Pompeje střeží káně a sokol. Chrání je před agresivním holubím trusem

Správcům italského archeologického parku v Pompejích nově pomáhají sokol Aria a káně Gianna. Dravci vyhánějí z blízkosti vykopávek holuby. Kyselý holubí trus totiž zásadně poškozuje historické poklady, píše agentura APA.

Na slavném nalezišti u Neapole se rozhodli proti nechtěné přítomnosti holubů bojovat ekologickým způsobem. Nad Pompejemi tak létají dva speciálně vycvičení dravci a už jen jejich přítomnost stačí k odstrašení holubů od pobytu v oblasti, nebo dokonce hnízdění.

„Myšlenka projektu je stejně jednoduchá jako účinná: využít instinkt holubů pro přežití. Draví ptáci svým elegantním a silným letem simulují skutečný lov a vyvolávají v holubech instinktivní a přirozený strach. Přítomnost těchto dravců, a to i na krátkou dobu, stačí k tomu, aby odradila kolonie ptáků od hnízdění a zastavování v archeologických oblastech,“ popisuje italská tisková agentura ANSA.

„Let dravců, kteří se stali okřídlenými strážci vykopávek, je fascinující podívanou. Obratnými piruetami a odvážnými klouzavými pohyby ovládají Gianna a Aria nebe nad Pompejemi a nahánějí holubům strach. Jejich tmavé siluety, které se rýsují proti obloze, jsou jasným varovným znamením pro okřídlené vetřelce. Každé jejich vystoupení je skutečným baletem mezi nebem a zemí, vzdušným tancem zaměřeným na ochranu neocenitelného dědictví,“ doplňuje ANSA.

Výsledek je podle správy archeoparku více než uspokojivý, výskyt holubů se výrazně snížil. Díky dravcům také není potřeba používat chemické nástrahy proti holubům ani zvukové odpuzovače, které kromě holubů rušily i jiná zvířata či návštěvníky.

Tento sokolnický projekt v Pompejích probíhá už dva roky. Bioložka Paola Barileová a její asistent Pasquale Giorgio, kteří jsou zodpovědní za technické řízení projektu, zdůrazňují význam integrovaného přístupu k ochraně kulturního dědictví: „Sokolnictví je cenným nástrojem pro ochranu pompejských vykopávek, ale je to pouze jedna z mnoha činností, které provádíme. Naší prioritou je zajistit zachování této výjimečné archeologické lokality pro budoucí generace“.

Starověké město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologové začali Pompeje systematicky odkrývat a zkoumat už v 18. století. Památka UNESCO patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a hlavním turistickým atrakcím v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 2 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...