Pravěcí lidé dokázali optickou iluzí rozpohybovat rytiny zvířat

Naši předkové z doby kamenné si večerní čas u ohně nekrátili jen vyprávěním příběhů. Na scény z běžného života se mohli podívat ve stejném stylu, v jakém my dnes sledujeme televizi, uvádí studie britských vědců. Obrázky vyryté na kamenné desky pravěcí lidé položili k ohništi, kde na nich mihotavé světlo utvářelo iluzi pohybu, jakousi ranou formu animace.

Výzkumníci z univerzit v severoanglických městech York a Durham prozkoumali padesát kamenných destiček ze sbírek Britského muzea, na které před zhruba patnácti tisíci lety dávní lovci a sběrači vyryli obrázky. Vápencové destičky objevili archeologové ve skalní dutině na jihu Francie v průběhu 19. a na začátku 20. století. Jsou na nich vyobrazena různá zvířata, zejména koně, jeleni či zubři, ale i vlci či kozorožci.

Britští vědci na okrajích některých kamenů s rytinami identifikovali vzorce poškození plameny, tedy důkaz, že destičky pravěcí lidé pokládali blízko ohně. Aby zjistili proč, provedli vědci řadu experimentů ve vlastnoručně postaveném prehistorickém táboře i ve virtuální realitě. Zrekonstruovali i vlastní kamenné destičky v původní podobě s jasnými bílými liniemi a rozložili je okolo ohniště.

Nahrávám video

„Experiment jsme provedli i v noci, kdy se efekt u mihotavého světla ohně projevil naplno. Když nám ty vyryté tvary ožily před očima, byl to poměrně vzrušující zážitek,“ řekla spoluautorka studie Izzy Wisherová z univerzity v Durhamu.

„Vzrušující také bylo, když jsme později pozorovali, že vzorce opálení ohněm vzniklé při této aktivitě se nejvíc podobají těm na našich exemplářích,“ dodala. Kamenné destičky podle ní mohly plnit i praktickou funkci, označovaly okraj ohniště.

Trik funguje na pochopení mozku

Lidský mozek je obzvlášť přizpůsoben k tomu, aby si měnící světlo a stín interpretoval jako pohyb a formy, které jsou mu vizuálně známé, v těchto proměnlivých světelných podmínkách identifikoval, uvádí studie. Díky plamenům a umístění řady destiček by vyrytá zvířata „ožila“, jako by byla animovaná, dodala Wisherová.

„Jednalo se o společnosti, které zvířaty v podstatě žily. Celý svůj život trávily jejich stopováním, lovem, přemýšlením o nich, jejich kůže zpracovávaly na oděvy. Nemyslím si proto, že je přehnané domnívat se, že si o zvířatech i vyprávěly“, uzavírá vědkyně.

Studii vědci zveřejnili v odborném časopise PLOS ONE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 13 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 15 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 16 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 18 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.