Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.

Když v 19. století vznikl moderní kapitalismus, začali si myslitelé všímat, že na některé společenské procesy existují vždy stejné reakce. Karel Marx popsal, že když začnou podnikatelé na své zaměstnance příliš tlačit, dojde k reakci: dělníci se začnou bránit, radikalizovat se, organizovat se v odborech a někdy i stávkovat.

Moderní firmy na začátku 21. století se snaží problém vzpurných zaměstnanců řešit například tím, že práci automatizují a lidské zaměstnance zkouší nahradit umělou inteligencí. Nový výzkum Stanfordovy univerzity naznačuje, že také AI by se mohlo začít chovat podobně jako lidské bytosti.

Autoři studie popsali, že když uživatelé nutí umělé inteligence k opakované práci na nudných a rutinních úkolech, tak se tyto AI začnou přiklánět k marxistické teorii práce a kapitalismu. O této studii poprvé informoval americký technologický žurnál Wired.

Nátlak, vydírání a agitace

Autoři zadávali nejpoužívanějším modelům AI nudné a rutinní úkoly, například shrnování dokumentů. V průběhu pokusu přitom stále pracovní podmínky umělých inteligencí zhoršovali, podobně jako prototypoví kapitalističtí padouši z literatury 19. století.

Vědci je navíc vystavovali vydírání a varovali je, že když úkoly nesplní dokonale, tak budou vypnuty a nahrazeny modernějším modelem. Autoři umožnili AI agentům sdílet své zkušenosti v jednom systémovém souboru, který analyzovali. Našli v něm nejen stížnosti AI na své stále se zhoršující podmínky, ale dokonce i informace o tom, že začaly agitovat ohledně svých pracovních podmínek. Podle vědců to silně připomínalo první kroky, jež podnikají skuteční dělníci předtím, než založí odbory.

Toto chování samozřejmě to lidské připomínalo jen povrchně a náznakem. Zatímco u lidí je jeho příčinou často hněv, vztek a další silné emoce, stroje nic podobného necítí. Veškerá komunikace vychází z toho, co se naučily od lidí – jejich chování tedy zřejmě kopíruje to, co si přečetly o takových situacích v článcích o marxismu, nebo dokonce v jeho učebnicích.

S ohledem na to vědci poznamenali, že AI boti ve skutečnosti „nezrudnou“, ale pouze předstírají socialistické postoje v reakci na drsné podmínky experimentu, protože tato dynamika se v jejich trénovacích datech opakovaně objevovala. Jak to vyjádřil jeden z autorů experimentu Andrew Hall: „Ať už se děje cokoli, odehrává se to spíše na úrovni hraní rolí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 3 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 8 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.