Nebyl to kyj, ale dřevěný pyj, zjistili archeologové u římského artefaktu

Britští archeologové prozkoumali dva tisíce let starý dřevěný předmět, který je podle nich jediným známým umělým penisem z doby římské v životní velikosti. Podle deníku The Guardian možná nebyl používán jako sexuální hračka, ale jako tlouček ve tvaru pyje nebo součást sochy, které se lidé dotýkali pro štěstí.

Dřevěný předmět byl nalezen už začátkem 90. let minulého století v místech římské pevnosti Vindolanda v dnešním hrabství Northumberland na severu Anglie. Tehdy ho ovšem archeologové v katalogu popsali jako nástroj pro zašívání, pozdější interpretace ho považovaly za dřevěný kyj. „Musím se přiznat: Částečně si myslím, že je naprosto jasné, že je to penis. Nevím, kdo udělal zápis v katalogu. Možná to byl někdo, kdo se styděl nebo kdo si myslel, že Římané by takové bláznivé věci nedělali,“ řekl archeolog Rob Collins, který přednáší na univerzitě v Newcastlu.

The Guardian přitom připomíná, že ztvárňování mužského přirození bylo v době římské běžné. Pyje se objevovaly na mozaikách, freskách, na keramice nebo jako přívěsky na krk.

Vindolanda
Zdroj: Antiquity

Artefakt z římské Británie

Penis z Vindolandy je zhotovený ze dřeva jasanu a měří asi 16 centimetrů, nicméně vědci se domnívají, že byl původně delší, protože dřevo má tendenci se zmenšovat a deformovat. Jde o první známý příklad samostatného dřevěného penisu nalezeného na území ovládaném kdysi Římany. Byl objeven v příkopu spolu s desítkami bot a oděvních doplňků a odpadků z řemeslnictví, jako jsou odřezky kůží. Spolu s těmito předměty tam byl nalezen i opracovaný roh, a proto se možná dříve archeologové domnívali, že jde o nástroj pro zašívání.

Collins uvedl, že na dřevěném penisu je unikátní to, že nejde o miniaturní předmět, ale o objekt v životní velikosti. „Je to důležité i vzhledem k tomu, že dřevo normálně nevydrží, neznáme žádné podobné případy,“ dodal. Fascinující je pro něj velikost pyje i nejistota ohledně toho, k čemu ho lidé v minulosti používali. „Vedli jsme zajímavé diskuze,“ připustil.

Dřevený pyj
Zdroj: Vindolandia

Falické předměty se kdysi používaly k ochraně před zlem. Výzkum ukázal, že penis z Vindolanda má jasně hladší konce, což nasvědčuje tomu, že byl používán delší dobu.

Vědci mají tři teorie o tom, k čemu mohl sloužit. Podle první byl využíván k účelům souvisejícím se sexem. Mohlo jít o hračku, ale Collins upozorňuje, že takové předměty nebyly „vždy používány pro uspokojení, může jít o mučicí nástroj“. „S používáním označení sexuální hračka bych byl velmi opatrný,“ dodal. Připomněl, že ve starověkém Řecku a Římě se umělé penisy používaly, avšak je podle něj udivující, že se takový předmět našel na severním okraji říše, a ne v jejím srdci někde v Itálii.

Podle druhé teorie sloužil dřevěný penis k roztloukání různých kulinárních nebo lékařských přísad. Díky jeho velikosti se s ním mohlo dobře pracovat a jeho tvar by dodal drcenému materiálu magické vlastnosti.

Třetí teorie předpokládá, že se vkládal do sochy, které se kolemjdoucí dotýkali pro štěstí, nebo aby je ochránila před smůlou. To bylo ve starověkém Římě běžné. Taková socha by zřejmě stála u vchodu do důležité budovy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 1 hhodinou

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 4 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.