Wikipedie

Konec betonové bariéry, Berlínské zdi, byl tehdy – 9. listopadu 1989 ve večerních hodinách – nečekaný. Stačilo nepřesné vyjádření člena politbyra tehdejší NDR (Německé demokratické republiky). A pomohla také atmosféra změn toho roku ve střední Evropě. Vzpomínky pamětníků zaznamenal zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák, o historických i kulturních souvislostech pak debatovali hosté Pořadu Devadesátka ČT24.

Filozof a někdejší politik Jan Sokol, který zemřel ve věku 84 let, patřil k nejvýraznějším českým křesťanským intelektuálům. Podílel se na českém ekumenickém překladu bible, patřil mezi první signatáře Charty 77, v 90. letech také stál u zrodu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Po listopadu 1989 se objevil v politice, zasedal ve Federálním shromáždění, byl ministrem školství v Tošovského vládě i kandidátem na prezidenta.

Ve věku 77 let zemřel někdejší dlouholetý šéf redakce sportu České televize Otakar Černý, který patřil k nejvýraznějším osobnostem české televizní žurnalistiky, a to nejen té sportovní. Po listopadu 1989 moderoval velmi sledované politické diskusní pořady Co týden dal a Debata, nakonec se ale přes krátké působení v novinách a jako mluvčí vrátil do ČT a ke sportu, kde před patnácti lety založil a začal budovat program ČT sport. Proslul neotřelostí svých reportáží i schopností formulovat otázky hostům.

Ministerstvo školství připravilo změnu, jak se bude na školách nově učit informatika. Už nepůjde jen o Word a Excel, které si školy mohou rozložit třeba do jiných předmětů, ale žáci se mají nově naučit pracovat s daty, zvládat algoritmizaci a programování. A změny dozná i počet hodin, které se na tuto oblast zaměří – ty se celkově ztrojnásobí. O co tedy přesně jde, proč vlastně se pravidla mění a jsou na ně vůbec školy připravené?

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Internetový portál Wikipedie prožívá nevídaný rozmach díky koronavirové krizi. Na té české jen od začátku března přibylo devět tisíc článků. Nákaza covidu-19 zasáhla do volného času lidí, doplňování internetové encyklopedie tak baví dobrovolníky po celém světě. Ti do Wikipedie v době pandemie celkově přispěli více než deseti miliony úprav každý měsíc.

Česká verze internetové encyklopedie Wikipedie je celý čtvrtek vypnutá na protest proti chystané celoevropské reformě autorského práva. Ta se sice encyklopedie přímo nedotkne, ale podle jejích editorů výrazně omezí dostupnost zdrojů, ze kterých čerpají.

Česká verze Wikipedie nebude ve čtvrtek 21. března celý den fungovat. Její editoři tím chtějí protestovat proti chystané celoevropské reformě autorského práva. Ta podle nich omezí možnost citovat uvedené zdroje, a bude tak složitější zajistit kvalitu obsahu encyklopedie. Evropský parlament bude o reformě autorského práva hlasovat na přelomu března a dubna.