Letos Perseidy naruší příliš jasný Měsíc. Bude je třeba pozorovat jinak

Každoroční letní meteorický roj Perseidy bude letos vrcholit 13. srpna okolo třetí hodiny ranní, což je pro Evropany ideální čas. Jenže současně v té době bude mimořádně nevýhodná fáze Měsíce: ten totiž bude v úplňku den před maximem a navíc půjde o úhlově větší a jasnější úplněk. Bude tedy přehlídku meteorů výrazně rušit svým svitem. A tak letos bude lepší nečekat a začít s pozorováním dříve.

Perseidy nelétají jen v noc maxima, ve skutečnosti jsou aktivní už nyní a vzrůst jejich aktivity je pozvolný – naopak po 13. srpnu už bude jejich frekvence klesat velice rychle. „Pokud lidé chtějí uvidět Perseidy na tmavé, Měsícem ale i městy nerušené obloze s nějakou vyšší četností, nejlepší bude je vyhlížet přibližně od tohoto týdne do zhruba 10. srpna, vždy v časných ranních hodinách,“ doporučuje astronom Petr Horálek. 

Ideálním časem je podle něj doba od třetí hodiny ranní do úsvitu, kdy souhvězdí Persea stoupá vysoko nad obzor. „Tehdy bude Měsíc ještě zapadat za tmy. Pochopitelně na sledování meteorů je třeba odjet co nejdál od velkých aglomerací, ideálně do hor s perfektním rozhledem,“ dodává vědec.

Perseidy
Zdroj: Petr Horálek

Stačí oči

Na pozorování není nutný dalekohled, meteory vylétají náhodně po celé obloze, nejlépe se tak pozorují vleže například v lehátku nebo spacáku pouhým sledováním jasného nebe.

„Zájemcům o fotografování stačí nechat aparát upevněný na stativu s širokoúhlým, zcela odcloněným objektivem. Snímat sekvenčně, zejména po půlnoci a v časných ranních hodninách před rozbřeskem, kdy meteorů létá nejvíce,“ doporučuje Horálek, který je také úspěšným astrofotografem.

Roj známý dvě tisíciletí

Perseidy jsou meteorický roj známý už z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým.

Několik dní po jeho popravě, 10. srpna 258, podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově označované jako „slzy svatého Vavřince“.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Původem Perseid je ve skutečnosti prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992 a znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseidy tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou.

Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory, lidově „padající hvězdy“. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.