Nebyl to kyj, ale dřevěný pyj, zjistili archeologové u římského artefaktu

Britští archeologové prozkoumali dva tisíce let starý dřevěný předmět, který je podle nich jediným známým umělým penisem z doby římské v životní velikosti. Podle deníku The Guardian možná nebyl používán jako sexuální hračka, ale jako tlouček ve tvaru pyje nebo součást sochy, které se lidé dotýkali pro štěstí.

Dřevěný předmět byl nalezen už začátkem 90. let minulého století v místech římské pevnosti Vindolanda v dnešním hrabství Northumberland na severu Anglie. Tehdy ho ovšem archeologové v katalogu popsali jako nástroj pro zašívání, pozdější interpretace ho považovaly za dřevěný kyj. „Musím se přiznat: Částečně si myslím, že je naprosto jasné, že je to penis. Nevím, kdo udělal zápis v katalogu. Možná to byl někdo, kdo se styděl nebo kdo si myslel, že Římané by takové bláznivé věci nedělali,“ řekl archeolog Rob Collins, který přednáší na univerzitě v Newcastlu.

The Guardian přitom připomíná, že ztvárňování mužského přirození bylo v době římské běžné. Pyje se objevovaly na mozaikách, freskách, na keramice nebo jako přívěsky na krk.

Vindolanda
Zdroj: Antiquity

Artefakt z římské Británie

Penis z Vindolandy je zhotovený ze dřeva jasanu a měří asi 16 centimetrů, nicméně vědci se domnívají, že byl původně delší, protože dřevo má tendenci se zmenšovat a deformovat. Jde o první známý příklad samostatného dřevěného penisu nalezeného na území ovládaném kdysi Římany. Byl objeven v příkopu spolu s desítkami bot a oděvních doplňků a odpadků z řemeslnictví, jako jsou odřezky kůží. Spolu s těmito předměty tam byl nalezen i opracovaný roh, a proto se možná dříve archeologové domnívali, že jde o nástroj pro zašívání.

Collins uvedl, že na dřevěném penisu je unikátní to, že nejde o miniaturní předmět, ale o objekt v životní velikosti. „Je to důležité i vzhledem k tomu, že dřevo normálně nevydrží, neznáme žádné podobné případy,“ dodal. Fascinující je pro něj velikost pyje i nejistota ohledně toho, k čemu ho lidé v minulosti používali. „Vedli jsme zajímavé diskuze,“ připustil.

Dřevený pyj
Zdroj: Vindolandia

Falické předměty se kdysi používaly k ochraně před zlem. Výzkum ukázal, že penis z Vindolanda má jasně hladší konce, což nasvědčuje tomu, že byl používán delší dobu.

Vědci mají tři teorie o tom, k čemu mohl sloužit. Podle první byl využíván k účelům souvisejícím se sexem. Mohlo jít o hračku, ale Collins upozorňuje, že takové předměty nebyly „vždy používány pro uspokojení, může jít o mučicí nástroj“. „S používáním označení sexuální hračka bych byl velmi opatrný,“ dodal. Připomněl, že ve starověkém Řecku a Římě se umělé penisy používaly, avšak je podle něj udivující, že se takový předmět našel na severním okraji říše, a ne v jejím srdci někde v Itálii.

Podle druhé teorie sloužil dřevěný penis k roztloukání různých kulinárních nebo lékařských přísad. Díky jeho velikosti se s ním mohlo dobře pracovat a jeho tvar by dodal drcenému materiálu magické vlastnosti.

Třetí teorie předpokládá, že se vkládal do sochy, které se kolemjdoucí dotýkali pro štěstí, nebo aby je ochránila před smůlou. To bylo ve starověkém Římě běžné. Taková socha by zřejmě stála u vchodu do důležité budovy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 19 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 21 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...