Střední třída žila skromně, toužila po lepším, ukazuje nový nález v Pompejích

Čtyři pokoje plné talířů, amfor a dalších předmětů každodenní potřeby objevili archeologové v italských Pompejích, které před téměř dvěma tisíci lety zničila erupce sopky Vesuv. Podle odborníků nález v jednom ze sopečným popelem zasypaných domů ukazuje život tehdejší střední třídy, napsala agentura Reuters.

Objev archeologové učinili v nově odkrytých patrech dříve zkoumaného domu. V pokojích našli úlomky pestrobarevných i obyčejných misek a talířů, narychlo vyprázdněný kufr, postel a terakotovou nádobku na kadidlo. 

Podle odborníků nebyli lidé žijící v domě natolik zámožní, aby vyzdobili celý pětipokojový dům. Dvůr budovy odkrytý v roce 2018 byl zdobený freskami ptáků, rostlin a loveckých výjevů. Jeden z nově nalezených pokojů naopak neměl vymalované zdi a podlahu tvořila udusaná hlína – zřejmě sloužil jako skladiště.

Dům střední třídy v Pompejích
Zdroj: Reuters

Víc doufání než krásy

„Nevíme, kdo tu žil, ale život plný potěšení vyobrazený ve dvoře byl pravděpodobně spíš odrazem jejich tužeb, než každodenní realitou,“ uvedl šéf archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel. Nález podle něj ukazuje život obyčejných lidí ve městě, které v roce 79 našeho letopočtu zničil sopečný výbuch.

Archeologové se ve svém pátrání v posledních desetiletích soustředili zejména na honosné, freskami zdobené vily příslušníků vyšších tříd. Jejich pozornost se ale nyní obrací k životům střední třídy i služebnictva nebo otroků, píše agentura AP.

„V Římské říši žila velká část obyvatelstva, která se potýkala se svým sociálním postavením a pro kterou 'denní chléb' nebyl samozřejmostí,“ řekl Zuchtriegel. Tito lidé podle něj byli v době politických krizí zranitelní, ale zároveň neztráceli ambice, co se stoupání po společenském žebříčku týče.

Dům střední třídy v Pompejích
Zdroj: Reuters

Město zamčené v popelu

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zasypal Vesuv spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 15 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 19 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 23 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...