Řecko chce zpátky sochy, které si v 19. století odvezli Britové

Nahrávám video

Řecko se znovu snaží získat zpátky starověká umělecká díla, která byla součástí Parthenonu. Vzácné sochy a reliéfy vystavuje Britské muzeum. Z Atén do Londýna je odvezl lord Elgin na začátku 19. století. Britové díla vrátit dlouhodobě odmítají.

Chrám Parthenon v aténské Akropoli je jednou z nejznámějších historických a uměleckých ikon Řecka. Jenže část jeho lesku – sochařská výzdoba – září v Britském muzeu na druhém konci Evropy.

„Británie se distancuje od své evropské rodiny. Uběhlo 200 let od řecké revoluce. Myslím, že nastaly správné okolnosti, za kterých by se měla (výzdoba) vrátit,“ uvedla řecká ministryně kultury Lina Mendoniová.

Sochy odvezl britský lord Elgin bez vědomí úřadů v 19. století, kdy Řecko bylo pod vládou Osmanské říše. Atény se o navrácení uměleckých děl snaží už desítky let. „Kurátoři Britského muzea se cítí zavázáni zachovat sbírky v jejich celistvosti, aby předměty, které jsou jejich součástí, v nich i zůstaly,“ uvedl ředitel Britského muzea Hartwig Fischer.

Příkladem šla Itálie

Změnu by mohlo přinést rozhodnutí Anglické rady pro umění. Instituce spadající pod vládu žádá muzea, aby navrátila významné umělecké a náboženské předměty do zemí jejich původu. Podobně už před patnácti lety Itálie vrátila Etiopii obelisk z Aksúmu, ukradený za druhé světové války. 

„Nejde tu jen o navrácení předmětu vysoké symbolické hodnoty, ale o historický obrat ve vztazích mezi Itálií a Etiopií,“ uvedl tehdy náměstek italského ministra zahraničí Alfred Mantica.

Ke stejnému kroku v souvislosti s africkými sbírkami před třemi lety vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie by mohla vracet až desítky tisíc uměleckých děl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Maďarský parlament zrušil právní ustanovení namířená proti LGBT+

Maďarští poslanci v úterý odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.
12:32Aktualizovánopřed 1 mminutou

Začarovaný kruh nedostatku zkušeností vyřazuje mladé Estonce z trhu práce

Nedávná studie naznačuje, že zaměstnavatelé by mohli pomoci řešit tento problém nabídkou placených stáží, zatímco školy a rodiny by mohly začít mladé lidi vést při výběru povolání již v nižším věku.
před 10 mminutami

Bulharsko hlásí další útok na lodě v Černém moři, jedna se potopila

Bulharsko v úterý ráno oznámilo nový dronový útok na dvě lodě v Černém moři u svého pobřeží. Jedna ze zasažených lodí se potopila a podle bulharského tisku se jedenáct lidí pohřešuje. Premiér Rumen Radev požádal o asistenci Evropskou unii a Severoatlantickou alianci. Nechal také povolat ruskou velvyslankyni Eleonoru Mitrofanovovou. Podobný útok Bulharsko zaznamenalo ve své námořní ekonomické zóně i minulý týden.
07:51Aktualizovánopřed 35 mminutami

Lotyšsko čelí četným pokusům o nelegální překročení hranice

Počet pokusů o nelegální překročení hranice mezi Lotyšskem a Běloruskem letos překonal celkový počet za celý loňský rok – pohraničníci zmařili více než dvanáct tisíc pokusů. Podle pohraniční stráže by mohl padnout i rekord z roku 2023, informovala redakce LSM v Latgale.
před 1 hhodinou

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reportéři ČT přibližují, jak v Německu sílí proruské strany

Ruský tlak na Evropu sílí a na vlastní kůži to pociťuje i Německo, největší dodavatel vojenské pomoci Ukrajině. Rusko Evropě vyhrožuje a najímá agenty, kteří útočí na konkrétní cíle. Zároveň se podle tajných služeb snaží ovlivňovat volby v evropských zemích. V Německu nedávno proběhly dvoje zemské volby, v nichž zvítězila krajně pravicová AfD, která se netají svým odporem k pomoci Ukrajině a odmítáním protiruských sankcí. Co to znamená pro bezpečnost Německa a Evropy? Pro Reportéry ČT natáčela Helena Truchlá.
před 1 hhodinou

Rusové na Ukrajině opět zabíjeli, v Charkově je více mrtvých

Po ruských útocích zahynuli v Charkově čtyři lidé, informoval v úterý šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Ruské drony útočily i v jiných částech Ukrajiny. Podle šéfa regionální správy Mykolajivské oblasti Heorhije Rešetilova bezpilotní stroje poškodily třeba nákladní terminál v přístavním městě Mykolajiv. Naopak Ukrajina v noci na úterý měla cílit na ruský Stavropolský kraj, kde trosky sestřeleného dronu poškodily průmyslovou zónu v Něvinnomyssku, tvrdí tamní gubernátor Vladimir Vladimirov.
před 1 hhodinou

Ve Francii opět demonstrují studenti, v Paříži by mohl být i neplánovaný protest

Francouzští středoškoláci a vysokoškoláci ráno obnovili blokády před dalším celostátním dnem demonstrací. Vláda, která nabídla některé ústupky, nicméně tvrdí, že zájem o protesty slábne, napsala agentura AFP. V sobotu se v zemi budou konat protesty proti zdražování, k nimž by se mohli připojit i studenti se svými požadavky. Studentské protesty kritizující podfinancování školství, nedostatek učitelů, špatný stav škol a přetížené rozvrhy vypukly v polovině září.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.