Nebyl to kyj, ale dřevěný pyj, zjistili archeologové u římského artefaktu

Britští archeologové prozkoumali dva tisíce let starý dřevěný předmět, který je podle nich jediným známým umělým penisem z doby římské v životní velikosti. Podle deníku The Guardian možná nebyl používán jako sexuální hračka, ale jako tlouček ve tvaru pyje nebo součást sochy, které se lidé dotýkali pro štěstí.

Dřevěný předmět byl nalezen už začátkem 90. let minulého století v místech římské pevnosti Vindolanda v dnešním hrabství Northumberland na severu Anglie. Tehdy ho ovšem archeologové v katalogu popsali jako nástroj pro zašívání, pozdější interpretace ho považovaly za dřevěný kyj. „Musím se přiznat: Částečně si myslím, že je naprosto jasné, že je to penis. Nevím, kdo udělal zápis v katalogu. Možná to byl někdo, kdo se styděl nebo kdo si myslel, že Římané by takové bláznivé věci nedělali,“ řekl archeolog Rob Collins, který přednáší na univerzitě v Newcastlu.

The Guardian přitom připomíná, že ztvárňování mužského přirození bylo v době římské běžné. Pyje se objevovaly na mozaikách, freskách, na keramice nebo jako přívěsky na krk.

Vindolanda
Zdroj: Antiquity

Artefakt z římské Británie

Penis z Vindolandy je zhotovený ze dřeva jasanu a měří asi 16 centimetrů, nicméně vědci se domnívají, že byl původně delší, protože dřevo má tendenci se zmenšovat a deformovat. Jde o první známý příklad samostatného dřevěného penisu nalezeného na území ovládaném kdysi Římany. Byl objeven v příkopu spolu s desítkami bot a oděvních doplňků a odpadků z řemeslnictví, jako jsou odřezky kůží. Spolu s těmito předměty tam byl nalezen i opracovaný roh, a proto se možná dříve archeologové domnívali, že jde o nástroj pro zašívání.

Collins uvedl, že na dřevěném penisu je unikátní to, že nejde o miniaturní předmět, ale o objekt v životní velikosti. „Je to důležité i vzhledem k tomu, že dřevo normálně nevydrží, neznáme žádné podobné případy,“ dodal. Fascinující je pro něj velikost pyje i nejistota ohledně toho, k čemu ho lidé v minulosti používali. „Vedli jsme zajímavé diskuze,“ připustil.

Dřevený pyj
Zdroj: Vindolandia

Falické předměty se kdysi používaly k ochraně před zlem. Výzkum ukázal, že penis z Vindolanda má jasně hladší konce, což nasvědčuje tomu, že byl používán delší dobu.

Vědci mají tři teorie o tom, k čemu mohl sloužit. Podle první byl využíván k účelům souvisejícím se sexem. Mohlo jít o hračku, ale Collins upozorňuje, že takové předměty nebyly „vždy používány pro uspokojení, může jít o mučicí nástroj“. „S používáním označení sexuální hračka bych byl velmi opatrný,“ dodal. Připomněl, že ve starověkém Řecku a Římě se umělé penisy používaly, avšak je podle něj udivující, že se takový předmět našel na severním okraji říše, a ne v jejím srdci někde v Itálii.

Podle druhé teorie sloužil dřevěný penis k roztloukání různých kulinárních nebo lékařských přísad. Díky jeho velikosti se s ním mohlo dobře pracovat a jeho tvar by dodal drcenému materiálu magické vlastnosti.

Třetí teorie předpokládá, že se vkládal do sochy, které se kolemjdoucí dotýkali pro štěstí, nebo aby je ochránila před smůlou. To bylo ve starověkém Římě běžné. Taková socha by zřejmě stála u vchodu do důležité budovy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...