Pompeje střeží káně a sokol. Chrání je před agresivním holubím trusem

Správcům italského archeologického parku v Pompejích nově pomáhají sokol Aria a káně Gianna. Dravci vyhánějí z blízkosti vykopávek holuby. Kyselý holubí trus totiž zásadně poškozuje historické poklady, píše agentura APA.

Na slavném nalezišti u Neapole se rozhodli proti nechtěné přítomnosti holubů bojovat ekologickým způsobem. Nad Pompejemi tak létají dva speciálně vycvičení dravci a už jen jejich přítomnost stačí k odstrašení holubů od pobytu v oblasti, nebo dokonce hnízdění.

„Myšlenka projektu je stejně jednoduchá jako účinná: využít instinkt holubů pro přežití. Draví ptáci svým elegantním a silným letem simulují skutečný lov a vyvolávají v holubech instinktivní a přirozený strach. Přítomnost těchto dravců, a to i na krátkou dobu, stačí k tomu, aby odradila kolonie ptáků od hnízdění a zastavování v archeologických oblastech,“ popisuje italská tisková agentura ANSA.

„Let dravců, kteří se stali okřídlenými strážci vykopávek, je fascinující podívanou. Obratnými piruetami a odvážnými klouzavými pohyby ovládají Gianna a Aria nebe nad Pompejemi a nahánějí holubům strach. Jejich tmavé siluety, které se rýsují proti obloze, jsou jasným varovným znamením pro okřídlené vetřelce. Každé jejich vystoupení je skutečným baletem mezi nebem a zemí, vzdušným tancem zaměřeným na ochranu neocenitelného dědictví,“ doplňuje ANSA.

Výsledek je podle správy archeoparku více než uspokojivý, výskyt holubů se výrazně snížil. Díky dravcům také není potřeba používat chemické nástrahy proti holubům ani zvukové odpuzovače, které kromě holubů rušily i jiná zvířata či návštěvníky.

Tento sokolnický projekt v Pompejích probíhá už dva roky. Bioložka Paola Barileová a její asistent Pasquale Giorgio, kteří jsou zodpovědní za technické řízení projektu, zdůrazňují význam integrovaného přístupu k ochraně kulturního dědictví: „Sokolnictví je cenným nástrojem pro ochranu pompejských vykopávek, ale je to pouze jedna z mnoha činností, které provádíme. Naší prioritou je zajistit zachování této výjimečné archeologické lokality pro budoucí generace“.

Starověké město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologové začali Pompeje systematicky odkrývat a zkoumat už v 18. století. Památka UNESCO patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a hlavním turistickým atrakcím v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 1 hhodinou

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 1 hhodinou

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 3 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 5 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026
Načítání...