Domek v Pompejích ukrýval erotické fresky

Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění.

Dům je ve srovnání s jinými stavbami v Pompejích poměrně malý a nemá atrium ani studnu na dešťovou vodu. Přesto je velmi bohatě zdobený freskami vysoké kvality, srovnatelnými s výzdobou v bohatších okolních domech. Atrium bylo nedílnou součástí římských domů od 6. století před naším letopočtem a jeho absence v tomto domě svědčí o změnách ve společnosti, které bude díky nálezu možné lépe zkoumat, uvedli archeologové.

Mezi pestrobarevné nástěnné malby patří například obraz sexuálního setkání satyra a nymfy na posteli nebo obraz spoře oděné Faidry a jejího nevlastního syna Hippolyta, kterého podle řecké legendy obvinila ze znásilnění, když odmítl její návrhy. Na další fresce jsou zobrazeni bohové, o nichž se předpokládá, že jsou to Venuše a Adonis.

Zaniklá metropole

Erotické či sexuální motivy nejsou mezi dekoracemi v Pompejích nijak ojedinělé, tehdejší obyvatelé je nepovažovali za skandální ani urážlivé. Jedna z nejpozoruhodnějších objevených fresek představuje obrovský falus. Archeologové objevili také několik fresek zobrazujících homoerotické scény. Loni muzeum v Pompejích dokonce uspořádalo výstavu věnovanou výhradně umění spojenému se smyslností a erotikou.

Římské město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu zabil tisíce lidí, město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá.

Archeologové ve starověkých Pompejích, znovuobjevených v 16. století, v posledních letech provedli řadu dalších vykopávek a jiných činností, jejichž cílem je zastavit desetiletí chátrání. Pompeje, které jsou na seznamu UNESCO, patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a k hlavním turistickým atrakcím v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 6 mminutami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 33 mminutami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 3 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 19 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 21 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 23 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
včera v 11:20

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
včera v 11:10
Načítání...