Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.

Nově představená pravidla připouštějí pouze dvě výjimky. Editoři mohou jazykové modely využít k drobným textovým úpravám, například k odstraňování překlepů nebo formátování vlastního textu. Výsledek musí ale vždy zkontrolovat člověk. Druhou výjimkou je použití umělé inteligence k překladu článků z jiných jazykových verzí.

Překlad však musí respektovat pravidla Wikipedie a editor musí ovládat oba jazyky na potřebné úrovni. Za obsah přeloženého textu odpovídá vždy editor, nikoli AI.

Individuální přístup

Správci portálu upozornili, že styl psaní některých autorů připomíná výstupy jazykových modelů. Platforma nechce postihovat editory za jejich vlastní styl, a proto bude při hodnocení úprav hlavním kritériem dodržování zásady ověření a principu neutrálního pohledu. Zohledněna bude také historie úprav konkrétního uživatele.

Rozhodnutí přichází v době, kdy se nástroje umělé inteligence stále častěji využívají při tvorbě obsahu na internetu i ve výuce. Wikipedie tak reaguje na rizika nepřesností, zkreslení faktů a možného porušování autorských práv.

Wikipedie funguje od roku 2001 a vytváří obsah, který je dostupný zdarma a může jej upravovat kdokoli s připojením k internetu. Díky tomu se stala jedním z nejrozsáhlejších a nejpoužívanějších zdrojů informací na světě, dostupným ve stovkách jazykových verzí. Její význam spočívá nejen v dostupnosti údajů, ale také v možnosti sdílet znalosti napříč kulturami a vzdělávacími systémy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 4 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 7 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 9 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 9 hhodinami
Načítání...