Domek v Pompejích ukrýval erotické fresky

Archeologové při průzkumu zasypaných starověkých Pompejí odkryli malý dům, jehož stěny zdobí erotické fresky. Nález je podle nich důkazem proměn architektonického stylu v průběhu 1. století našeho letopočtu a také zájmu Pompejanů o erotické umění.

Dům je ve srovnání s jinými stavbami v Pompejích poměrně malý a nemá atrium ani studnu na dešťovou vodu. Přesto je velmi bohatě zdobený freskami vysoké kvality, srovnatelnými s výzdobou v bohatších okolních domech. Atrium bylo nedílnou součástí římských domů od 6. století před naším letopočtem a jeho absence v tomto domě svědčí o změnách ve společnosti, které bude díky nálezu možné lépe zkoumat, uvedli archeologové.

Mezi pestrobarevné nástěnné malby patří například obraz sexuálního setkání satyra a nymfy na posteli nebo obraz spoře oděné Faidry a jejího nevlastního syna Hippolyta, kterého podle řecké legendy obvinila ze znásilnění, když odmítl její návrhy. Na další fresce jsou zobrazeni bohové, o nichž se předpokládá, že jsou to Venuše a Adonis.

Zaniklá metropole

Erotické či sexuální motivy nejsou mezi dekoracemi v Pompejích nijak ojedinělé, tehdejší obyvatelé je nepovažovali za skandální ani urážlivé. Jedna z nejpozoruhodnějších objevených fresek představuje obrovský falus. Archeologové objevili také několik fresek zobrazujících homoerotické scény. Loni muzeum v Pompejích dokonce uspořádalo výstavu věnovanou výhradně umění spojenému se smyslností a erotikou.

Římské město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu zabil tisíce lidí, město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá.

Archeologové ve starověkých Pompejích, znovuobjevených v 16. století, v posledních letech provedli řadu dalších vykopávek a jiných činností, jejichž cílem je zastavit desetiletí chátrání. Pompeje, které jsou na seznamu UNESCO, patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a k hlavním turistickým atrakcím v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 9 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 13 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
včera v 17:00‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
včera v 14:05‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
včera v 10:52‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.