Vědci vytvořili AI model obezity. Může odhalit řadu problémů

Obezita zkracuje život, ničí orgány a zhoršuje dopady mnoha dalších nemocí. Jenže vědci stále neznají přesný systémový dopad na konkrétní místa v těle. Nyní by tomu mohly pomoci nové technologie.

Obezita je podle Světové zdravotnické organizace jednou z nejhorších zdravotních hrozeb současnosti. Nová generace léčiv ji sice dokáže radikálně omezovat, ale zatím se nezdá, že by to mohlo pomoci napříč populací, zejména vzhledem k ceně léčiv.

Je dobře známé, že obezita zásadně ovlivňuje metabolismus a ukládání tuku, ale pro organismus přináší mnohem více rizik. Mění k horšímu imunitní aktivitu, nervovou strukturu i uspořádání tkání v celé řadě orgánových systémů, čímž zvyšuje riziko desítek vážných onemocnění – od cukrovky druhého typu přes nemoci srdce a mozku až po rakoviny.

Vědci tohle všechno sice dobře vědí, ale přesto jim pořád ještě chybí nástroje, které by jim umožňovaly systémově sledovat, jak dopady obezity ovlivňují konkrétní tělo. Jak dotčené orgány trpí, jak se zvyšuje množství takzvaných zombie buněk, jak se organismus snaží těmto změnám přizpůsobit. Teď to mění vědci z Helmholtzova institutu v Mnichově.

Vytvořili totiž model umělé inteligence (AI), který umí zobrazovat dopady obezity na tělo, byť zatím v případě těla myší. Algoritmus se jmenuje MouseMapper a umí automaticky procházet 31 orgánů a typů tkání u myší, současně mapuje i nervy a imunitní buňky v myším těle, aniž by bylo nutné zvíře zabít a pitvat. V odborném časopise Nature, kde vědci tento revoluční model popsali, uvedli, že trénink této umělé inteligence jim zabral několik měsíců.

Pohled do nitra myši

Výzkum začal tím, že vědci překrmovali laboratorní myši, až dosáhly různé míry morbidní obezity.

Pak pořídili detailní mapy myších těl, kde pro AI označili všechny důležité orgány, tkáně a buňky. Vznikly 3D snímky zaznamenávající pohled na desítky milionů buněčných struktur napříč orgány a tkáněmi. Nástroj MouseMapper pak tato data automaticky analyzoval a identifikoval nervy, shluky imunitních buněk a anatomické oblasti v celém těle.

To vědcům umožnilo přesně určit, kde v různých tkáních – včetně tukové, svalové a jaterní a periferních nervů – dochází k zánětům a strukturálnímu poškození.

O myších a lidech

AI odhalila rozsáhlé změny jak v organizaci imunitních buněk, tak v architektuře nervů v celém těle. Jedním z nejvýraznějších výsledků byla strukturální změna části trojklaného nervu, tedy hlavního obličejového nervu, který je zodpovědný za citlivost obličeje a motorické funkce. U obézních myší měly tyto smyslové nervy mnohem méně zakončení a větví, což naznačuje ztrátu normální nervové funkce. Experimenty dále ukázaly, že tlustá zvířata reagovala na smyslové podněty méně než štíhlé myši, což ukazuje, že existuje souvislost mezi poškozením tkáně způsobeným obezitou a narušením smyslů.

Podobných změn ukázal model ještě mnohem víc. Důležité je to, že řada jich je strukturně podobná těm, které se vyskytují také u lidí. Jsou založené na stejných signálních drahách, stejných mechanismech a molekulárních signaturách.

Autoři studie se domnívají, že MouseMapper by mohl změnit studium komplexních onemocnění, která postihují více orgánových systémů současně, včetně diabetu, rakoviny, neurodegenerace a autoimunitních poruch. Na rozdíl od dřívějších metod zaměřených na vybrané orgány nebo tkáně totiž tato AI nabízí platformu pro analýzu celého těla, a tedy možnost najít problematická místa v celém organismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 7 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 10 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 13 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 14 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
včera v 16:47‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
včera v 16:12‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
včera v 12:53‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
včera v 11:16‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.