V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
Země je v současné době přibližně o 1,4 stupně Celsia teplejší než v předindustriální době. Ve skutečnosti samozřejmě není teplejší celá planeta, ale jen vzduch u jejího povrchu, jenž je ale zásadní pro podmínky pro život.
Evropa se oproti tomu oteplila proti předindustriální éře přibližně o 2,4 stupně Celsia, uvádí Služba pro klimatické změny Copernicus. „Téměř veškeré toto teplo je způsobeno skleníkovým efektem vyvolaným člověkem v důsledku emisí z fosilních paliv, přičemž skutečné rozložení tohoto přebytečného tepla je určováno (několika) faktory,“ řekl agentuře AFP Ben Clarke, který zkoumá extrémní počasí a změny klimatu na Imperial College London.
Příčiny
Příčina není jediná, jde spíše o více menších vlivů, které spojují síly. Tím prvním je fakt, že vzduch i půda se ohřívají mnohem rychleji než voda. Proto se kontinenty obecně oteplují rychleji než globální průměr. Zdánlivě absurdní tvrzení, že se vlastně všechny světadíly oteplují rychleji než průměr, je tedy fyzikálně naprosto správné a logické.
Další příčinou je Arktida. Ta se otepluje zdaleka nejrychleji na planetě. Podle programu Copernicus je v Arktidě o 3,2 stupně tepleji než v předindustriální době. A významnou část Arktidy tvoří evropský světadíl.
Proč právě Arktida? Tento jev má odborné pojmenování – arktická amplifikace. Příčina je opět velmi jednoduchá: vlivem oteplování taje mořský led a pevninský sníh tak moc, že se odkrývají plochy tmavší půdy a vody. Tmavá pohlcuje víc tepla než světlá, která ho odráží, takže to způsobuje další ohřívání. Tyto změny se pak z Arktidy přenášejí do zbytku evropského kontinentu.
Evropa si část problému způsobila paradoxně sama tím, že snížila průmyslové znečištění. Aerosoly, které z průmyslu pocházejí, totiž přirozeně odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru, čímž vzniká chladicí efekt. S tím, jak průmysl i doprava v Evropě přecházejí na čistší technologie, se koncentrace aerosolů snížila a k povrchu země dopadá více energie.
Evropa svůj průmysl v globálním srovnání očistila nejvíc, takže se zde tento efekt projevuje nejsilněji. Potvrzuje to i studie publikovaná v časopise Nature Geoscience – pokles emisí evropských aerosolů od roku 1980 vysvětluje podstatnou část oteplování Arktidy a tím i Evropy samotné.
Nelze ignorovat ani fakt, že Evropa je nejhustěji osídlený světadíl, což znamená, že efekt tepelného ostrova zde má nejsilnější vliv. Beton a asfalt, které tvoří většinu metropolí, během dne více akumulují teplo, v noci pak vrací méně horka do atmosféry a dlouhodobě se tam tak udržuje více tepla.
K čemu to vede?
To má opět celou řadu dopadů. Změny v proudění vzduchu vedou podle programu Copernicus k častějším a intenzivnějším vlnám veder v evropském létě. Také systémy vysokého tlaku vzduchu se kvůli tomu zřejmě stávají častějšími, a právě ony jsou příčinou vyšších teplot a hlavně výše popsaných tepelných dómů, tedy dlouhodobě stabilního počasí, kdy horko nemůže z pevniny uniknout.
„Pokud se podíváme na posledních dvacet až třicet let, převládají zejména v létě takové anticyklonální podmínky, které zvyšují pravděpodobnost výskytu vln veder,“ konstatoval ředitel programu Copernicus Carlo Buontempo.
