Do Pompejí se vrátila erotická mozaika, kterou ukradl důstojník wehrmachtu

Do Pompejí se po osmi desítkách let vrátila mozaika s erotickým motivem z dob starověkého Říma. Během druhé světové války ji ukradl německý nacistický důstojník.

Umělecké dílo umístěné na travertinové desce se datuje do období mezi posledním stoletím před naším letopočtem a prvním stoletím našeho letopočtu. Vyobrazuje intimní scénu, zachycující polonahého muže v posteli, před nímž stojí spoře oděná žena.

„Vidíme tady nové téma, rutinu domácí lásky,“ popsal výjev ředitel archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel. Podotkl, že v období od zhruba čtvrtého do prvního století před naším letopočtem se oslavovala hlavně vášeň mytologických a hrdinských postav. Oproti tomu výraz mužské postavy na mozaice „působí téměř znuděně“, poznamenal ředitel.

Vrácená mozaika z Pompejí
Zdroj: Reuters/Pompeii Archaeological Park/Ministry of Culture/Handout

Kapitán wehrmachtu, který mozaiku před osmdesáti lety odnesl, byl během druhé světové války přidělen k vojenskému logistickému útvaru v Itálii. Následně mozaiku daroval civilistovi, který si ji nechal až do své smrti.

Když si jeho dědicové uvědomili původ díla, kontaktovali italské úřady, aby zařídili jeho vrácení. Mozaika se pak z Německa do Itálie vrátila diplomatickou cestou. Původ díla se podařilo vystupovat i přes nedostatek údajů o kontextu jejího původního umístění.

Vrácení děl napomáhá svědomí i kletba

Ředitel archeologického parku v Pompejích uvítal navrácení mozaiky jako „hojení otevřené rány“. Signalizuje podle něj důležitou změnu v mentalitě lidí, jelikož „pocit vlastnictví (ukradeného umění) se stává těžkým břemenem“.

„Vidíme to často v mnoha dopisech, které dostáváme od lidí, kteří ukradli třeba jen kámen, aby si domů přivezli kousek Pompejí,“ dodal. A nemusí jít jen o otázku svědomí.

Vrácená mozaika z Pompejí
Zdroj: Reuters/Pompeii Archaeological Park/Ministry of Culture/Handout

Zuchtriegel totiž také připomněl „kletbu“, která podle pověry stihne každého, kdo v Pompejích ukradne nějaký artefakt. Legenda praví, že na takového jedince čeká neštěstí. V průběhu let ji přiživilo několik turistů, kteří vraceli ukradené předměty s tvrzením, že jim přinesly smůlu nebo způsobily tragédie, napsala agentura AP.

Mozaika bude nyní vystavena společně se stovkami dalších předmětů a archeologických nálezů v Pompejích, které v roce 79 našeho letopočtu zničila erupce sopky Vesuv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026
Načítání...