymem krásy.

Testy DNA byly sice nepřesvědčivé, ale chemická analýza balzamovacích látek ukázala na přítomnost živočišného tuku a další látky, což odpovídá způsobům balzamování v době Ramesse II. „Tělo bylo nabalzamováno za pomoci těch nejdražších ingrediencí. Velmi pečlivě bylo zabaleno, pozornost byla věnována i detailům,“ řekla Fletcherová.

Mumii královny, proslulé svou krásou, podle ní nejspíš ve snaze sebrat případné schované cennosti roztrhali zloději.

Pravděpodobnost, že nohy patří Nefertari, je velmi vysoká, ale stoprocentní jistotu nebude mít lidstvo nikdy, uvedli vědci v odborném časopise Plos One.

Kdo byla Nefertari

Nefertari byla královna ve starověkém Egyptě 19. dynastie v době Nové říše, „velká královská manželka“ panovníka Ramesse II. Zaujímala významné postavení a zjevně byla odlišována od ostatních králových manželek. Od prvního roku vlády doprovázela krále při všech státních a náboženských příležitostech, později vedla vlastní diplomatickou korespondenci s chetitskou královnou Puduchepou.

Ještě za jejího života jí byl zasvěcen menší ze dvou chrámů vybudovaný Ramessem II. v Abú Simbelu, v němž byla uctívána spolu s bohyní Hathorou. Zemřela přibližně ve 26. roce vlády svého manžela. Ramesse II., který díky své dlouhověkosti svoji milovanou choť o mnoho let přežil, myslel také na manželčin posmrtný život a investoval mnoho úsilí do stavby její velkolepé hrobky. Ta je největší a zároveň nejnákladnější v celém Údolí královen (dříve se mu také říkalo „Místo krásek“). Třebaže je vykradena už ve starověku, na jejích stěnách jsou zachovány fascinující malby znázorňující královninu cestu k posmrtnému životu. Ze samotné pohřební výbavy zbývají jen úlomky zlata a třísky z rakve. (wiki)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 8 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 10 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 11 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 14 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...