Letos Perseidy naruší příliš jasný Měsíc. Bude je třeba pozorovat jinak

Každoroční letní meteorický roj Perseidy bude letos vrcholit 13. srpna okolo třetí hodiny ranní, což je pro Evropany ideální čas. Jenže současně v té době bude mimořádně nevýhodná fáze Měsíce: ten totiž bude v úplňku den před maximem a navíc půjde o úhlově větší a jasnější úplněk. Bude tedy přehlídku meteorů výrazně rušit svým svitem. A tak letos bude lepší nečekat a začít s pozorováním dříve.

Perseidy nelétají jen v noc maxima, ve skutečnosti jsou aktivní už nyní a vzrůst jejich aktivity je pozvolný – naopak po 13. srpnu už bude jejich frekvence klesat velice rychle. „Pokud lidé chtějí uvidět Perseidy na tmavé, Měsícem ale i městy nerušené obloze s nějakou vyšší četností, nejlepší bude je vyhlížet přibližně od tohoto týdne do zhruba 10. srpna, vždy v časných ranních hodinách,“ doporučuje astronom Petr Horálek. 

Ideálním časem je podle něj doba od třetí hodiny ranní do úsvitu, kdy souhvězdí Persea stoupá vysoko nad obzor. „Tehdy bude Měsíc ještě zapadat za tmy. Pochopitelně na sledování meteorů je třeba odjet co nejdál od velkých aglomerací, ideálně do hor s perfektním rozhledem,“ dodává vědec.

Perseidy
Zdroj: Petr Horálek

Stačí oči

Na pozorování není nutný dalekohled, meteory vylétají náhodně po celé obloze, nejlépe se tak pozorují vleže například v lehátku nebo spacáku pouhým sledováním jasného nebe.

„Zájemcům o fotografování stačí nechat aparát upevněný na stativu s širokoúhlým, zcela odcloněným objektivem. Snímat sekvenčně, zejména po půlnoci a v časných ranních hodninách před rozbřeskem, kdy meteorů létá nejvíce,“ doporučuje Horálek, který je také úspěšným astrofotografem.

Roj známý dvě tisíciletí

Perseidy jsou meteorický roj známý už z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování křesťanů prý neuposlechl příkaz římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým.

Několik dní po jeho popravě, 10. srpna 258, podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově označované jako „slzy svatého Vavřince“.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

Původem Perseid je ve skutečnosti prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle, objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992 a znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseidy tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze skrze prachový proud rozptýlený za kometou.

Prachové částice zvané meteoroidy se střetávají se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory, lidově „padající hvězdy“. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 9 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 9 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
včera v 17:03

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
včera v 16:33

Evropský pohled