V Brazílii padlo loni nejméně stromů od roku 2019

Odlesňování v Brazílii, kde se nachází největší část Amazonie, loni kleslo na nejnižší úroveň od roku 2019, vyplývá ze zprávy tamní monitorovací sítě MapBiomas zveřejněné tento týden. Podle agentury AFP je to zásluha politiky prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy.

Největší jihoamerická země přišla za rok 2025 o 985 tisíc hektarů původní vegetace, ve srovnání s rokem 2024 to představuje pokles o 20,6 procenta, oznámila MapBiomas. Toto číslo je nejnižší od roku 2019, kdy tato nezávislá agentura začala vést systematické záznamy. Stále je to ale přitom obrovské číslo – odpovídá přibližně celému Jihočeskému kraji.

Tyto údaje pak neříkají o škodách na brazilských lesích všechno, nezahrnují totiž například údaje o lesích zničených v důsledku požárů. Vloni ale byla Brazílie (oproti roku 2024) masivních ohnivých pohrom ušetřená, takže tento vliv nemohl mít nějak zásadní efekt.

Zásadní roli měl podle agentury AFP prezident Lula, který bude v říjnových volbách usilovat o čtvrté funkční období. Ten udělal z boje proti odlesňování jeden z hlavních bodů programu své vlády. Argumentem je nejen biodiverzita a udržení vody v krajině, ale zachování lesního porostu je nezbytné také pro boj proti oteplování klimatu, protože stromy fungují jako přirozený pohlcovač přebytečného uhlíku – vyrábějí z něj své kmeny, větve i kořeny.

Lula se zavázal, že do roku 2030 zcela vymýtí nelegální odlesňování, které dosáhlo vrcholu za jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Jestli se to podaří splnit, není jasné, ale podle nových dat vědci vloni zaznamenali snížení odlesňování ve všech šesti hlavních ekosystémech Brazílie. „Pozorujeme nárůst represivních opatření a sankcí, které mají přímou souvislost s poklesem odlesňování ve všech brazilských biomech,“ řekl agentuře AFP Marcos Rosa, který je technickým koordinátorem organizace MapBiomas.

Pět pokácených stromů za sekundu

Významný pokles nelegální těžby zaznamenala Amazonie, největší deštný prales světa, kde se odlesňování zpomalilo o 23,5 procenta. I tak se tam stále kácí pět stromů za sekundu. Nejpostiženějším ekosystémem bylo loni opět Cerrado, což je rozsáhlá savana s bohatou biologickou rozmanitostí ležící jižně od Amazonie. Na Cerrado připadala více než polovina celkového odlesňování Brazílie.

Hlavním viníkem odlesňování nejsou korporace, které prahnou po dřevě, podle konsorcia MapBiomas totiž až devětadevadesát procent úbytku vegetace připadá na zemědělství. Právě vlivné zemědělské podniky se snaží zvětšit rozsah půdy, kterou mohou využívat, a to na úkor přirozeného původního pralesa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
včera v 08:00

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.