Nebyl to kyj, ale dřevěný pyj, zjistili archeologové u římského artefaktu

Britští archeologové prozkoumali dva tisíce let starý dřevěný předmět, který je podle nich jediným známým umělým penisem z doby římské v životní velikosti. Podle deníku The Guardian možná nebyl používán jako sexuální hračka, ale jako tlouček ve tvaru pyje nebo součást sochy, které se lidé dotýkali pro štěstí.

Dřevěný předmět byl nalezen už začátkem 90. let minulého století v místech římské pevnosti Vindolanda v dnešním hrabství Northumberland na severu Anglie. Tehdy ho ovšem archeologové v katalogu popsali jako nástroj pro zašívání, pozdější interpretace ho považovaly za dřevěný kyj. „Musím se přiznat: Částečně si myslím, že je naprosto jasné, že je to penis. Nevím, kdo udělal zápis v katalogu. Možná to byl někdo, kdo se styděl nebo kdo si myslel, že Římané by takové bláznivé věci nedělali,“ řekl archeolog Rob Collins, který přednáší na univerzitě v Newcastlu.

The Guardian přitom připomíná, že ztvárňování mužského přirození bylo v době římské běžné. Pyje se objevovaly na mozaikách, freskách, na keramice nebo jako přívěsky na krk.

Vindolanda
Zdroj: Antiquity

Artefakt z římské Británie

Penis z Vindolandy je zhotovený ze dřeva jasanu a měří asi 16 centimetrů, nicméně vědci se domnívají, že byl původně delší, protože dřevo má tendenci se zmenšovat a deformovat. Jde o první známý příklad samostatného dřevěného penisu nalezeného na území ovládaném kdysi Římany. Byl objeven v příkopu spolu s desítkami bot a oděvních doplňků a odpadků z řemeslnictví, jako jsou odřezky kůží. Spolu s těmito předměty tam byl nalezen i opracovaný roh, a proto se možná dříve archeologové domnívali, že jde o nástroj pro zašívání.

Collins uvedl, že na dřevěném penisu je unikátní to, že nejde o miniaturní předmět, ale o objekt v životní velikosti. „Je to důležité i vzhledem k tomu, že dřevo normálně nevydrží, neznáme žádné podobné případy,“ dodal. Fascinující je pro něj velikost pyje i nejistota ohledně toho, k čemu ho lidé v minulosti používali. „Vedli jsme zajímavé diskuze,“ připustil.

Dřevený pyj
Zdroj: Vindolandia

Falické předměty se kdysi používaly k ochraně před zlem. Výzkum ukázal, že penis z Vindolanda má jasně hladší konce, což nasvědčuje tomu, že byl používán delší dobu.

Vědci mají tři teorie o tom, k čemu mohl sloužit. Podle první byl využíván k účelům souvisejícím se sexem. Mohlo jít o hračku, ale Collins upozorňuje, že takové předměty nebyly „vždy používány pro uspokojení, může jít o mučicí nástroj“. „S používáním označení sexuální hračka bych byl velmi opatrný,“ dodal. Připomněl, že ve starověkém Řecku a Římě se umělé penisy používaly, avšak je podle něj udivující, že se takový předmět našel na severním okraji říše, a ne v jejím srdci někde v Itálii.

Podle druhé teorie sloužil dřevěný penis k roztloukání různých kulinárních nebo lékařských přísad. Díky jeho velikosti se s ním mohlo dobře pracovat a jeho tvar by dodal drcenému materiálu magické vlastnosti.

Třetí teorie předpokládá, že se vkládal do sochy, které se kolemjdoucí dotýkali pro štěstí, nebo aby je ochránila před smůlou. To bylo ve starověkém Římě běžné. Taková socha by zřejmě stála u vchodu do důležité budovy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 1 hhodinou

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 17 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 19 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 22 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...