V Egyptě vykopali část lodi faraona Cheopse. Je stará 4500 let

Egypt hlásí další zajímavý nález: loď starou přes 4000 let. S velkou pravděpodobností patřila jednomu z nejznámějších faraonů historie.

Egyptští a japonští archeologové nalezli v blízkosti pyramid v Gíze lať, která zřejmě tvořila část lodi faraona Chufua (známého též jako Cheops). S odkazem na tým archeologů o tom informovala agentura Reuters. Chufu patřil ke čtvrté dynastii egyptských vládců, panoval před více než 4500 lety a nechal postavit největší z pyramid v Gíze.

Na existenci starověké lodi přišli archeologové již v 80. letech. Dosud se jim podařilo vykopat 700 jejich částí a věří, že brzy práci dokončí. „Oslavujeme, že se nám podařilo vykopat zatím největší lať,“ řekl vedoucí týmu archeologů Mamdúh Taha s tím, že nález je dlouhý 26 metrů.

Loď obohatí muzeum – a naláká nové turisty

  • Chufu, známý rovněž pod řeckou formou svého jména Cheops, byl starověký egyptský panovník. Jeho celé egyptské jméno znělo Chnemchufui. Vládl v období Staré říše, přibližně v letech 2604/2554–2581/2531 př. n. l.

Památkáři a archeologové lať vykopali z hloubky téměř tří metrů a převezli ji do konzervačního centra v Káhiře. Jejich plánem je části lodi restaurovat, aby mohly být vystaveny ve Velkém egyptském muzeu, které má být otevřeno příští rok.

Egypt doufá, že nové archeologické nálezy posílí cestovní ruch. Od svržení někdejšího egyptského prezidenta Husního Mubaraka v roce 2011 byl egyptský turistický průmysl oslaben. Cestovní ruch přitom tvoří významnou část egyptské ekonomiky.

Zatímco v roce 2015 Egypt navštívilo 9,3 milionů turistů, v roce 2010 jich bylo 14,7 milionů. Egyptský ministr cestovního ruchu však začátkem měsíce oznámil, že by se počet návštěvníků Egypta mohl v blízké době přiblížit k počtu turistů před povstáním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 11 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 13 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 15 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 17 hhodinami
Načítání...