Pompeje střeží káně a sokol. Chrání je před agresivním holubím trusem

Správcům italského archeologického parku v Pompejích nově pomáhají sokol Aria a káně Gianna. Dravci vyhánějí z blízkosti vykopávek holuby. Kyselý holubí trus totiž zásadně poškozuje historické poklady, píše agentura APA.

Na slavném nalezišti u Neapole se rozhodli proti nechtěné přítomnosti holubů bojovat ekologickým způsobem. Nad Pompejemi tak létají dva speciálně vycvičení dravci a už jen jejich přítomnost stačí k odstrašení holubů od pobytu v oblasti, nebo dokonce hnízdění.

„Myšlenka projektu je stejně jednoduchá jako účinná: využít instinkt holubů pro přežití. Draví ptáci svým elegantním a silným letem simulují skutečný lov a vyvolávají v holubech instinktivní a přirozený strach. Přítomnost těchto dravců, a to i na krátkou dobu, stačí k tomu, aby odradila kolonie ptáků od hnízdění a zastavování v archeologických oblastech,“ popisuje italská tisková agentura ANSA.

„Let dravců, kteří se stali okřídlenými strážci vykopávek, je fascinující podívanou. Obratnými piruetami a odvážnými klouzavými pohyby ovládají Gianna a Aria nebe nad Pompejemi a nahánějí holubům strach. Jejich tmavé siluety, které se rýsují proti obloze, jsou jasným varovným znamením pro okřídlené vetřelce. Každé jejich vystoupení je skutečným baletem mezi nebem a zemí, vzdušným tancem zaměřeným na ochranu neocenitelného dědictví,“ doplňuje ANSA.

Výsledek je podle správy archeoparku více než uspokojivý, výskyt holubů se výrazně snížil. Díky dravcům také není potřeba používat chemické nástrahy proti holubům ani zvukové odpuzovače, které kromě holubů rušily i jiná zvířata či návštěvníky.

Tento sokolnický projekt v Pompejích probíhá už dva roky. Bioložka Paola Barileová a její asistent Pasquale Giorgio, kteří jsou zodpovědní za technické řízení projektu, zdůrazňují význam integrovaného přístupu k ochraně kulturního dědictví: „Sokolnictví je cenným nástrojem pro ochranu pompejských vykopávek, ale je to pouze jedna z mnoha činností, které provádíme. Naší prioritou je zajistit zachování této výjimečné archeologické lokality pro budoucí generace“.

Starověké město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologové začali Pompeje systematicky odkrývat a zkoumat už v 18. století. Památka UNESCO patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a hlavním turistickým atrakcím v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...