Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.
Lázně, stejně jako další objevy v Pompejích, byly dva tisíce let pohřbeny pod několika metry sopečného kamení a popela po výbuchu sopky Vesuv. Komplex se nachází v srdci velkolepé rezidence, která byla odkryta v posledních dvou letech při rozsáhlých vykopávkách.
„Je to, jako by lidé odešli teprve před chvílí,“ řekl BBC šéf Archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel.
Třetina starověkého města je stále skrytá pod nánosy usazenin, ale nové rozsáhlé vykopávky přinášejí nové poznatky o životě v Římské říši. Nyní byl odkryt celý blok Pompejí s prádelnou a pekárnou a rozlehlou soukromou rezidencí. Archeologové se domnívají, že vše patřilo jednomu bohatému muži, pravděpodobně vlivnému pompejskému politikovi jménem Aulus Rustius Verus. Objev lázní podle Zuchtriegela jen potvrzuje jeho výsadní postavení.
„Je tu jen pár domů, které mají soukromý lázeňský komplex, takže to skutečně bylo něco pro ty nejbohatší z bohatých,“ řekl BBC. „A je to skutečně obrovské, je to pravděpodobně největší lázeňský komplex v soukromém domě tady v Pompejích,“ dodal.
Nadčasové pojetí ventilů
Jen lázeňská šatna má sytě červené zdi a mozaikou vykládanou podlahu s geometrickými vzory, na kterou byl použit mramor z celé Římské říše. V další místnosti, jejíž duté stěny a vyvýšenou podlahu ohříval cirkulující teplý vzduch, se pak „šťastlivci“ prohřívali v horké vodě. Ve třetí místnosti se mazali olejem a ve čtvrté chladili ve více než metr hlubokém bazénu, do kterého se vejde až třicet lidí. Právě místnost s bazénem s červenými sloupy a freskami atletů je podle archeologů ze všech čtyř nejokázalejší.
Za „horkou“ místností se nacházela ještě služební místnost s kotelnou. Potrubí tam přivádělo vodu z ulice – část se odváděla do bazénu a zbytek se ohříval v olověném kotli určeném pro horkou místnost. Ventily, které regulovaly průtok, vypadají podle archeologů tak moderně, jako by se jimi dalo otáčet i v současnosti. S pecí umístěnou pod místností muselo být podle nich ve služební místnosti otrokům, kteří celý systém udržovali v chodu, nesnesitelné horko.
Vykopávky jsou ve své závěreční fázi. Zatím je smí vidět jen omezený počet návštěvníků, později budou plně přístupné.
Loni archeologové našli v této rezidenci impozantní banketní sál s černými stěnami a mytologickými motivy z trojské války. Objevili také menší, intimnější místnost vymalovanou bleděmodrou barvou, kam se obyvatelé domu chodili modlit k bohům. V domě objevili i kostry dvou obětí katastrofy.
Římské město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu zabil tisíce lidí, město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologické vykopávky a výzkumy začaly ve městě v polovině 18. století.
