Archeologové v Egyptě odkryli chybějící část sochy faraona Ramsese II. Fragment měří skoro čtyři metry

Země faraonů stále ještě nevydala všechna svoje tajemství. Tamní vědci teď představili nedávno nalezenou velkou sochu, která zobrazuje jednoho z nejslavnějších vládců této říše.

Společný tým egyptských a amerických archeologů odkryl v lokalitě poblíž města Mínjá horní část rozměrné sochy faraona Ramsese II. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo egyptské ministerstvo turismu a památek. Spodní část této skulptury byla přitom objevena už před téměř sto lety.

Horní část sochy z vápence měří 3,8 metru a zobrazuje sedícího faraona s dvojitou korunou, faraonskou čelenkou a symbolem královské kobry na hlavě.

Podle egyptských úřadů zkoumání odborníků potvrdilo, že nově odkrytá socha je chybějícím kusem ke dříve nalezené spodní části. Tu objevil v roce 1930 německý archeolog Gunter Roeder. Dohromady socha měří sedm metrů. Archeologové podle Reuters novou část sochy očistili a chystají se vymodelovat, jak by oba díly mohly být sesazeny dohromady.

Největší vládce

Ramses II., celým jménem Userma'atre' setepenre, je označován za jednoho z nejmocnějších egyptských panovníků. Nastoupil na trůn v roce 1279 před Kristem ve věku 25 let po svém otci Setim I. a Egyptu vládl zhruba 66 let, což je nejdelší doba panování v egyptské historii.

Dokázal reformovat armádu i správu své země tak, že je rozdělil na menší správní oblasti, aby se dala moc efektivně vykonávat a jednotlivá centra nebyla závislá na pomalých rozhodnutích z centra. Těchto oblastí bylo 22 a nazývaly se nomy.

Díky reformě armády, kterou více zaměřil na využívání koňské síly v podobě bitevních dvoukolek, se mu podařilo vojensky vystupovat v Asii. Jeho největším úspěchem v tomto směru byla porážka Chetitů v bitvě u Kádeše, kterou ale nevyužil ke zničení protivníka – naopak s prosperující říší navázal obchodní a politické vztahy, z nichž prosperovaly oba národy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 3 hhodinami

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
před 11 hhodinami

Hořelo v areálu německého urychlovače. Vědcům obvykle slouží pro „malé Velké třesky“

Ve výzkumném centru v Darmstadtu ve středním Německu vypukl ve čtvrtek rozsáhlý požár. Zachvátil středisko pro výzkum těžkých iontů. Příčinou byl zkrat, uvedla s odvoláním na centrum agentura DPA. Podle hasičů požár napáchal značné materiální škody.
před 13 hhodinami

Koptové získali imunitu vůči malárii evolučním skokem, ukázal výzkum

Vědci popsali, jak rychle dokázali získat severoafričtí Koptové genetickou imunitu vůči malárii. Z hlediska evoluce to bylo podle nové studie prakticky skokové.
před 15 hhodinami
Načítání...