Barevné kvádry, starověké nápisy i dětská rakev. V Luxoru ukázali nové objevy

V egyptském Luxoru archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi artefakty jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty a hliněné dětské hračky. S objevy veřejnost seznámil přední egyptský archeolog a egyptolog Záhí Havás, jehož tým v lokalitě pracuje už od roku 2022.

„Jsou to nejkrásnější výjevy v barvách, které jsem kdy viděl,“ citovala agentura Reuters egyptologa Haváse, když zmiňoval asi 1500 nalezených kamenných bloků. Archeologové je objevili, když odkryli neporušené části základové zdi chrámu královny Hatšepsut z 18. dynastie, která zemřela v roce 1458 před naším letopočtem a byla jednou z mála žen, které Egyptu vládly. Některé z reliéfů zobrazují Hatšepsut a jejího nástupce faraona Thutmose III. Dalším z nálezů je vápencová deska nesoucí jméno správce a architekta Senenmuta, který na stavbu chrámu dohlížel.

Objevené hrobky vytesané do skály jsou datovány do období Střední říše a byly v pozdějších obdobích vykradeny. Jednou z nich je hrobka královny Tetišeri, která se nachází na konci klenuté kaple s červenými nástěnnými malbami na vrstvě bílé malty.

Smrt dítěte

Uvnitř pohřebních šachet z období 17. dynastie byly nalezeny dřevěné rakve antropoidního typu, včetně jedné patřící malému dítěti, která zůstala po přibližně 3600 let neporušena. Mezi drobnými nálezy byly dětské hračky, kartonáže a pohřební masky zakrývající mumie, okřídlení skarabové, ale i bronzová mince s podobiznou Alexandra Velikého z období ptolemaiovské dynastie.

V loňském roce Egypt navštívilo 15,7 milionu turistů, letos jich chce země přilákat osmnáct milionů, napsala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 7 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled