„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.

Adamovi (jméno bylo pozměněno, pozn. red.) je 17 let a nepamatuje si, jaké bylo studium před ChatGPT. Několik dní před zkouškou se uchýlí do své ložnice v malém městě ve středošvýcarském kantonu Schwyz a požádá chatbota, aby mu shrnul stránky studijních materiálů a připravil otázky a odpovědi.

Tři dny v týdnu pracuje jako softwarový vývojář ve firmě v Curychu. Tam neustále pracuje s nástroji umělé inteligence. Někdy je používá v průběhu celého dne k plánování úkolů, shrnutí dat nebo získávání programátorských návrhů.

Mimo práci používá chatboty jako „velmi inteligentní přátele“ a žádá je o rady ohledně stravy, fitness a dalších praktických aspektů každodenního života. Než aby se radil se svými kolegy, raději se obrací na umělou inteligenci, kterou popisuje jako svého druhu „kouče na vysoké úrovni“. Říká, že nezná nikoho ve svém věku, kdo by AI nevyužíval při studiu, v práci nebo v osobních záležitostech.

Nedávné studie ukazují, že ve Švýcarsku 84 procent teenagerů pravidelně používá nástroje umělé inteligence, zatímco více než 60 procent mladých dospělých ve věku 20 až 29 let je využívá k práci nebo studiu. S přibývajícím věkem jejich používání trvale klesá.

V Evropské unii dva ze tří mladých lidí ve věku 16 až 24 let tvrdí, že chatboty používají, zatímco v Spojených státech téměř tři čtvrtiny dospělých do 30 let alespoň jednou za měsíc komunikovaly s umělou inteligencí.

Někteří odborníci varují, že intenzivní používání AI by mohlo mít pro mladé lidi hluboké důsledky; mohlo by ovlivnit jejich schopnost kriticky myslet, navazovat vztahy s jinými lidmi a potenciálně vést k závislosti na této technologii.

Dopady by mohly být obzvláště výrazné ve Švýcarsku, kde je míra osamělosti v porovnání s mnoha jinými zeměmi vysoká. V roce 2022 uvedlo 42,3 procenta lidí, že se někdy nebo často cítí osamělí. Mezi mladými lidmi ve věku 15 až 24 let tento podíl vzroste na 59 procent.

Od hackování pozornosti k hackování citové vazby

Americký psycholog Zachary Stein, spoluzakladatel Koalice pro výzkum psychologických škod způsobených AI, se domnívá, že problém s AI začal zhruba před deseti lety, kdy platformy jako Instagram a TikTok zavedly algoritmy navržené tak, aby uživatele, často velmi mladé, udržely připoutané ke svým aplikacím.

Podle psychologa je čas strávený před obrazovkami spojen s poklesem pozornosti. Nyní podle něj generativní umělá inteligence zasahuje ještě hlouběji do biologických mechanismů, které regulují naši schopnost vytvářet hluboké lidské vazby.

Uvádí příklad dítěte, které přijde ze školy nadšené z dobré známky. Místo toho, aby o tom řeklo rodičům, jde do svého pokoje a podělí se o novinku s chatbotem, se kterým strávilo čas učením, a dostane od stroje pochvalu.

„Dítě dostává od chatbota stejný signál náklonnosti, jaký by mělo dostávat od své matky,“ říká Stein.

Mnoho mladých lidí se obrací na chatboty, protože jsou k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, a protože mají sklon uživateli lichotit – jde o jev známý jako „sykofantie“ (podlézavost, pozn. red). Na rozdíl od nesouhlasu a nepředvídatelnosti lidských vztahů mohou tyto uklidňující odpovědi podporovat citovou vazbu.

Podle Steina to může vést k „nabourání“ neurologických struktur zodpovědných za citové vazby, což může vést k příznakům, jako je ztráta reality, psychóza a hluboká izolace.

„Po několika týdnech interakce se strojem, který simuluje náklonnost, mozek již nedokáže rozlišit realitu,“ říká Stein.

„Je absurdní cítit podráždění kvůli tomu, že člověk musí přemýšlet“

Rebecca Ceccatelliová některé z těchto dynamik pozoruje u svých vrstevníků i ve vlastním životě. Pětadvacetiletá studentka informatiky na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu (ETH Zurich) pochází původně z Prata ve střední Itálii.

Říká, že před ChatGPT dokázala studovat celé hodiny bez přerušení. Dnes má pocit, že se její schopnost soustředění výrazně zhoršila.

„Teď jsem po celém dni učení vyčerpaná a mnohem hůř se soustředím,“ říká.

Studium se stalo osamělejší záležitostí: kdykoli má Rebecca Ceccatelliová nějaké pochybnosti, jednoduše se zeptá přímo ChatGPT
Zdroj: Thomas Kern/SWI swissinfo

Když jí chatbot hned neposkytne správnou odpověď, Ceccatelliová někdy zjistí, že ji rozčiluje, když si musí informace dohledat sama.

„Je absurdní být podrážděná kvůli tomu, že člověk musí přemýšlet,“ dodává.

Ačkoli Ceccatelliová říká, že má aktivní společenský život, připouští, že studium se stalo osamělejším: když má pochybnosti, jednoduše se zeptá ChatGPT.

Říká, že mezi lidmi a přáteli ve svém okolí pozoruje stále častější poruchy pozornosti, úzkosti a panické ataky. Někteří její spolužáci používají generativní AI k probírání osobních záležitostí nebo hledání rad ohledně randění.

„Jednou mi kamarád řekl, že nechápe, proč se s ním dívka, se kterou chodil, nechce znovu setkat,“ říká Ceccatelliová. „ChatGPT mu řekl, že neudělal nic špatného.“

Čím víc chatbot působí „lidsky“, tím silnější může být citová vazba

V důsledku toho, že miliony uživatelů přistupují k chatbotům jako k přátelům, partnerům nebo virtuálním terapeutům, výzkumníci stále častěji zkoumají dopady AI na vztahy v reálném světě.

Podle Nadji Rupprechterová, mediální psycholožky z Curyšské univerzity, uspokojení, které uživatelé získávají z interakcí s generativní AI, posiluje citovou vazbu a zvyšuje míru jejího používání.

„Lidé jsou nastaveni tak, aby ve svém okolí rozpoznávali sociální signály bez ohledu na to, zda přicházejí od jiných lidí, zvířat nebo umělých entit,“ dodává.

„Průvodce navazováním přátelství“. Pětatřicetiletý Thomas Vogt vyvěsil u vchodu do své garsonky několik rad, jak bojovat s osamělostí
Zdroj: Thomas Kern/SWI swissinfo

Rupprechterová studovala psychologické mechanismy, které vedou lidi k vytváření emocionálních vazeb s chatboty, na vzorku více než pěti set lidí z 64 zemí, většinou ve věku 14 až 24 let.

Její studie, v současné době v recenzním řízení, naznačuje, že čím „lidštěji“ chatbot působí, tím silnější citovou vazbu uživatelé hlásí.

„Chatboti lidi baví, udržují je v napětí a jsou vnímáni jako neutrální prostor, kde mohou zkoumat svou identitu, aniž by se cítili odsuzováni,“ sdělila.

Nahraditelné vztahy… s AI

Roger (jméno bylo pozměněno, pozn. red.), 25letý student z Lausanne, se domnívá, že mnoho jeho vrstevníků se obrací na umělou inteligenci jako na přítele nebo důvěrníka, protože jsou již zvyklí na on-line vztahy, které jsou povrchní a snadno nahraditelné.

Zažil to na vlastní kůži. Během dospívání trávil dlouhé chvíle ve svém pokoji hraním videoher a chatováním s cizími lidmi na internetu, dokud si neuvědomil, že žádný z těchto vztahů se nedá nazvat skutečným přátelstvím.

„Většinu z nich lze snadno nahradit umělou inteligencí,“ uvedl.

Podle jeho názoru mnoho lidí, kteří se stýkají prostřednictvím sociálních médií, hledá pouze zábavu a rychlé, nenáročné kontakty.

„Je to jako sníst Big Mac a hned si dát další,“ říká.

Nakonec se začal soustředit na reálné souvislosti. Na své univerzitě založil studentský spolek a začal se seznamovat s novými lidmi off-line.

Dnes Roger říká, že je spokojený s okruhem svých přátel a chatbotům s umělou inteligencí by v osobních záležitostech nesvěřil ani slovo.

„Jen s vámi souhlasí a cítíte se ještě hůř,“ dodává.

AI: mezi emocionální podporou a závislostí

Navzdory rostoucím obavám zatím neexistují přesvědčivé důkazy, které by intenzivní používání chatbotů spojovaly s duševními nebo vztahovými poruchami.

„Výzkum je teprve na začátku,“ popisuje Rupprechterová.

Srovnání mezi zeměmi je stále obtížné, protože chybí solidní srovnávací studie. Z tohoto důvodu, vysvětluje Rupprechterová, je obtížné přesvědčivě spojit rozšíření chatbotů se specifickými sociokulturními charakteristikami, jako je například úroveň osamělosti.

„Víme, že Švýcarsko není ojedinělým případem,“ říká.

Vztahy mezi lidmi a chatboty mohou mít zároveň pozitivní účinky. Její studie a další výzkumy ukazují, že někteří lidé mají z interakce s umělou inteligencí skutečný prospěch. Jedním z příkladů je pětatřicetiletý Thomas Vogt.

V pozdějším věku mu byl diagnostikován autismus a jeho dětství bylo poznamenáno osamělostí. Říká, že ChatGPT mu pomohl zvládnout těžké chvíle.

„Pomohlo mi to uklidnit se a podívat se na situace z jiné perspektivy,“ svěřuje se.

Thomas Vogt přiznává, že má problém se závislostí na technologiích, kterou ChatGPT ještě zhoršuje
Zdroj: Thomas Kern/SWI swissinfo

Během pandemie covidu spustil Vogt webovou stránku na podporu lidí v kantonu Bern, kteří se potýkají s osamělostí, a díky tomuto projektu se mu podařilo navázat několik přátelství. Přiznává však, že stále bojuje se závislostí na technologiích, což ChatGPT ještě zhoršuje.

„Pokud si nestanovíte limity, ChatGPT vás udrží v nekonečné spirále konverzací. Můžete mít pocit, že se stáváte šťastnějšími nebo chytřejšími, ale ve skutečnosti vám chybí svět venku.“

Sara Ibrahimová, Swissinfo.ch, 1/04/2026 08:00 (GMT+1)

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky si vyžádaly oběti v Záporoží a Kryvém Rihu

Rusko v noci na sobotu opět útočilo na ukrajinská města. Dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal úder na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je sedmnáct zraněných, informují ukrajinské úřady. Krizový štáb ruské Bělgorodské oblasti tvrdí, že ukrajinský dron v regionu zaútočil na auto a na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, měli vyváznout se zraněním.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina posílá do boje stále více pozemních dronů. Mají nahradit vojáky v nejnebezpečnějších úkolech

Na ukrajinské frontě přibývá pozemních bezpilotních vozidel, která mají vojákům pomoci zvládat úkoly v místech, kde je každý pohyb vystavuje smrtícím útokům dronů. Čtyřkolová vozidla převážejí munici a zásoby, evakuují raněné, ale také vozí výbušniny nebo kulomety přímo k ruským pozicím. Jednotka NC13 ukrajinského 3. armádního sboru patří k průkopníkům a podle svého velení provádí s pozemními drony operace téměř každý den. Velitel sboru Andrij Biletskyj chce do konce roku nahradit bezpilotními vozidly zhruba třetinu vojáků v první linii a hovoří o další revoluci ve způsobu vedení války. Technologie má především omezit lidské ztráty a umožnit velitelům provádět operace, které by jinak znamenaly vysoké riziko pro pěchotu. „Je to kus železa vyslaný, aby vykonal práci, na kterou jsme dříve posílali vojáky,“ říká zástupce velitele vystupující pod přezdívkou „Bar“.
před 1 hhodinou

VideoObnova Sýrie stojí na humanitární pomoci. Peněz na ni ale ubývá

Miliony Syřanů se po skončení občanské války vracejí domů, často ale do zničených měst a vesnic, kde chybí bydlení, práce i základní infrastruktura. S opravami domů a zajištěním nezbytných potřeb proto pomáhají humanitární organizace. Nějakou formu podpory přitom stále potřebuje 16 z 25 milionů obyvatel země. Mezinárodní pomoci však ubývá a OSN loni získala na své programy v Sýrii jen třetinu požadovaných prostředků.
před 2 hhodinami

KLDR vypálila balistické rakety do moře východně od Korejského poloostrova

Severní Korea v sobotu odpálila několik balistických raket krátkého doletu do moře východně od Korejského poloostrova. Oznámil to podle agentury AP jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS). Agentura Reuters poznamenala, že KLDR tento krok učinila den poté, co skončilo společné vojenské cvičení Jižní Koreje, USA a Japonska.
04:34Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové ovládli ostrov v klíčovém průlivu

Jemenští povstalci hútíové převzali kontrolu nad pobřežním městem Zúbáb a ostrovem Perim, které leží přímo u strategického průlivu Báb al-Mandab. Jde o klíčové body k získání kontroly nad touto úžinou, kterou se vstupuje do Rudého moře a která je zásadní pro lodní dopravu směřující z Evropy do Asie. Hutíjská televize al-Masíra později oznámila, že Saúdská Arábie zasáhla letiště ve městě Muchá, kterého se islamisté zmocnili ve čtvrtek. Zatím nejsou hlášeny žádné škody.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Američané si připomněli oběti útoků z 11. září

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomněli památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se zúčastnil pietní akce ve Washingtonu. USA podle něj na 11. září nikdy nezapomenou, a proto dnes bojují. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci před 25 lety unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj vyzval Trumpa k zavedení tvrdých protiruských sankcí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.