Pravěcí lidé dokázali optickou iluzí rozpohybovat rytiny zvířat

Naši předkové z doby kamenné si večerní čas u ohně nekrátili jen vyprávěním příběhů. Na scény z běžného života se mohli podívat ve stejném stylu, v jakém my dnes sledujeme televizi, uvádí studie britských vědců. Obrázky vyryté na kamenné desky pravěcí lidé položili k ohništi, kde na nich mihotavé světlo utvářelo iluzi pohybu, jakousi ranou formu animace.

Výzkumníci z univerzit v severoanglických městech York a Durham prozkoumali padesát kamenných destiček ze sbírek Britského muzea, na které před zhruba patnácti tisíci lety dávní lovci a sběrači vyryli obrázky. Vápencové destičky objevili archeologové ve skalní dutině na jihu Francie v průběhu 19. a na začátku 20. století. Jsou na nich vyobrazena různá zvířata, zejména koně, jeleni či zubři, ale i vlci či kozorožci.

Britští vědci na okrajích některých kamenů s rytinami identifikovali vzorce poškození plameny, tedy důkaz, že destičky pravěcí lidé pokládali blízko ohně. Aby zjistili proč, provedli vědci řadu experimentů ve vlastnoručně postaveném prehistorickém táboře i ve virtuální realitě. Zrekonstruovali i vlastní kamenné destičky v původní podobě s jasnými bílými liniemi a rozložili je okolo ohniště.

1 minuta
Experiment s jeskynními rytinami a ohněm
Zdroj: PLOS ONE

„Experiment jsme provedli i v noci, kdy se efekt u mihotavého světla ohně projevil naplno. Když nám ty vyryté tvary ožily před očima, byl to poměrně vzrušující zážitek,“ řekla spoluautorka studie Izzy Wisherová z univerzity v Durhamu.

„Vzrušující také bylo, když jsme později pozorovali, že vzorce opálení ohněm vzniklé při této aktivitě se nejvíc podobají těm na našich exemplářích,“ dodala. Kamenné destičky podle ní mohly plnit i praktickou funkci, označovaly okraj ohniště.

Trik funguje na pochopení mozku

Lidský mozek je obzvlášť přizpůsoben k tomu, aby si měnící světlo a stín interpretoval jako pohyb a formy, které jsou mu vizuálně známé, v těchto proměnlivých světelných podmínkách identifikoval, uvádí studie. Díky plamenům a umístění řady destiček by vyrytá zvířata „ožila“, jako by byla animovaná, dodala Wisherová.

„Jednalo se o společnosti, které zvířaty v podstatě žily. Celý svůj život trávily jejich stopováním, lovem, přemýšlením o nich, jejich kůže zpracovávaly na oděvy. Nemyslím si proto, že je přehnané domnívat se, že si o zvířatech i vyprávěly“, uzavírá vědkyně.

Studii vědci zveřejnili v odborném časopise PLOS ONE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 16 mminutami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 1 hhodinou

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 2 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 4 hhodinami
Načítání...