Pompeje střeží káně a sokol. Chrání je před agresivním holubím trusem

Správcům italského archeologického parku v Pompejích nově pomáhají sokol Aria a káně Gianna. Dravci vyhánějí z blízkosti vykopávek holuby. Kyselý holubí trus totiž zásadně poškozuje historické poklady, píše agentura APA.

Na slavném nalezišti u Neapole se rozhodli proti nechtěné přítomnosti holubů bojovat ekologickým způsobem. Nad Pompejemi tak létají dva speciálně vycvičení dravci a už jen jejich přítomnost stačí k odstrašení holubů od pobytu v oblasti, nebo dokonce hnízdění.

„Myšlenka projektu je stejně jednoduchá jako účinná: využít instinkt holubů pro přežití. Draví ptáci svým elegantním a silným letem simulují skutečný lov a vyvolávají v holubech instinktivní a přirozený strach. Přítomnost těchto dravců, a to i na krátkou dobu, stačí k tomu, aby odradila kolonie ptáků od hnízdění a zastavování v archeologických oblastech,“ popisuje italská tisková agentura ANSA.

„Let dravců, kteří se stali okřídlenými strážci vykopávek, je fascinující podívanou. Obratnými piruetami a odvážnými klouzavými pohyby ovládají Gianna a Aria nebe nad Pompejemi a nahánějí holubům strach. Jejich tmavé siluety, které se rýsují proti obloze, jsou jasným varovným znamením pro okřídlené vetřelce. Každé jejich vystoupení je skutečným baletem mezi nebem a zemí, vzdušným tancem zaměřeným na ochranu neocenitelného dědictví,“ doplňuje ANSA.

Výsledek je podle správy archeoparku více než uspokojivý, výskyt holubů se výrazně snížil. Díky dravcům také není potřeba používat chemické nástrahy proti holubům ani zvukové odpuzovače, které kromě holubů rušily i jiná zvířata či návštěvníky.

Tento sokolnický projekt v Pompejích probíhá už dva roky. Bioložka Paola Barileová a její asistent Pasquale Giorgio, kteří jsou zodpovědní za technické řízení projektu, zdůrazňují význam integrovaného přístupu k ochraně kulturního dědictví: „Sokolnictví je cenným nástrojem pro ochranu pompejských vykopávek, ale je to pouze jedna z mnoha činností, které provádíme. Naší prioritou je zajistit zachování této výjimečné archeologické lokality pro budoucí generace“.

Starověké město Pompeje se nacházelo na úpatí sopky Vesuv. Její výbuch v roce 79 našeho letopočtu město zasypal popelem a zalil lávou, a část města se tak uchovala téměř netknutá. Archeologové začali Pompeje systematicky odkrývat a zkoumat už v 18. století. Památka UNESCO patří k nejnavštěvovanějším archeologickým lokalitám na světě a hlavním turistickým atrakcím v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 2 mminutami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026
Načítání...