Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.

Nově představená pravidla připouštějí pouze dvě výjimky. Editoři mohou jazykové modely využít k drobným textovým úpravám, například k odstraňování překlepů nebo formátování vlastního textu. Výsledek musí ale vždy zkontrolovat člověk. Druhou výjimkou je použití umělé inteligence k překladu článků z jiných jazykových verzí.

Překlad však musí respektovat pravidla Wikipedie a editor musí ovládat oba jazyky na potřebné úrovni. Za obsah přeloženého textu odpovídá vždy editor, nikoli AI.

Individuální přístup

Správci portálu upozornili, že styl psaní některých autorů připomíná výstupy jazykových modelů. Platforma nechce postihovat editory za jejich vlastní styl, a proto bude při hodnocení úprav hlavním kritériem dodržování zásady ověření a principu neutrálního pohledu. Zohledněna bude také historie úprav konkrétního uživatele.

Rozhodnutí přichází v době, kdy se nástroje umělé inteligence stále častěji využívají při tvorbě obsahu na internetu i ve výuce. Wikipedie tak reaguje na rizika nepřesností, zkreslení faktů a možného porušování autorských práv.

Wikipedie funguje od roku 2001 a vytváří obsah, který je dostupný zdarma a může jej upravovat kdokoli s připojením k internetu. Díky tomu se stala jedním z nejrozsáhlejších a nejpoužívanějších zdrojů informací na světě, dostupným ve stovkách jazykových verzí. Její význam spočívá nejen v dostupnosti údajů, ale také v možnosti sdílet znalosti napříč kulturami a vzdělávacími systémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.