Římská říše

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.

Z antického Řecka pocházejí nejstarší záznamy o demokracii, západní filozofii – a jak se nyní ukázalo, také o znečištění olovem. Vyplývá to z nové studie vědců z univerzity v německém Heidelbergu.

Archeologové v Pompejích objevili přepychové soukromé lázně, možná největší, jaké tam kdy našli. Lázně tvoří čtyři bohatě zdobené místnosti, jednu služební místnost a velký bazén. Podle archeologů jde o objev století, napsal server BBC.

Drogy pomáhaly válečníkům v boji – setřást ze sebe strach, necítit bolest, zabíjet jiné lidi. Polští archeologové teď oznámili, že objevili první náznaky toho, že je takto využívali i germánští bojovníci, kteří se postavili římským legiím.

V italském Římě se po deseti letech restaurování otevírá část historického komplexu Domus Aurea, který nechal v roce 64 našeho letopočtu vybudovat císař Nero. Z paláce se dochovaly jen podzemní prostory, ale i ty jsou jedinečnou připomínkou éry římské říše. Nero nechal palác vybudovat po velkém požáru, který mohl založit sám imperátor proslulý svou krutostí a který věčné město téměř celé zničil. Podle odhadů pokrývalo Neronovo dílo nejméně 40 hektarů, pětinásobek dnešní rozlohy Pražského hradu. Palác po císařově smrti zchátral a téměř beze stopy zmizel. Jeho podzemí znovu objevili v 15. století.

Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.

V Itálii slavnostně odhalili třináctimetrovou repliku sochy římského císaře Konstantina ze 4. století. Úlomky mramorové sochy sedícího císaře se našly v 15. století poblíž Kolosea. Tým odborníků nyní jednotlivé fragmenty naskenoval a na jejich základě vytvořil trojrozměrnou podobu císaře, která bude nejméně do roku 2025 stát před Kapitolským muzeem v Římě.

Slovenští archeologové objevili na dně Dunaje nedaleko Komárna opracované kameny a dřevěné kůly. Domnívají se, že se jedná o zbytky římského mostu z počátku našeho letopočtu. Na Facebooku o tom informovala Trnavská univerzita.

Nedaleko Pasohlávek na Mikulovsku vznikne nové archeologické centrum, které bude připomínat Římany sídlící pod Pálavou. Projekt s názvem Mušov: Brána do Římské říše zhruba za patnáct milionů korun by měl být hotový příští rok. Nabídne výstavní i výukové prostory.