Pompeje střeží káně a sokol. Chrání je před agresivním holubím trusem

Správcům italského archeologického parku v Pompejích nově pomáhají sokol Aria a káně Gianna. Dravci vyhánějí z blízkosti vykopávek holuby. Kyselý holubí trus totiž zásadně poškozuje historické poklady, píše agentura APA.

Na slavném nalezišti u Neapole se rozhodli proti nechtěné přítomnosti holubů bojovat ekologickým způsobem. Nad Pompejemi tak létají dva speciálně vycvičení dravci a už jen jejich přítomnost stačí k odstrašení holubů od pobytu v oblasti, nebo dokonce hnízdění.

„Myšlenka projektu je stejně jednoduchá jako účinná: využít instinkt holubů pro přežití. Draví ptáci svým elegantním a silným letem simulují skutečný lov a vyvolávají v holubech instinktivní a přirozený strach. Přítomnost těchto dravců, a to i na krátkou dobu, stačí k tomu, aby odradila kolonie ptáků od hnízdění a zastavování v archeologických oblastech,“ popisuje italská tisková agentura ANSA.

„Let dravců, kteří se stali okřídlenými strážci vykopávek, je fascinující podívanou. Obratnými piruetami a odvážnými klouzavými pohyby ovládají Gianna a Aria nebe nad Pompejemi a nahánějí holubům strach. Jejich tmavé siluety, které se rýsují proti obloze, jsou jasným varovným znamením pro okřídlené vetřelce. Každé jejich vystoupení je skutečným baletem mezi nebem a zemí, vzdušným tancem zaměřeným na ochranu neocenitelného dědictví,“ doplňuje ANSA.

Výsledek je podle správy archeoparku více než uspokojivý, výskyt holubů se výrazně snížil. Díky dravcům také není potřeba používat chemické nástrahy proti holubům ani zvukové odpuzovače, které kromě holubů rušily i jiná zvířata či návštěvníky.

Tento sokolnický projekt v Pompejích probíhá už dva roky. Bioložka Paola Barileová a její asistent Pasquale Giorgio, kteří jsou zodpovědní za technické řízení projektu, zdůrazňují význam integrovaného přístupu k ochraně kulturního dědictví: „Sokolnictví je cenným nástrojem pro ochranu pompejských vykopávek, ale je to pouze jedna z mnoha činností, které provádíme. Naší prioritou je zajistit zachování této výjimečné archeologické lokality pro budoucí generace“.

Starověké město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologové začali Pompeje systematicky odkrývat a zkoumat už v 18. století. Památka UNESCO patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a hlavním turistickým atrakcím v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...