Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.

Když v 19. století vznikl moderní kapitalismus, začali si myslitelé všímat, že na některé společenské procesy existují vždy stejné reakce. Karel Marx popsal, že když začnou podnikatelé na své zaměstnance příliš tlačit, dojde k reakci: dělníci se začnou bránit, radikalizovat se, organizovat se v odborech a někdy i stávkovat.

Moderní firmy na začátku 21. století se snaží problém vzpurných zaměstnanců řešit například tím, že práci automatizují a lidské zaměstnance zkouší nahradit umělou inteligencí. Nový výzkum Stanfordovy univerzity naznačuje, že také AI by se mohlo začít chovat podobně jako lidské bytosti.

Autoři studie popsali, že když uživatelé nutí umělé inteligence k opakované práci na nudných a rutinních úkolech, tak se tyto AI začnou přiklánět k marxistické teorii práce a kapitalismu. O této studii poprvé informoval americký technologický žurnál Wired.

Nátlak, vydírání a agitace

Autoři zadávali nejpoužívanějším modelům AI nudné a rutinní úkoly, například shrnování dokumentů. V průběhu pokusu přitom stále pracovní podmínky umělých inteligencí zhoršovali, podobně jako prototypoví kapitalističtí padouši z literatury 19. století.

Vědci je navíc vystavovali vydírání a varovali je, že když úkoly nesplní dokonale, tak budou vypnuty a nahrazeny modernějším modelem. Autoři umožnili AI agentům sdílet své zkušenosti v jednom systémovém souboru, který analyzovali. Našli v něm nejen stížnosti AI na své stále se zhoršující podmínky, ale dokonce i informace o tom, že začaly agitovat ohledně svých pracovních podmínek. Podle vědců to silně připomínalo první kroky, jež podnikají skuteční dělníci předtím, než založí odbory.

Toto chování samozřejmě to lidské připomínalo jen povrchně a náznakem. Zatímco u lidí je jeho příčinou často hněv, vztek a další silné emoce, stroje nic podobného necítí. Veškerá komunikace vychází z toho, co se naučily od lidí – jejich chování tedy zřejmě kopíruje to, co si přečetly o takových situacích v článcích o marxismu, nebo dokonce v jeho učebnicích.

S ohledem na to vědci poznamenali, že AI boti ve skutečnosti „nezrudnou“, ale pouze předstírají socialistické postoje v reakci na drsné podmínky experimentu, protože tato dynamika se v jejich trénovacích datech opakovaně objevovala. Jak to vyjádřil jeden z autorů experimentu Andrew Hall: „Ať už se děje cokoli, odehrává se to spíše na úrovni hraní rolí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 4 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 5 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 7 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 9 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 9 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
včera v 17:12‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
včera v 11:30‌‌

Léky na hubnutí mohou výjimečně způsobit slepotu, varují americké úřady

Americké úřady potvrdily podezření, že užívání moderních léků na hubnutí může vést ke vzácné poruše oka, která může skončit až úplným oslepnutím. Vědci zatím nedokázali popsat mechanismus, který toto způsobuje.
včera v 11:10‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.