Japonci chtějí kulturní artefakty chránit přesunem na Měsíc

Japonská letecká společnost Japan Airlines (JAL) chce od roku 2028 nabízet přepravu nákladu na Měsíc. V novém projektu plánuje přepravovat předměty kulturní hodnoty, kterým na Zemi hrozí zánik v důsledku klimatických změn, ozbrojených konfliktů či přírodních katastrof. Pokud se záměr uskuteční, JAL se stane první leteckou společností na světě, která bude zajišťovat dopravu nákladu na Měsíc, uvedly agentury Kjódó a The Japan News.

Nová služba s názvem Argo Trans-Lunar Heritage Project vzniká ve spolupráci společnosti Jalux ze skupiny JAL a japonského start-upu ispace. Jejím cílem je nabídnout firmám i správám možnost uložit vybrané předměty do speciálních kontejnerů, které budou následně dopraveny na Měsíc.

Název projektu odkazuje k souhvězdí Argo Navis, jež symbolizuje velkou plachetnici pojmenovanou po bájných Argonautech. Organizátoři koncept projektu označili jako „archu plující pro budoucí generace“. Smyslem iniciativy je podle společnosti ispace uchovat cenné kulturní dědictví a doklady lidské činnosti.

Měsíc jako trezor

Projekt vychází z myšlenky, že prostředí Měsíce může sloužit jako bezpečné úložiště kulturně významných předmětů v době, kdy Zemi ohrožují rychlé klimatické a společenské změny. Aerolinky plánují ve spolupráci s místními samosprávami a firmami po celém Japonsku shromažďovat předměty, které odrážejí současnou kulturu, například regionální speciality či výrobky místních podniků.

Vývoj speciálního přepravního kontejneru s názvem Möbius Ark zajistí společnost Jalux. Kontejner bude vybaven vnitřním členěním a materiály odolnými vůči extrémním podmínkám na Měsíci. Dopravu na jeho povrch zajistí firma ispace pomocí svého přistávacího modulu.

Projekt vzniká v době rozvoje japonského kosmického průmyslu, k němuž přispívá mimo jiné snižování nákladů na starty. Odborník na kosmický sektor Josuke Enomoto uvedl, že společnosti, které se dříve touto oblastí nezabývaly, nyní hledají nové obchodní příležitosti prostřednictvím vlastních technologií.

Zároveň však upozornil, že kosmické lety zůstávají pro běžné zákazníky velmi nákladné. Další rozšíření těchto projektů podle něj vyžaduje zvýšení bezpečnosti a technologický pokrok, který umožní další snižování nákladů.

Kosmické časové schránky

Podobné snahy o vyslání poselství do vesmíru už lidstvo v minulosti podniklo, tehdy však s cílem oslovit mimozemské civilizace. Například takzvaná Zlatá deska Voyageru, kterou nesou od roku 1977 sondy Voyager 1 a 2, byla vytvořena jako časová schránka určená případným inteligentním formám života mimo Zemi. Obsahuje zvuky, obrazy i poselství ze Země a má představit rozmanitost života a kultury na naší planetě.

Na desce se nacházejí například nahrávky pozdravů v desítkách jazyků, zvuky přírody, ale také lidské projevy jako smích nebo kroky. Součástí byl i výběr hudby napříč kulturami a historickými obdobími – od skladeb Johanna Sebastiana Bacha a Ludwiga van Beethovena až po tradiční hudbu z různých částí světa či jazz. Nechyběly ani obrazové informace – schémata znázorňující člověka, DNA, Sluneční soustavu nebo každodenní život na Zemi, doplněná o základní fyzikální údaje, které měly umožnit jejich interpretaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 15 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.