Archeologové v Egyptě objevili pohřební komory se 40 mumiemi. Patřily střední třídě

Archeologové objevili v egyptské provincii Mínjá jižně od Káhiry starověké pohřební komory, ve kterých se nachází asi 40 mumií různé velikosti i pohlaví. Komory patřily rodině pocházející ze střední třídy, která nejspíš žila v období dynastie Ptolemaiovců či na počátku římské nebo byzantské éry, uvedla agentura Reuters s odvoláním na egyptské představitele.

Mumie příslušníků střední třídy jsou v Egyptě velmi důležitým nálezem. Lépe než mumie vládnoucí vrstvy totiž ukazují, jak vypadal život „obyčejných lidí“, o němž se ví mnohem méně než o faraonech.

Mumie jsou v dobrém stavu a nejméně deset z nich patří dětem. V místnostech vědci objevili i papyrové svitky a keramické předměty. První objev letošního roku slavnostně oznámil egyptský ministr pro památky Chálid Ananí. Ceremonie se zúčastnila i ministryně pro cestovní ruch Ranja Mašátová a velvyslanci či kulturní atašé z 11 zemí, včetně České republiky, s rodinami, informoval egyptský list Al-Ahrám.

Egypt doufá, že objev zemi obohatí

Jak Ananí uvedl, velvyslanci mu prý vždy říkají, jak obdivují mumie v muzeích, nyní je ale čekala odlišná zkušenost – mohli je spatřit přímo v místě nálezu. Některé z mumií se nacházejí uvnitř kamenného či dřevěného sarkofágu, jiné jsou pohřbeny v písku či položeny na podlaze hrobky.

Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího autokratického prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 totiž turistika značně utrpěla, především kvůli násilnostem. Cestovní ruch tvoří významnou část egyptské ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 6 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 18 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...